Stará GTA jsem měl rád pro jejich šílenost, vykrádání všeho možného a samozřejmě volnost. Čtvrtý díl ubral na zběsilosti a přibral na sociální sondě. Nejspíš proto mě neudržel ani do půlky. Pětka je však jiná liga. Jiný hřiště. Ale pořád stejnej sport.
Výborně napsaný příběh se třemi výtečně propojenými hrdiny je sice plný klišé, ale také témat a humoru, který ve hrách jen tak neuvidíte. Stejně tak hlavní i vedlejší postavy. Často až křečovitě karikaturní a proto často dost protivné. Jenže jsou to postavy, na které jinde prostě nenarazíte. Tohle je satira každým coulem. Někdy velmi trefná, někdy už přitažená za vlasy trapnosti, pořád však v herním světě nesmírně osvěžující.
Maniakální důraz na detail je u Rockstaru rozebírán vždy a všude. Tady však dosahuje současného extrému. GTA V je tak neuvěřitelně prošpikované nečekanými detaily, efekty a nekonečnými dialogy, že je lidé objevují i dva roky po vydání. A je to také první věc, které si všimnete. Tohle není žádnej každoroční Le Big Mac. Tohle je pomalu a s láskou pečená kachnička s křupavou kůžičkou, která se vám rozpadá na jazyku.
I ta se ale občas připálí. Nápadité mise jsou střídaný těmi výplňovými a otravnými. Zhruba od půlky se začínají až otravně často objevovat nekonečné střílecí pasáže. Tohle beru jako největší problém hry a hlavně autorů. I přes úžasné prostředí L.A., dospělá témata a parádní detaily, nedokázali nakonec přijít s ničím jiným než "postřílej x nekonečných vln nepřátel". Smutná výpověď o AAA hrách.
Na druhou stranu. Je to zřejmě to jediné, v čem je GTA V vyloženě špatné. Zbytek je epesní jízda, která většinu času neztrácí dech. A musím to říct znova. Jízda, kterou v jiné hře prostě nezažijete.
Pak je tu samozřejmě GTA Online. Hra ve hře, která když vás chytne, tak se připravíte o pěkných pár měsíců života. Nedělejte to. Fakt ne. Ne.
Výborně napsaný příběh se třemi výtečně propojenými hrdiny je sice plný klišé, ale také témat a humoru, který ve hrách jen tak neuvidíte. Stejně tak hlavní i vedlejší postavy. Často až křečovitě karikaturní a proto často dost protivné. Jenže jsou to postavy, na které jinde prostě nenarazíte. Tohle je satira každým coulem. Někdy velmi trefná, někdy už přitažená za vlasy trapnosti, pořád však v herním světě nesmírně osvěžující.
Maniakální důraz na detail je u Rockstaru rozebírán vždy a všude. Tady však dosahuje současného extrému. GTA V je tak neuvěřitelně prošpikované nečekanými detaily, efekty a nekonečnými dialogy, že je lidé objevují i dva roky po vydání. A je to také první věc, které si všimnete. Tohle není žádnej každoroční Le Big Mac. Tohle je pomalu a s láskou pečená kachnička s křupavou kůžičkou, která se vám rozpadá na jazyku.
I ta se ale občas připálí. Nápadité mise jsou střídaný těmi výplňovými a otravnými. Zhruba od půlky se začínají až otravně často objevovat nekonečné střílecí pasáže. Tohle beru jako největší problém hry a hlavně autorů. I přes úžasné prostředí L.A., dospělá témata a parádní detaily, nedokázali nakonec přijít s ničím jiným než "postřílej x nekonečných vln nepřátel". Smutná výpověď o AAA hrách.
Na druhou stranu. Je to zřejmě to jediné, v čem je GTA V vyloženě špatné. Zbytek je epesní jízda, která většinu času neztrácí dech. A musím to říct znova. Jízda, kterou v jiné hře prostě nezažijete.
Pak je tu samozřejmě GTA Online. Hra ve hře, která když vás chytne, tak se připravíte o pěkných pár měsíců života. Nedělejte to. Fakt ne. Ne.