Tak se mi asi po měsíci podařilo svrhnout dalšího magora z trůnu. Co já na to?
Far Cry 3 bylo lepší! Hutnější děj, větší dynamika a „magorštější“ pojetí šlo ruku v ruce s (ne)příběhem o přežití na nehostinném leč krásném ostrově… s pirátama. Kdežto příjezd kamsi do Nepálu nebyl tak zásadní, nebo osudovej. Líbí se mi nápad, že jsem vlastně přijel pouze rozprášit popel svojí matky a tak – po setkání s Paganem – můžu hru dohrát asi za dvě minuty (to je asi pro ty, který hra neoslovila už v autobuse). Já si ale po čtyřech dlouhých měsících, kdy jsem místo hraní lítal po kopcích třetího dílu, chtěl pořádně zahrát a zastřílet. A zde ten problém vězí!
Ono mě to střílení bavilo míň, než bych čekal a bylo úplně jedno, že svět nabízí tunu zábavy od hlavní dějový linky – protože právě tu jsem chtěl odhalovat. Hru jsem vždycky zapnul, abych obsadil jednu zlou ves a vyšplhal na jednu z mnoha věží, odehrál jednu misi z příběhu a pak? Pak jsem šel hledat Ripleyovou!
Příběh sám o sobě nedrží moc pohromadě, jelikož příběh hra vlastně ani moc nemá. Každá mise působí dost epizodicky. Čím víc se ale blížíte konci, tím víc to dává smysl. Pagan je hlavně opět super záporák – charakterově možná lepší, než Vaas z trojky, protože on byl vyloženě cvok, Pagan je krom toho taky ještě ujetej elegán s vychovánim (uvařil mi večeři). Výborný jsou i možnosti zda volit misi té či onoho a zda pak v rámci onoho či toho uděláte to či ono.
Co mě nebavilo bylo „kraftování“, uplet jsem si držáky na zbraně a jakmile jsem měl čtyři, všechno ostatní mi bylo ukradený (RPG, sniperka s tlumičem, 9mm s tlumičem a M16 do bitevní vřavy – To přece stačí na dohrání celý hry).
Graficky hra vypadá opět fenomenálně a nechápu proč Dying Light, kterej vypadá hůř i hůř hraje. Ovšem hudebně nastal mírnej propad. Soundtrack trojky byl dynamickej/naléhavej, zatímco tady je dost komorní a rutinní, jen v několika mála situacích dokázal tvořit emoce (zase byl ale atmosferičtější).
Když bych to shrnul, Far Cry 4 mi přišlo jako kompromis mezi neúspěšnou dvojkou (která se mě osobně beztak líbí nejvíc) a parádní trojkou. Ve výsledku je to ale i přese všechny zápory nadprůměr. Už to chce ale změnu, která je údajně v plánu, takže příště asi budeme lítat vesmírem, kousat lidi do krku, nebo brázdit západ na koni. To je fajn… ať už to bude cokoli.
Far Cry 3 bylo lepší! Hutnější děj, větší dynamika a „magorštější“ pojetí šlo ruku v ruce s (ne)příběhem o přežití na nehostinném leč krásném ostrově… s pirátama. Kdežto příjezd kamsi do Nepálu nebyl tak zásadní, nebo osudovej. Líbí se mi nápad, že jsem vlastně přijel pouze rozprášit popel svojí matky a tak – po setkání s Paganem – můžu hru dohrát asi za dvě minuty (to je asi pro ty, který hra neoslovila už v autobuse). Já si ale po čtyřech dlouhých měsících, kdy jsem místo hraní lítal po kopcích třetího dílu, chtěl pořádně zahrát a zastřílet. A zde ten problém vězí!
Ono mě to střílení bavilo míň, než bych čekal a bylo úplně jedno, že svět nabízí tunu zábavy od hlavní dějový linky – protože právě tu jsem chtěl odhalovat. Hru jsem vždycky zapnul, abych obsadil jednu zlou ves a vyšplhal na jednu z mnoha věží, odehrál jednu misi z příběhu a pak? Pak jsem šel hledat Ripleyovou!
Příběh sám o sobě nedrží moc pohromadě, jelikož příběh hra vlastně ani moc nemá. Každá mise působí dost epizodicky. Čím víc se ale blížíte konci, tím víc to dává smysl. Pagan je hlavně opět super záporák – charakterově možná lepší, než Vaas z trojky, protože on byl vyloženě cvok, Pagan je krom toho taky ještě ujetej elegán s vychovánim (uvařil mi večeři). Výborný jsou i možnosti zda volit misi té či onoho a zda pak v rámci onoho či toho uděláte to či ono.
Co mě nebavilo bylo „kraftování“, uplet jsem si držáky na zbraně a jakmile jsem měl čtyři, všechno ostatní mi bylo ukradený (RPG, sniperka s tlumičem, 9mm s tlumičem a M16 do bitevní vřavy – To přece stačí na dohrání celý hry).
Graficky hra vypadá opět fenomenálně a nechápu proč Dying Light, kterej vypadá hůř i hůř hraje. Ovšem hudebně nastal mírnej propad. Soundtrack trojky byl dynamickej/naléhavej, zatímco tady je dost komorní a rutinní, jen v několika mála situacích dokázal tvořit emoce (zase byl ale atmosferičtější).
Když bych to shrnul, Far Cry 4 mi přišlo jako kompromis mezi neúspěšnou dvojkou (která se mě osobně beztak líbí nejvíc) a parádní trojkou. Ve výsledku je to ale i přese všechny zápory nadprůměr. Už to chce ale změnu, která je údajně v plánu, takže příště asi budeme lítat vesmírem, kousat lidi do krku, nebo brázdit západ na koni. To je fajn… ať už to bude cokoli.
Pro: grafika, záporák, zvuk, zvěř a život ostrova, volby, prostředí
Proti: soundtrack, nudný vedlejší aktivity, už to není ono