Podle recenze jsem si řekl, že tohle by mohla bejt dobrá alternativa k mainstramem oblíbeným hektickým strategiím a tak jsem zkusil rozject fázi 1:
Graficky hra vypadá i dnes stále hezky a vůbec s audiovizuálním zpracováním jsem byl nadmíru spokojen (a to ani neberu tak nějak v potaz rok vydání). V době, kdy se dostala hra na pulty se muselo jednat o špičku a je to stále sakra znát.
Narozdíl od typických strategií zde není možno jednotky tvořit v průběhu hry, ale naopak ideálně by hráč (obtížnost HARD) neměl přijít nejlépe snad ani o jedinou. Velice zajímavý mechanismus postupného přenášení obtížnosti do dalších misí, kdy mrtvá jednotka i její zkušenosti jsou nenávratně pryč a tak člověk může jen doufat v dokoupení několika málo nezkušených nováčků do další mise (pokud na to člověk získá dostatek prestige). Může se tak klidně stát, že mise je úspěšná, ale hráčova armáda utrpí tak vysoký ztráty, že je prakticky nemožné uspět v misi nadcházející.
Hru jsem tak byl nucen hrát opatrně a vskutku rozvážně, neboť zbrklé útoky si téměř vždy vyžádaly těžko akceptovatelné ztráty. Takovýmto neoromyšleným "Hurá na ně!" pokusům jsem se později již zcela vyvarovával a raději vždy využíval pěchotu k pečlivému průzkumu terénu, než jsem vyslal tanky na frontální boj. Někdy jsou ale útoky UI dost nepředvídaltený (skripty) a těžko předem vědět, jak je vhodné své oddíly rozestavět. Ztrátám se tak nejspíš zcela vyhnout nejde (tedy nepoužívá-li člověk taktiku SAVE-LOAD) a mě se to povedlo jen v pár počátečních misích. Každopádně smrt svěřence vždy zamrzí, každej vojáček se počítá, což u strategií člověk často nezažívá. Škoda, že jednotky nešlo unikátně pojmenovat, určitě bych toho využil.
Kampaň sleduje netradičně hned všechny tři hlavní strany konfliktu a můžeme si tak vyzkoušet i často opomíjené německo. Délka těchto je odpovídající a celkově je hrací doba výrazně nadprůměrná, myslím si. Některá náročnější mise mi trvala třeba i přes hodinu a půl, celkově jich zde bude tak okolo 30-ti. Levely se snaží vždy něčím ozvláštnit herní koncept a tak se mi překvapivě snad ani jedinkrát nestalo, že by mě jejich náplň nudila. Především obranné mise měly sakra říz. Každá mina dobrá!
Co mě taky překvapilo, jsou mnohý detaily, kterými se hra zabývá - zkušenosti jednotek, volitelné vybavení pěchoty (čluny, miny, výbušniny, dalekohledy, detektory kovu,...), vojáci se můžou plížit nebo jen zakleknout (to hraje zásadní roli při průzkumu a zacilování dělostřelectva), vozidla a tanky nejsou "živý", ale lze s posádkou vystoupit a zvolit jiný dopravní prostředek nebo obsadit budovu a původní poničený dopravní prostředek nechat opuštěn. K přesunu pěchoty lze pak využít i civilní nalezené náklaďáky. Samozřejmostí je pak užívání nepřátelské ukořistěné vojenské techniky - děl, tanků ale i vlaků nebo lodí. Všechny těžší zbraně mají mimo damage navíc i svůj údaj o počtu munice - tedy, že těžkému tanku dojdou náboje do hlavního děla - to není vůbec ojedinělá situace (přichází tak nutnost zásobování), zásahový zóny jednotek = nesymetrické opancéřování obrněnců, možnosti oprav potom nejsou nekonečný a jakmile dojdou inženýrům zásoby/munice, je nám tolik hodnotnej repair-truck/ammo-truck k ničemu a mnoho dalších podobných vychytávek, který nutí hráče strategicky plánovat daleko dopředu. Nesmím taky zapomenout, že hra obsahuje výbornej multiplayer i skrimish, kterej herní dobu ještě příjmně může natáhnout.
Těžko říct, čím tohle vylepšit. Snad jen vzdálená podpora (nálety, dělostřelectvo) byly moc rychlý (okamžitý) - což především u náletů je dost nereálný a zvýhodňující. Taky někdy hra hráči "půjčí" nějaké spojenecké jednotky a vzniká bordel v tom, který z nich potom hráči zůstanou do další mise a který ne - z hlediska otázky koho poslat do první řady formace je to víc jak určující informace (ztráty zapůjčených jednotek člověka až tak nebolí, v další misi o ně stejně přichází, i když na prestige to asi vliv mít bude).
Dlouho mě žádná strategie nedokázala takhle pohltit a poněvadž jsem se bavil od začátku do konce, nebojím se udělit právoplatnejch 90%. Hurá na druhou PHASE!
Graficky hra vypadá i dnes stále hezky a vůbec s audiovizuálním zpracováním jsem byl nadmíru spokojen (a to ani neberu tak nějak v potaz rok vydání). V době, kdy se dostala hra na pulty se muselo jednat o špičku a je to stále sakra znát.
Narozdíl od typických strategií zde není možno jednotky tvořit v průběhu hry, ale naopak ideálně by hráč (obtížnost HARD) neměl přijít nejlépe snad ani o jedinou. Velice zajímavý mechanismus postupného přenášení obtížnosti do dalších misí, kdy mrtvá jednotka i její zkušenosti jsou nenávratně pryč a tak člověk může jen doufat v dokoupení několika málo nezkušených nováčků do další mise (pokud na to člověk získá dostatek prestige). Může se tak klidně stát, že mise je úspěšná, ale hráčova armáda utrpí tak vysoký ztráty, že je prakticky nemožné uspět v misi nadcházející.
Hru jsem tak byl nucen hrát opatrně a vskutku rozvážně, neboť zbrklé útoky si téměř vždy vyžádaly těžko akceptovatelné ztráty. Takovýmto neoromyšleným "Hurá na ně!" pokusům jsem se později již zcela vyvarovával a raději vždy využíval pěchotu k pečlivému průzkumu terénu, než jsem vyslal tanky na frontální boj. Někdy jsou ale útoky UI dost nepředvídaltený (skripty) a těžko předem vědět, jak je vhodné své oddíly rozestavět. Ztrátám se tak nejspíš zcela vyhnout nejde (tedy nepoužívá-li člověk taktiku SAVE-LOAD) a mě se to povedlo jen v pár počátečních misích. Každopádně smrt svěřence vždy zamrzí, každej vojáček se počítá, což u strategií člověk často nezažívá. Škoda, že jednotky nešlo unikátně pojmenovat, určitě bych toho využil.
Kampaň sleduje netradičně hned všechny tři hlavní strany konfliktu a můžeme si tak vyzkoušet i často opomíjené německo. Délka těchto je odpovídající a celkově je hrací doba výrazně nadprůměrná, myslím si. Některá náročnější mise mi trvala třeba i přes hodinu a půl, celkově jich zde bude tak okolo 30-ti. Levely se snaží vždy něčím ozvláštnit herní koncept a tak se mi překvapivě snad ani jedinkrát nestalo, že by mě jejich náplň nudila. Především obranné mise měly sakra říz. Každá mina dobrá!
Co mě taky překvapilo, jsou mnohý detaily, kterými se hra zabývá - zkušenosti jednotek, volitelné vybavení pěchoty (čluny, miny, výbušniny, dalekohledy, detektory kovu,...), vojáci se můžou plížit nebo jen zakleknout (to hraje zásadní roli při průzkumu a zacilování dělostřelectva), vozidla a tanky nejsou "živý", ale lze s posádkou vystoupit a zvolit jiný dopravní prostředek nebo obsadit budovu a původní poničený dopravní prostředek nechat opuštěn. K přesunu pěchoty lze pak využít i civilní nalezené náklaďáky. Samozřejmostí je pak užívání nepřátelské ukořistěné vojenské techniky - děl, tanků ale i vlaků nebo lodí. Všechny těžší zbraně mají mimo damage navíc i svůj údaj o počtu munice - tedy, že těžkému tanku dojdou náboje do hlavního děla - to není vůbec ojedinělá situace (přichází tak nutnost zásobování), zásahový zóny jednotek = nesymetrické opancéřování obrněnců, možnosti oprav potom nejsou nekonečný a jakmile dojdou inženýrům zásoby/munice, je nám tolik hodnotnej repair-truck/ammo-truck k ničemu a mnoho dalších podobných vychytávek, který nutí hráče strategicky plánovat daleko dopředu. Nesmím taky zapomenout, že hra obsahuje výbornej multiplayer i skrimish, kterej herní dobu ještě příjmně může natáhnout.
Těžko říct, čím tohle vylepšit. Snad jen vzdálená podpora (nálety, dělostřelectvo) byly moc rychlý (okamžitý) - což především u náletů je dost nereálný a zvýhodňující. Taky někdy hra hráči "půjčí" nějaké spojenecké jednotky a vzniká bordel v tom, který z nich potom hráči zůstanou do další mise a který ne - z hlediska otázky koho poslat do první řady formace je to víc jak určující informace (ztráty zapůjčených jednotek člověka až tak nebolí, v další misi o ně stejně přichází, i když na prestige to asi vliv mít bude).
Dlouho mě žádná strategie nedokázala takhle pohltit a poněvadž jsem se bavil od začátku do konce, nebojím se udělit právoplatnejch 90%. Hurá na druhou PHASE!
Pro: Audiovizuální zpracování, příjemně tuhá obtížnost(HARD), věrné zpracování vojenské techniky, detaily, tempo hry, variabilita misí
Proti: zbytečný ulehčovadla v podobě okamžitých náletů a dělostřeleckejch podpor, zmatek ve vlastních/spojeneckých jednotkách