Quake III a Unreal Tournament, to byly hry, které ve své době rozpoutaly menší revoluci. Již žádná singeplayerová kampaň, žádné slaboduché pokusy o příběh, ale prostě jen vymasterované areny a pořádná řežba. Pamatuji, že názory na tento koncept stříleček byly zprvu skeptické, ale mistři z ID softu i Epic games dokázali všechny obavy hráčů zahnat – hra s boty dokáže být stejně zábavná, ne-li zábavnější než procházení kampaně pro jednoho hráče.
Nebud lhát, že pro mě je Q3 vítěz a to proto, že je rychlejší a tak nějak „progamingovější“. Hráč běhá rychleji, arény jsou navrženy tak, aby byl boj zběsilejší a kontaktnější, místo výtahů se používají jump pady, skákání ve hře má větší význam a to ani nemuvím o trickjumpingu... To však neznamená, že poražený je nějak nedostačivý, ba naopak, jen je zkrátka zaměřen na trochu jiný typ hráčů. Ve Q3 se hraje na skill, v UT se hraje pro zábavu a to opravdu funguje. Arény jsou rozlehlejší, nejsou navrženy čistě účelně jako v Q3, ale dbá se v nich i na design a estetiku. Ať už jde o gothic hrady, industriální chodby nebo vesmír, vše je naprostá špička. Taktéž u zbraní není tou nejvyšší prioritou použitelnost a vybalancovanost jako v Q3, jde zkrátka o to, aby si hráč dobře zahrál, tzn. některé jsou slabší, jiné naopak trochu „imba“. V singlu je to ok, ale v multiplayeru to představuje menší slabinu, např. raketomet je velmi devastující, možná až příliš, ale za to není tak kompaktní jako raketomet v Q3 – trefit někoho za letu ve vzduchu je zde snad nemožné.
K umělé inteligenci v obou hrách nemám výhrad, je to přesně tak, jak je třeba, tzn. zahrajou si začátečníci i profíci. Navíc, co je důležité, nepamatuju, že bych narazil na jakékoli AI bugy nebo nesmysly. Hra s boty je opravdu zábavná a téměř plnohodnotná, což bylo podstatné obzvlášť v době, kdy nebyl internet (nezapomeňte, že na dial-upu se kvůli pingu daly hrát pouze strategie, ne střílečky). Mody v UT jsou jednoznačně plus, opět prodlužují hratelnost a mou závěrečnou pochvalu si zaslouží parádní soundtrack.
Nebud lhát, že pro mě je Q3 vítěz a to proto, že je rychlejší a tak nějak „progamingovější“. Hráč běhá rychleji, arény jsou navrženy tak, aby byl boj zběsilejší a kontaktnější, místo výtahů se používají jump pady, skákání ve hře má větší význam a to ani nemuvím o trickjumpingu... To však neznamená, že poražený je nějak nedostačivý, ba naopak, jen je zkrátka zaměřen na trochu jiný typ hráčů. Ve Q3 se hraje na skill, v UT se hraje pro zábavu a to opravdu funguje. Arény jsou rozlehlejší, nejsou navrženy čistě účelně jako v Q3, ale dbá se v nich i na design a estetiku. Ať už jde o gothic hrady, industriální chodby nebo vesmír, vše je naprostá špička. Taktéž u zbraní není tou nejvyšší prioritou použitelnost a vybalancovanost jako v Q3, jde zkrátka o to, aby si hráč dobře zahrál, tzn. některé jsou slabší, jiné naopak trochu „imba“. V singlu je to ok, ale v multiplayeru to představuje menší slabinu, např. raketomet je velmi devastující, možná až příliš, ale za to není tak kompaktní jako raketomet v Q3 – trefit někoho za letu ve vzduchu je zde snad nemožné.
K umělé inteligenci v obou hrách nemám výhrad, je to přesně tak, jak je třeba, tzn. zahrajou si začátečníci i profíci. Navíc, co je důležité, nepamatuju, že bych narazil na jakékoli AI bugy nebo nesmysly. Hra s boty je opravdu zábavná a téměř plnohodnotná, což bylo podstatné obzvlášť v době, kdy nebyl internet (nezapomeňte, že na dial-upu se kvůli pingu daly hrát pouze strategie, ne střílečky). Mody v UT jsou jednoznačně plus, opět prodlužují hratelnost a mou závěrečnou pochvalu si zaslouží parádní soundtrack.
