Interaktivní hodnotící systém™ uvnitř!
Kvalitní port si žádá čas. Třeba více jak šest let, to se ví. Důležité ale je, že Valkyria Chronicles nakonec porušila svůj slib věrnosti s PlayStation 3 a spustila se s Windows. Pro začátek však stačí říct, že čas nezanechal na této hře žádné šrámy, ať už grafické nebo hratelnostní.
Dva odstavce informací o hře:
Hlavní postavou je mladý student snící o učitelské profesi, který se po začátku války ne nepřipomínající variaci na druhou světovou válku stane velitelem 7. roty domobrany Gallie, fiktivního státu uprostřed mocenského souboje mezi Imperial Alliance a Atlantic Federation. Sám sedne do útrob tanku Edelweiss a bude velet a dávat příkazy třeba raketometčíkům, ženistům, odstřelovačům a dalším. Tuhle práci ale budete obstarávat už vy, nebojte se, tato hra není film. Avšak to je poněkud smělé tvrzení. Hra obsahuje více filmečků, intermezz a psaného materiálu než samotného hraní. Když se k tomu připočte fakt, že některé mise jsou opravdu krátké a odehrajete je během deseti minut, Valkyria Chronicles z toho vychází v tomto ohledu jako poměrně slušný ekvivalent série Metal Gear Solid.
Hra obsahuje 18 kapitol, v každé z nich je alespoň jedna bitevní mapa (někdy i dvě) a spousta příběhu, který je servírován hráči v podobě listování v knize a reportáží novinářky Irene Koller, rozené Ellet (to je důležité). Postupem času si za zkušenostní body budete vylepšovat jednotky v rotě, kupovat důležité upgrady pro svou pěchotu i tank, aby byli schopní postupujících různorodých misí, které jsou častokrát velice zábavné. Čeká na vás třeba zběsilé ustupování před obřím juggernautem, jehož trajektorii musíte odvést na jinou cestu, dobývání mostu drženého nepřítelem, vyhýbání se minovým polím, obrana důležitého úseku nebo otevření tří vrat pro průjezd vlaku přetékajícího výbušninou. Ovšem nejčastěji mise končí zabráním hlavního nepřátelského stanu.
Dost suchých keců! Co můj vlastní názor?
Nejlepší na této hře je bezesporu to, že si ji mohou užít jak strategičtí panicové, tak i ostřílení Rosenbergové tohoto žánru. Sám se řadím do první skupiny, i když lucišsky se nazývám skoro panic, a s drtivou většinou misí jsem žádný problém neměl. Valkyria Chronicles je ale i dost komplexní, jelikož jednotliví vojáci mají své silné (dvojitý pohyb, větší odolnost proti nepřátelské střelbě, chtít se předvést před opačným pohlavím), ale i slabé (různé alergie, fobie, nechutě) stránky, nehledě na jejich skryté potenciály, které můžete odemykat jejich tréninkem. To ale rozhodně není všechno. Každá postava může mít obzvláště ráda až tři jiné postavy, se kterými jim to na bojišti vážně půjde. Sestavení roty pro každý boj se tak může jednoduše zvrhnout v promakané psychologické orgie, kdy se může třeba stát, že odstřelovač, kterému se líbí vyprsené inženýrky, a obzvlášť Natalia, sejme díky těmto skutečnostem místo tří ran nepřátelského ostřelovače na jeden krásný headshot. Kombinacím se meze téměř žádné nekladou.
Pocit ze hry je dost ovlivněn tím, jestli člověk má rád japonské myšlení, anime i kulturu. Když se na scéně objeví okřídlené prasátko Hans, může to někomu způsobit potřebu loknout si vína z krabice strejdy Ratha. Ale ne, ten by za to dostal odškodnění, na to kašlete. Hudba je příjemná, i když po čase začne to brnkání lézt na nervy, anglický dabing se povedl a grafika je příjemně pastelová, která tak i zakryje fakt, že ve stejném roce vyšel třeba Crysis. Příběh je sice trochu klišovitý, ale udrží pozornost až do konce, a když některé mise vyhrajete a na situaci v táboře to stejně nemá pozitivní vliv, je to člověku líto za ty pajduláčky tam dole.
Na druhou stranu bezchybný není jen náš právní systém, ale i Valkyria Chronicles. Zasekávání tanku o neviditelné rohy budov či překážek, 10% šance na netrefení klíčového cíle raketometčíkem nebo naprosto bad manner nepřítel (v jeho tahu mi téměř vždy zabil Welkina v posledním možném tahu po 15 minutách, fakt dement :) jsou jen některé chybky na kráse Valkyrie. Celková hrací doba téměř 25 hodin všech kapitol a nepovinných reportáží je nadprůměrná a v dnešní době i celkem vzácná. Největší vadou tak možná zůstává malá šance na port druhého dílu, který sleduje osudy hrdinů dva roky po skončení hlavního příběhu. Ale šest let ještě neuplynulo.
Interaktivní hodnotící systém™, aneb udělej si sám (prototyp):
IHS™ vychází z průměrného hodnocení 50 % a k tomu si připočti:
máš rád anime..................................................................................+5
líbí se ti detailní info o jakémkoliv aspektu ve hře.................+5
rád si zahraješ hru podruhé.........................................................+5
hraješ hru na gamepadu...............................................................+10
líbí se ti komplexní a zároveň nenáročná hra.........................+10
máš rád japonský styl vyprávění a podivnosti........................+15
rád se ztotožňuješ s postavami....................................................-5
vadí ti nemožnost odhadnout spotřebu akčních bodů.........-10
vadí ti špatně nadesignované prostředí, Rosenbergu..........-10
nemáš rád save-load fest...............................................................-10
hraješ hru na myši a klávesnici......................................................-15
Kvalitní port si žádá čas. Třeba více jak šest let, to se ví. Důležité ale je, že Valkyria Chronicles nakonec porušila svůj slib věrnosti s PlayStation 3 a spustila se s Windows. Pro začátek však stačí říct, že čas nezanechal na této hře žádné šrámy, ať už grafické nebo hratelnostní.
Dva odstavce informací o hře:
Hlavní postavou je mladý student snící o učitelské profesi, který se po začátku války ne nepřipomínající variaci na druhou světovou válku stane velitelem 7. roty domobrany Gallie, fiktivního státu uprostřed mocenského souboje mezi Imperial Alliance a Atlantic Federation. Sám sedne do útrob tanku Edelweiss a bude velet a dávat příkazy třeba raketometčíkům, ženistům, odstřelovačům a dalším. Tuhle práci ale budete obstarávat už vy, nebojte se, tato hra není film. Avšak to je poněkud smělé tvrzení. Hra obsahuje více filmečků, intermezz a psaného materiálu než samotného hraní. Když se k tomu připočte fakt, že některé mise jsou opravdu krátké a odehrajete je během deseti minut, Valkyria Chronicles z toho vychází v tomto ohledu jako poměrně slušný ekvivalent série Metal Gear Solid.
Hra obsahuje 18 kapitol, v každé z nich je alespoň jedna bitevní mapa (někdy i dvě) a spousta příběhu, který je servírován hráči v podobě listování v knize a reportáží novinářky Irene Koller, rozené Ellet (to je důležité). Postupem času si za zkušenostní body budete vylepšovat jednotky v rotě, kupovat důležité upgrady pro svou pěchotu i tank, aby byli schopní postupujících různorodých misí, které jsou častokrát velice zábavné. Čeká na vás třeba zběsilé ustupování před obřím juggernautem, jehož trajektorii musíte odvést na jinou cestu, dobývání mostu drženého nepřítelem, vyhýbání se minovým polím, obrana důležitého úseku nebo otevření tří vrat pro průjezd vlaku přetékajícího výbušninou. Ovšem nejčastěji mise končí zabráním hlavního nepřátelského stanu.
Dost suchých keců! Co můj vlastní názor?
Nejlepší na této hře je bezesporu to, že si ji mohou užít jak strategičtí panicové, tak i ostřílení Rosenbergové tohoto žánru. Sám se řadím do první skupiny, i když lucišsky se nazývám skoro panic, a s drtivou většinou misí jsem žádný problém neměl. Valkyria Chronicles je ale i dost komplexní, jelikož jednotliví vojáci mají své silné (dvojitý pohyb, větší odolnost proti nepřátelské střelbě, chtít se předvést před opačným pohlavím), ale i slabé (různé alergie, fobie, nechutě) stránky, nehledě na jejich skryté potenciály, které můžete odemykat jejich tréninkem. To ale rozhodně není všechno. Každá postava může mít obzvláště ráda až tři jiné postavy, se kterými jim to na bojišti vážně půjde. Sestavení roty pro každý boj se tak může jednoduše zvrhnout v promakané psychologické orgie, kdy se může třeba stát, že odstřelovač, kterému se líbí vyprsené inženýrky, a obzvlášť Natalia, sejme díky těmto skutečnostem místo tří ran nepřátelského ostřelovače na jeden krásný headshot. Kombinacím se meze téměř žádné nekladou.
Pocit ze hry je dost ovlivněn tím, jestli člověk má rád japonské myšlení, anime i kulturu. Když se na scéně objeví okřídlené prasátko Hans, může to někomu způsobit potřebu loknout si vína z krabice strejdy Ratha. Ale ne, ten by za to dostal odškodnění, na to kašlete. Hudba je příjemná, i když po čase začne to brnkání lézt na nervy, anglický dabing se povedl a grafika je příjemně pastelová, která tak i zakryje fakt, že ve stejném roce vyšel třeba Crysis. Příběh je sice trochu klišovitý, ale udrží pozornost až do konce, a když některé mise vyhrajete a na situaci v táboře to stejně nemá pozitivní vliv, je to člověku líto za ty pajduláčky tam dole.
Na druhou stranu bezchybný není jen náš právní systém, ale i Valkyria Chronicles. Zasekávání tanku o neviditelné rohy budov či překážek, 10% šance na netrefení klíčového cíle raketometčíkem nebo naprosto bad manner nepřítel (v jeho tahu mi téměř vždy zabil Welkina v posledním možném tahu po 15 minutách, fakt dement :) jsou jen některé chybky na kráse Valkyrie. Celková hrací doba téměř 25 hodin všech kapitol a nepovinných reportáží je nadprůměrná a v dnešní době i celkem vzácná. Největší vadou tak možná zůstává malá šance na port druhého dílu, který sleduje osudy hrdinů dva roky po skončení hlavního příběhu. Ale šest let ještě neuplynulo.
Interaktivní hodnotící systém™, aneb udělej si sám (prototyp):
IHS™ vychází z průměrného hodnocení 50 % a k tomu si připočti:
máš rád anime..................................................................................+5
líbí se ti detailní info o jakémkoliv aspektu ve hře.................+5
rád si zahraješ hru podruhé.........................................................+5
hraješ hru na gamepadu...............................................................+10
líbí se ti komplexní a zároveň nenáročná hra.........................+10
máš rád japonský styl vyprávění a podivnosti........................+15
rád se ztotožňuješ s postavami....................................................-5
vadí ti nemožnost odhadnout spotřebu akčních bodů.........-10
vadí ti špatně nadesignované prostředí, Rosenbergu..........-10
nemáš rád save-load fest...............................................................-10
hraješ hru na myši a klávesnici......................................................-15
Pro: Detailní info, ovládání na gamepadu, komplexní a zároveň nenáročná hra