Batman mě velmi příjemně překvapil. Ačkoliv jsem jeho devadesátková filmová zpracování nikdy neocenil a animované seriály mě svého času nijak výjimečně nebavily, Arkham Asylum mě navzdory tomu opravdu chytnul.
Samozřejmě za vším opět stojí Joker, psychopat obklopený dalšími psychopaty, přičemž tito psychopati jsou pro jistotu obklopeni ještě dalšími psychopaty. Příběh protkaný různými kulturními vložkami ze života záporáků mi konečně po letech dokázal vysvětlit, co vlastně všichni na batmanovi a jeho světě vidí. Osobně bych si pojetí hry dokázal představit ještě temněji, ale teď už prostě vidím, že Batman nemá lehkou práci.
Co ale lehké je, je propadnout moc hezkému grafickému kabátu hry. Možná mě trochu iritovalo křečovité chytání se za hlavu řadových poskoků, když jsem jim nakopal tu kterou část těla, ale na celek se moc pěkně kouká. Obzvlášť musím vyzvednout animace boje, protože ty jsou až na malé škobrtnutí opravu plynulé a působí vyloženě filmově.
Když jsem u toho boje, musím také uznat, že mechaniky, na kterých funguje, jsou prostě zábavné. Batman je bijec, a tak dokáže zablokovat ránu z téměř každého směru. Sejde-li se jich ale víc, i on má co dělat. Proto je potřeba dynamicky přemisťovat jeho netopýří zadek, aby nebyl nakopán.
Velmi dobře je také vyřešena většina zbraní a technických pomůcek, které se přímo pojí z postranními úkoly od Hádankáře. Jelikož Batman prochází některá místa vícekrát, s postupně lepším vybavením, tyto úkoly se dají splnit třeba až na třetí průchod místem, takže je v zásadě pořád co dělat.
Arkham Asylum se také vyznačuje perfektním dávkováním příběhu, zvratů a všeho, co k tomu patří. Možná bych si jen posteskl, že některé bossfighty byly dosti zdlouhavé a těžké. je to ode mě srabáctví, ale rád bych třeba dostal možnost snížit si na chvilku obtížnost, protože už nejsem tak trpělivý, jak jsem býval.
Dále mě trochu mrzí nevyužití batmobilu, batletadla, batmotorky, batbicyklu nebo aspoň battříkolky. Jak jsem se ale dozvěděl, v dalších dílech je tento neduh bohatě vynahrazen, mohu se tedy těšit.
Arkham Asylum mohu vřele doporučit každému, kdo má rád superhrdiny a zejména dobré hry. Jen mám povinnost varovat nezkušené před nejtěžší obtížností. Často si budete trhat vlasy, pokud ještě nějaké máte. Zadostiučinění je ale po překonání těžkého místa vskutku enormní.
Samozřejmě za vším opět stojí Joker, psychopat obklopený dalšími psychopaty, přičemž tito psychopati jsou pro jistotu obklopeni ještě dalšími psychopaty. Příběh protkaný různými kulturními vložkami ze života záporáků mi konečně po letech dokázal vysvětlit, co vlastně všichni na batmanovi a jeho světě vidí. Osobně bych si pojetí hry dokázal představit ještě temněji, ale teď už prostě vidím, že Batman nemá lehkou práci.
Co ale lehké je, je propadnout moc hezkému grafickému kabátu hry. Možná mě trochu iritovalo křečovité chytání se za hlavu řadových poskoků, když jsem jim nakopal tu kterou část těla, ale na celek se moc pěkně kouká. Obzvlášť musím vyzvednout animace boje, protože ty jsou až na malé škobrtnutí opravu plynulé a působí vyloženě filmově.
Když jsem u toho boje, musím také uznat, že mechaniky, na kterých funguje, jsou prostě zábavné. Batman je bijec, a tak dokáže zablokovat ránu z téměř každého směru. Sejde-li se jich ale víc, i on má co dělat. Proto je potřeba dynamicky přemisťovat jeho netopýří zadek, aby nebyl nakopán.
Velmi dobře je také vyřešena většina zbraní a technických pomůcek, které se přímo pojí z postranními úkoly od Hádankáře. Jelikož Batman prochází některá místa vícekrát, s postupně lepším vybavením, tyto úkoly se dají splnit třeba až na třetí průchod místem, takže je v zásadě pořád co dělat.
Arkham Asylum se také vyznačuje perfektním dávkováním příběhu, zvratů a všeho, co k tomu patří. Možná bych si jen posteskl, že některé bossfighty byly dosti zdlouhavé a těžké. je to ode mě srabáctví, ale rád bych třeba dostal možnost snížit si na chvilku obtížnost, protože už nejsem tak trpělivý, jak jsem býval.
Dále mě trochu mrzí nevyužití batmobilu, batletadla, batmotorky, batbicyklu nebo aspoň battříkolky. Jak jsem se ale dozvěděl, v dalších dílech je tento neduh bohatě vynahrazen, mohu se tedy těšit.
Arkham Asylum mohu vřele doporučit každému, kdo má rád superhrdiny a zejména dobré hry. Jen mám povinnost varovat nezkušené před nejtěžší obtížností. Často si budete trhat vlasy, pokud ještě nějaké máte. Zadostiučinění je ale po překonání těžkého místa vskutku enormní.
Wolfenstein II: The New Colossus
Pro: Grafika, animace, boje, většina boss-fightů, příběh, hádanky, trofeje, nabitost obsahem
Proti: Nemožnost změny obtížnosti, uvítal bych více bat-vychytávek