Asi nikdy jsem si nemyslel, že dám nějakýho Resiho za dva dny, jelikož pokaždé když nějaký hraju, tak bohatě stačí hoďka až dvě denně. Protože jakmile hraju déle, začnou nervy pracovat a začnu to srát. U pětky jsem to měl zrovna tak, že jsem byl zaseklý v nějaký části a nějak se mi to nechtělo spouštět, ovšem 27. dubna 2015 přišla dom přítelkyně a začala hlásat jak na přednáškách hrála s kámošem RE5 na splitscreenu a jestli vím, že to jde hrát ve dvou. Okamžitě jsem jí po*ebal, že já, velký fanoušek RE série tohle asi nevím. No a po delším rozhovoru proběhla zkouška pětky na jejím, ne zrovna moc dobrým notebooku. Zkouška dopadla dobře, rozjela to aspoň na těch 30 fps. Tímto zmiňuji první plus hry a to výbornou optimalizaci oproti čtyřce. Takže jsem využil jejích narozenin a koupil jí pětku na její zbrusu nový založený Steam.

Zde zmíním možná i největší plus hry a sice kooperaci. Hra totiž dostává nový rozměr zábavy, když to hrajete s člověkem, kterého máte rádi a ještě když leží vedle vás. Sice byla někdy horší domluva a doslova jsme si kradli náboje před xichtem, ale víceméně jsme se shodli a vymýšleli různé taktiky. Sice jsem si ve hře hrál často na gentlemana a vrhal se často čelem do akce, zatímco girlfriend mi kryla záda, ale tot nám oboum vyhovovalo, takže jsme hru dolouskali za dva dny (tedy spíše dvě noci).

Tímto ukončuji odstavce o coopu a vrhnem se na hru samotnou. Hratelnost je víceméně ponechána ze čtyřky, ale pětka se o dost lépe ovládá. Chris už totiž umí dělat úkroky, ale bohužel stále se nenaučil přebíjet a mířit za chůze. Jistě, má to samozřejmě ztížit hru a také bez toho by byl upgrade na čas přebíjení k ničemu, ale v 75% to bylo spíše na obtíž. Co je rozhodně vylepšené, tak je míření. Hra totiž umožňuje si místo laseru zapnout klasický zaměřovací kříž a konečně je možné střelit něco i z dálky a nehonit laser po skalách. Další věc, která jistě potěšila je miniaturní mapka, která se dá zobrazit do rohu, takže nemusíte pokaždé vejrat do mapy a pozastavovat hru. S tím souvisí i jednoduché přehazování zbraní pomocí čísel, na které si to nastavíte vše v inventáři. U inventáře je možná škoda, že jeho otevřením se hra nepozastaví, protože když na vás jde půl tuctu Uroboros a bliká vám zdraví, tak to teprve začnou pracovat nervy, abyste v rychlosti otevřeli inventář, najeli na kytku a vybrali z nabídky použít. Mohla na to být aspoň klávesová zkratka. Ještě zmíním QTE, které nevadily, ale ani netěšily. Občas totiž jsem si byl naprosto jist, že jsem danou kombinaci zmáčkl, ale stejně akce nebyla provedena, jinde se dokonce kombinace objevily asi na nanosekundu. A co mě nejvíc rozsekávalo, tak to byly kombinace kláves u kterých jsem si doslova musel vykroutit prsty, abych je mohl zmáčknout :D

Co zmínit k příběhu? Nejspíše přes velké nesouhlasy uživatelů napíšu, že mě přišel docela zajímavý a hlavně plný zvratů (viz. Wesker fight na konci. Člověk si myslel, že už je po něm, ale stále neměl dost). Chris se Shevou mi přišli jako dobrá volba hlavních postav pro tento příběh doplňované Jill a Weskerem. A právě díky rozuzlením na konci každých epizod mě hra nutila rozjet další a další.

Další skvělá věc na hře jsou prostředí. Hra se z 85% skládá z otevřených prostranství, kde je spousta prostoru, ale také i spousta schovek s poklady a střelivem. Tudíž boje jsou více záživné, můžete třeba si vylézt na vyvýšenou plošinku a odtřelovat. Anebo můžete enemáky obkroužit a kosit zezadu, kombinací je spousta. K tomu ještě zmínit suprový level design, který se povedl. Obzvlášť takové ty badatelské úrovně se mi hodně líbily, až jsem si občas připadal jako Indiana Jones a čekal jsem, kdy najdem Archu úmluvy :D Grafika je špičková, to Capcom umí a PC portem se ještě ždibec zdokonalila. Modely postav jsou krásně modelované, mimika dobrá, nepřátelé správně odporní.

U nepřátel nejspíše proběhl jakýsi upgrade předchozích Las Plagas. Ti první Majini zombie byly ještě takové blbé i když zase odolné. Jejich největší výhoda tkvěla v početní převaze, kdy obklíčení znamená smrt. Poté již ale začali moudřet a začínají používat střelné zbraně, čili zombák a ákáčkem umí pěkně potrollit. Ale i tak zde najdeme více druhů nepřátel. Klasické zombie psíky, nějaké verze Lickerů z předešlých dílů, odporné můry, ale také upgradované a ještě více oslizlé Reapery. Co je hodně cool jsou boss fighty, zde si designéři dali velkou práci a vytvořili fakt odporná monstra, kterých by se člověk nedotkl ani lopatou a ještě k tomu jejich likvidace spočívá v hledání slabin či u speciálních zbraní, které mají například zdlouhavé nabíjení apod. Najdeme zde Executioner Majini neboli kata, kterého jistě většina pozná z RE filmů, odporné oběti viru Uroboros, ale také i samotného Weskera, z kterého se vyklube ten největší sviňák pod sluncem, který ne a ne chcípnout. Nejednou jsem flákl s víkem od notebooku, protože Wesker nasadil speedhack.

Myslím, že RE5 je celkem zdařilá a zábavná hra, která dostává nový rozměr zábavy, když hrajete v coopu ať už klasickou kampaň anebo minihry Mercenaries. Hru ještě doplňuje solidní RE hudba a špičkový dabing postav (obzvlášť Wesker má super ďábelský hlas).