Wolfenstein vždycky byl a bude o zabíjení nácků, tohle pokračování hned po Return to Castle Wolfenstein prý vybočuje, ale to není pravda, i přesto že je trochu jinej tak je pořád o tom samým, o zabíjení zlých nácku.
Příběh:
Co se týče příběhu tak je to takový to klasický oldschoolový zachraňování světa před nácky kteří se snaží zoufale vyhrát válku pomocí magie či technologie, i přesto že na mě příběh nedělal dojem tak se dal docela hezky vnímat i přesto že je trochu narychlo slátaninou Hellboye (teď jsem si uvědomil jak to je podobný), Indiana Jonese a spousty věcí které už jsem někde viděl.
Technická stránka hry:
Graficky je hra opravdu pěkná, textury jsou detailní a celá hra působí svižně a plynule (hráno na maximální nastavení). Ze začátku mi dělalo veliký problém zaměřování, bylo divně klouzavé ale nic na co se nedá zvyknout, za zmínku taky stojí fyzika která mě nejvíc pobavila při nefungující gravitaci, ale má strašně bugů (když šlápnu na talíř on vyletí do aleluja, bedny na sobě samovolně vibrují. Má i úsměvné chvilky, třeba když si voják padající k zemi namele ještě hubou o sloup mě vždycky rozesmálo).
Hudba je skvělá, v jeden moment mi dokonce připomínala skladbu z Indiana Jonese.
Hra:
Nakonec jsem se při střílení zlejch nácku parádně bavil hra neupadla do stereotypu a pořád mi dávala něco nového co můžu zabít, Jen škoda že jsem nikdy neměl potřebu šetřit náboji protože i když mi došli měl jsem pod kabátem ještě muniční sklad a dokonce i velký kalibr co střílel horkou plazmu (půlku těch zbraní bych vyměnil za Venoma z předešlého dílu) a pokud to nestačilo mohl jsem si zbraň vylepšit tak že náckum doslova vybuchovali hlavy (což mě od začátku vedlo k tomu sbírat všude se povalující poklady) a pokud ani to nestačilo tak pomohl medailon.
Medailon hraje ve hře důležitou roli, pokud nestíháte střílet zlý nácky tak stačilo zapnout medailon a střelám se dalo vyhýbat! Takže pokud byla nezvladatelná situace tak schopnosti medailonu a jejich kombinace pomohli k vítězství avšak jeho používání je i povinnost k řešení jednoduchých leč logických úkolů.
Co je určitě nevýhoda gameplaye je automatické uzdravování, dostanu ránu, schovám se, tři vteřiny a zase můžu dál... to je prostě klišé jako noha.
Druhý Wolfenstein je povinnost těch co rádi tuhle sérii, je to nabitá zábava pro každého kdo rád akci a vybuchující hlavy (těch zlých samozřejmě), i přesto že B.J. vypadá tak trochu v tomhle díle tak trochu jako v*mrdhub.
Moje oblíbené zbraně:
1: Kar98 s bajonetem (V kombu se zpomalením času)
2: Částicové dělo
3: Plamenomet a Tesla gun (stejné zbraně s nepatrným rozdílem)
Nejlepší lokace:
1: Farma
2: Zámek (ta atmosféra!)
3: Zeppelin
Dohráno na nejvyšší obtížnost.
Příběh:
Co se týče příběhu tak je to takový to klasický oldschoolový zachraňování světa před nácky kteří se snaží zoufale vyhrát válku pomocí magie či technologie, i přesto že na mě příběh nedělal dojem tak se dal docela hezky vnímat i přesto že je trochu narychlo slátaninou Hellboye (teď jsem si uvědomil jak to je podobný), Indiana Jonese a spousty věcí které už jsem někde viděl.
Technická stránka hry:
Graficky je hra opravdu pěkná, textury jsou detailní a celá hra působí svižně a plynule (hráno na maximální nastavení). Ze začátku mi dělalo veliký problém zaměřování, bylo divně klouzavé ale nic na co se nedá zvyknout, za zmínku taky stojí fyzika která mě nejvíc pobavila při nefungující gravitaci, ale má strašně bugů (když šlápnu na talíř on vyletí do aleluja, bedny na sobě samovolně vibrují. Má i úsměvné chvilky, třeba když si voják padající k zemi namele ještě hubou o sloup mě vždycky rozesmálo).
Hudba je skvělá, v jeden moment mi dokonce připomínala skladbu z Indiana Jonese.
Hra:
Nakonec jsem se při střílení zlejch nácku parádně bavil hra neupadla do stereotypu a pořád mi dávala něco nového co můžu zabít, Jen škoda že jsem nikdy neměl potřebu šetřit náboji protože i když mi došli měl jsem pod kabátem ještě muniční sklad a dokonce i velký kalibr co střílel horkou plazmu (půlku těch zbraní bych vyměnil za Venoma z předešlého dílu) a pokud to nestačilo mohl jsem si zbraň vylepšit tak že náckum doslova vybuchovali hlavy (což mě od začátku vedlo k tomu sbírat všude se povalující poklady) a pokud ani to nestačilo tak pomohl medailon.
Medailon hraje ve hře důležitou roli, pokud nestíháte střílet zlý nácky tak stačilo zapnout medailon a střelám se dalo vyhýbat! Takže pokud byla nezvladatelná situace tak schopnosti medailonu a jejich kombinace pomohli k vítězství avšak jeho používání je i povinnost k řešení jednoduchých leč logických úkolů.
Co je určitě nevýhoda gameplaye je automatické uzdravování, dostanu ránu, schovám se, tři vteřiny a zase můžu dál... to je prostě klišé jako noha.
Druhý Wolfenstein je povinnost těch co rádi tuhle sérii, je to nabitá zábava pro každého kdo rád akci a vybuchující hlavy (těch zlých samozřejmě), i přesto že B.J. vypadá tak trochu v tomhle díle tak trochu jako v*mrdhub.
Moje oblíbené zbraně:
1: Kar98 s bajonetem (V kombu se zpomalením času)
2: Částicové dělo
3: Plamenomet a Tesla gun (stejné zbraně s nepatrným rozdílem)
Nejlepší lokace:
1: Farma
2: Zámek (ta atmosféra!)
3: Zeppelin
Dohráno na nejvyšší obtížnost.
Richard Burns Rally
Pro: Vybuchující hlavy, Hudba, Akce, Atmosféra, Schopnosti medailonu, Hlavní záporáci, Interaktivní likvidace nepřátele, Postavy z předešlého dílu a jeho navázaní příběhu, Nutnost měnit taktiku boje, Zlý náckové na likvidaci - smysl Wolfensteina, Intro
Proti: Helmy, Autoheal, Chyby v animacích filmečků, Nedotaženost příběhů, Anglicky stejně mluvící němci, Skvělé vymyšlení bossové ale příliš slabý (chyba autohealu)