Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Mafia II

  • PC 75
Největší a zásadní rozdíl mezi oběma Mafiemi netkví překvapivě v grafice (u dvojky samozřejmě mnohonásobně lepší), ani v českých dabérech (u dvojky až na dvě tři výjimky mnohonásobně horší), ale v PŘÍBĚHU.

U první Mafie má příběh dvě dějové linie - 1) Tommy vypráví policistovi svůj životní příběh; 2) Příběh života Tommyho Angela se nám odehrává před očima (a pod prsty :-). Hlavní děj je tedy tvořen flashbacky, které rámuje a v průběhu hry několikrát protne přítomnost. U Mafie II tvůrci (scénáristé) děj značně zjednodušili. Je zde pouze jedna dějová linie a ta jede lineárně (to znamená od začátku do konce ;-), pokud nepočítáte Vitovo krátké listování knihou s fotkami, čímž hra začíná a na které později naváže na začátku poslední kapitoly. Tento fakt zásadně ovlivňuje prožitek hráče jako diváka - vyprávět něco lineárně je ten neobvyklejší způsob, jak podat jakýkoliv příběh. Tento způsob tedy hráče / diváka ničím neokouzlí, ani nezaujme.

A to je první mínus oproti předchůdci Mafie II.

Další je příběh jako takový. Ten má de facto dvě hlavní postavy - Vita Scalettu a Joa Barbara. Vito nemá téměř žádné vlastnosti. Je v podstatě morálně čistší a chytřejší, než Joe a je Joův kamarád. Tohle je plný výčet jeho vlastností. Joe je prase, co má blbé řeči, nad věcmi příliš nepřemýšlí, jinak je ale taky v podstatě dobrák. A je kamarád Vita. Oba pracují pro mafiány jenom proto, aby si vydělali peníze.
Děj sám o sobě, kromě toho, že je žalostně krátký, se skládá ze stále se opakujících úkonů - Vito se probudí tím, že mu zvoní telefon. V telefonu mu někdo z přátel (nejčastěji Joe, Henry nebo Eddie) oznámí, že se stalo něco neočekávaného, a že musí ihned přijet. Vito se oblékne a přijede buď do hotelu Falcone nebo do jiné restaurace, kde ho přítelíčkové seznámí s programem dne. Program se v 90% procentech případů skládá z toho, že Vito někam pojede s Joem, sám nebo ještě s někým, a někoho oddělá. "Náhodou" se ale celá situace zvrhne a je z toho přestřelka dvaceti chlapů na maximálně tři. Až Vito a spol. přestřelku dokončí, odjede z místa činu domů a lehne si na postel. Probudí se tím, že mu zvoní telefon... Mírně řečeno, poněkud jednotvárné.

A ten odbytý, useknutý a nedořešený závěr celého příběhu, má být jako co?

Jediný, vážně docela vydařený zvrat nastane, když Číňani rozsekají Henryho Tomasina v parku, což je skutečně docela brutální výjev a zaměstnance v restauraci U Draka si pak hráč neskutečně vychutná, když se za něj jde pomstít. :D

Lokace ani zdaleka nejsou tak různorodé, jako v Mafii jedničce. Už vás nečeká žádný krásný západ slunce viděný z parníčku, na kterém se pořádá narozeninová oslava nebo oplzlé řeči zákazníků nevěstince. Tady jsou většinou k dispozici pouze betonové budovy, které pokud možno začnou nakonec pro zpestření hořet. Skutečně mě zaujala pouze jatka a pak čínská restaurace U Draka. Stejně tak je to s různorodostí úkolů. Zatímco v jedničce jste mohli "rozmlacovat auťáky pálkou", vést Dona Salieriho na oběd, doprovázet Sáru domů, abyste ji ochránili; převléct se za personál na lodi nebo závodit s auty, tady prostě jdete vždycky jenom někoho odprásknout. Což je celkem nuda.

Neexistují žádné vedlejší mise, kde byste případně získávali nová a rychlejší auta. Nikdo vám na ně nedává tipy, takže ačkoli jsou v Encyklopedii aut ve hře bouráky, co jezdí skoro 200 km/h, vy stejně jezdíte s těmi, co dosáhnou maximálně 160 km/h, protože prostě nevíte, kde ta rychlá auta sebrat.

Volná jízda neexistuje rovněž, takže pokud si chcete jen tak chodit po městě, kupovat zbraně, oblečení a zabíjet lidi, máte prostě smůlu. Můžete si tak maximálně načíst jednu z předchozích misí a "vyblbnout se" místo řešení úkolu. Ovšem, když vás někdo zabije, hrajete od znova. Nemůžete si nic ukládat, pokud vám to hra nedovolí v rámci povinných misí. A že jsou od sebe ukládací pozice sakra daleko! Nejednou budete hrát půlhodinku znova, jenom proto, že jste nešťastně schytali kulku poté, co jste už prošli deset pater budovy a postříleli asi padesát nepřátel...

Taky dabing vzal za své. Nejenže jsou v hlavních rolích většinou daleko méně významní dabéři (kromě Jana Šťastného, Libora Hrušky a Jaromíra Meduny), ale herci se neskutečně často opakují. Nejvíce do očí bijící je Jana Drbohlavová (mluvící Vitovu matku), jejíž hlas pak náleží úplně všem starším ženám v Empire Bay, kromě zaměstnankyň rychlých občerstvení. Strašně často se však opakuje i Martin Zahálka ve všech možných rolích.

A teď i nějaká pozitiva:

Grafika je hezká, město žije. Lidé na vás promlouvají, pokud do nich narazíte, baví se však i mezi sebou nezávisle na vás a většinou o dobových problémech Ameriky 50. let. Novinky ze světa vám přináší i obchodníci z novinami, či rádio doma, v restauraci nebo v autech. Bohužel rádio je v Angličtině, ačkoli celá hra je česky dabovaná. Nechápu, že byl tak velký problém namluvit i rádio... :-/

Pokud úmyslně žduchnete do mužů, většinou se s vámi začnou prát, takže si procvičíte pěstní souboje klidně i na ulici.
Můžete chodit do restaurací, či do rychlých občerstvení a kupovat si alkoholické i nealkoholické nápoje a jídla, čímž se vám doplňuje zdraví. Když pijete hodně alkoholu, můžete být opilí. Můžete nakupovat oblečení nebo spravovat, přelakovávat a vylepšovat auta. Rovněž můžete tankovat benzín a nakupovat zbraně všude po městě. Bohužel v jejich plném používání vám brání otravná policie... :P

No a to je ve zkratce asi všechno. :D

Pro: Dobrá grafika, možnosti pohybu ve městě, CZ dabing, spjatost s dobou

Proti: Příběh, délka příběhu, postavy, jednotvárné úkoly, jednotvárné lokace, špatně vyřešené ukládání pozic, nemožnost volné jízdy, nemožnost vedlejších úkolů

+12 +17 −5