RtCW je skvělým vyobrazením alternativního chodu druhé světové války a předhazuje nám scénář, co by bylo, kdyby Němci ( a že se opravdu o nějaké šílenosti pokoušeli) díky okultismu přivolali temné síly z podsvětí, vytvořili supervojáka, vynalezli letadlo na raketový pohon, vyrobili rotační kulomet, nebo kteroukoliv jinou technologii, která na dobu tehdejší byla tak šílená, že by i některá fantaskní díla od Julese Vernea zezelenala závistí.
A nakonec Amíci by na všechno toto nacistické zlo a technologické peklo nasadili jediného Muže - B.J.Blazkowicze - který to všechno nekompromisně vykosí.
Za normálních okolností by to v jiné hře vyznělo divně ba možná i komicky. U Wolfika to na mě mělo opačný efekt. Myslím jsi, že žádná jiná hra takhle syrově a temně nacistické Německo ještě nevyobrazila, což shledávám dosti paradoxním.
To je také pro mě osobně největší klad, jelikož hra působí atmosférou, která se těžko popisuje. Ne. Nemluvím teď o pasážích se zombíky, duchy, mumiemi, které sami o sobě hrají čistě na strach z nebezpečí, ale o tajné výzkumné laboratoří, o zámku, katakombách, a pochopitelně hradu Wolfeinstein. Díky depresivní paletě barev a skvělému soundtracku dokázala hra pěkně napnout nervy. Těžko se to popisuje, ale nepochybuji o tom, že mnozí z vás tuší, co mám na mysli.
Skvělý level design s hromady secretů není potřeba zmiňovat, grafika již značně zestárla, stále ale má kouzlo a své světlé chvilky (nasvícení jest stále skvělé)
A nakonec bych zmínil jaké překvapení a následné potěšení mi hra přinesla.
RtCW je snad první hra, která věrohodně prezentovala první/revoluční battle rifle FG-42. Za svých mladých let jsem se domníval, že se jedná o další výplod fantazie vývojářů. Leč jak jsem se po 5 letech dozvěděl, tato zbraň byla reálná a byla pro účely mobility vytvořena speciálně pro německý Luftwaffe přesně jak nám v jedné z misí ukázala hra.
Jednak jsi řeknete "Hergot ti helmuti umí vyrábět dobrý stříkačky" a jednak ukazuje fakt proč je tento wolfik, tak moc dobrej. Jak jsem již napsal výše. Takhle dobře podaný sci-fi WW2 se už asi jen tak neuvidí.
A jo, pořád se to hraje po čertech dobře! A jednoduché to také není a to se vyplatí!
A nakonec Amíci by na všechno toto nacistické zlo a technologické peklo nasadili jediného Muže - B.J.Blazkowicze - který to všechno nekompromisně vykosí.
Za normálních okolností by to v jiné hře vyznělo divně ba možná i komicky. U Wolfika to na mě mělo opačný efekt. Myslím jsi, že žádná jiná hra takhle syrově a temně nacistické Německo ještě nevyobrazila, což shledávám dosti paradoxním.
To je také pro mě osobně největší klad, jelikož hra působí atmosférou, která se těžko popisuje. Ne. Nemluvím teď o pasážích se zombíky, duchy, mumiemi, které sami o sobě hrají čistě na strach z nebezpečí, ale o tajné výzkumné laboratoří, o zámku, katakombách, a pochopitelně hradu Wolfeinstein. Díky depresivní paletě barev a skvělému soundtracku dokázala hra pěkně napnout nervy. Těžko se to popisuje, ale nepochybuji o tom, že mnozí z vás tuší, co mám na mysli.
Skvělý level design s hromady secretů není potřeba zmiňovat, grafika již značně zestárla, stále ale má kouzlo a své světlé chvilky (nasvícení jest stále skvělé)
A nakonec bych zmínil jaké překvapení a následné potěšení mi hra přinesla.
RtCW je snad první hra, která věrohodně prezentovala první/revoluční battle rifle FG-42. Za svých mladých let jsem se domníval, že se jedná o další výplod fantazie vývojářů. Leč jak jsem se po 5 letech dozvěděl, tato zbraň byla reálná a byla pro účely mobility vytvořena speciálně pro německý Luftwaffe přesně jak nám v jedné z misí ukázala hra.
Jednak jsi řeknete "Hergot ti helmuti umí vyrábět dobrý stříkačky" a jednak ukazuje fakt proč je tento wolfik, tak moc dobrej. Jak jsem již napsal výše. Takhle dobře podaný sci-fi WW2 se už asi jen tak neuvidí.
A jo, pořád se to hraje po čertech dobře! A jednoduché to také není a to se vyplatí!
