Wings of Liberty je velmi povedená hra. Úspěšně se podařilo vzít všechno zábavné ze starších kolegů, renovovat to a po přidání spousty vychytávek to slisovat do jednoho celku, který dělá čest všem rychlým strategiím.

Příběh je sice béčkový, ale velmi poutavě zpracovaný. Již od začátku je jasné, kam se budou kroky ostříleného šerifa ubírat. Jasné však není, že do hry přibude oddechová část, kde hrdina mluví s lidmi, nakupuje vybavení a provádí výzkum za pomoci schopnějších kolegů. Tento segment považuji za naprosto geniální, jelikož oživuje celou kampaň a v případě opětovného hraní nabízí různé volby a tedy i lehce pozměněný zážitek.

Grafická stránka je klasicky výborná. Vše zůstalo věrné předloze, jen není zachována určitá syrovost, kterou se Starcraft vyznačoval. To je však jen detail, který lze lehce přehlédnout.

I audio stránka je perfektní a to hlavně kvůli skvělému soundtracku, jenž neruší a pomáhá dotvořit atmosféru. Často jsem si vzpomněl na seriál Firefly.

Potěšily mě ingame animace. Pryč jsou doby, kdy se na vyprávění příběhu s jejich pomocí ani nedalo koukat. Starcraft je toho důkazem. Přestože povětšinou nejde o žádnou divočinu, je znát perfekcionismus, se kterým byly prostředí i modely postav připravovány. Přiznávám, že by mi nevadil podobným stylem zpracovaný film.

Jediným záporem, který jednoduše musím zmínit, je tendence hnát hráče do cíle jako cvičenou opici. Pokud by šlo o menší počet misí, neviděl bych problém. Časový limit se však vyskytuje skoro v každé misi a jako na hráče, který se rád na všechno připraví, to na mě nepůsobí dobře.

Všeobecným povzdechem, který nepromítám do hodnocení, je ohromná náročnost na mikromanagement. Trochu to pak ztrácí kouzlo, když hráč musí kontrolovat každý prd každé jednotky.

Wings of Liberty tedy nedělá značce Starcraft žádnou ostudu a s klidem v duši jej mohu doporučit každému stratégovi.