Never Alone je odkazem pro mladší generace o příbězích z uzavřené komunity eskymáků z Aljašky. Hráč zde najde videa, která vytváří dokument o legendách, prostředí a životě kmene Inuitů. Což je rozhodně zajímavá přidaná hodnota k samotné hře. Ale jaká je ve finále samotná hra?

Sledování příběhu Nuny a její polární lišky, je ze začátku fajn, díky netradičnímu prostředí ledové Aljašky, objevování nových věcí jako jsou házecí zbraň bola nebo přítomnost nadpřirozena. Bohužel hra zhruba po třetině herní doby, rezignuje na další nápady a už upadá do stereotypu. Zvláště jeden příběhový zvrat mi tam moc neseděl. I změna prostředí mi přišla dost nevyužitá, a celkově si myslím, že téma Aljašky nevyužila naplno svůj potenciál.

A jak se to tedy hraje? Je to klasická plošinovka, kdy je potřeba sehrát obě postavy, aby odvedli svůj kus práce. Občas to kazí AI, která se někdy rozhodne zůstat stát nebo vyskočí pozdě, tím pádem znovu od posledního checkpointu. Že je příběh vyprávěn v eskymáčtině, beru jako plus, který přidává na autentičnosti vypravěče.

Hra Never Alone má hodnotu díky svému odkazu, ale v hratelnosti trochu skřípe zvlášť poslední třetina hry mi zkazila ve výsledku pozitivní dojem ze hry.