Hatred musí člověk chápat jako hru bez hlubšího smyslu. Tedy nemusí, ale pokud chcete z ní mít alespoň minimální pozitivní zážitek, tak tam nesmíte žádný smysl hledat. Vzpomněl jsem si na dobu, kdy mi bylo asi 13 let a hrál jsem u kamaráda na počítači vůbec první GTA. Naší jedinou motivací tehdy nebylo nic jiného než demolovat, ničit a působit co největší škodu a co nejdéle odolávat represivním složkám. Pokud vezmu čistě jenom tuhle konkrétní činnost, tak u Hatred je to vlastně podobné, vlastně jediné, co hra nabízí. Jestli je to dobře nebo špatně, to už záleží hráčovi samotném a na tom, co od hry očekává.
Vzhledem k tomu, že nad tímto bezmyšlenkovitým stylem hry jsem jako dítě strávil nějaký ten čas, tak mě Hatred jako hra v zásadě neurazila. Bylo to v podstatě to samé, co jsem si pamatoval, akorát v novém provedení s novými (relativně pěknými) lokacemi a zbraněmi.
Co mi vadilo - pokud opomenu absenci jakéhokoli příběhu, smysluplných úkolů nebo jakékoli motivace, tak mě hrozně rozčilovalo samovolné padání hry. Přestože jsem hrál na střední obtížnost, tak samotná obtížnost misí se poměrně dost lišila, zatímco některé šly dát prakticky na první nebo druhý pokus, tak jiné (Downtown) jsem musel opakovat znovu a znovu a pokud už to vypadalo na relativně slibný konec, tak se mi několikrát stalo, že hra prostě spadla. Opomíjím bugy, které jsem se snažil ignorovat a které alespoň v mém případě hru až tak nenarušovaly. Trochu mi vadil vesměs nekonečný spawn policajtů, přestože totálně zdevastujete veškeré okolí a obyvatelstvo, tak pořád a pořád po vás někdo půjde. Asi ne každá, ale některé mise mají naskriptované zvláštní chování z hlediska toho, jak se represivní složky vůči hráčovi zachovají (spawn system, intenzita protiútoku). To samo o sobě není nijak zvláštní do momentu, kdy tenhle systém v některých situacích zcela přestane dávat smysl a začne se chovat úplně nelogicky.
Abych pouze nekritizoval, líbila se mi variabilita jednotlivých map a prostředí a poměrně nezanedbatelný výběr zbraní. Mapy se od sebe poměrně odlišují a dovedou alespoň na chvíli dofouknout motivaci v dalším hraní, když už jste předchozí mapu dokončili. Zdůrazňuji, že pouze na chvíli, protože při delším hraní opět narážíte na totožný level design a totožné chování celého enginu. Navzdory tomu všemu se tvůrcům dařilo jednotlivé úrovně od sebe graficky a situačně odlišit, což může být drobným plusem.
Přestože jsem nasbíral naprostou většinu achievementů a hru dotáhl prakticky až na její konec, prakticky náhle jsem ztratil před samotným závěrem motivaci hru dokončit. Mohla za to těžko popsatelná situace a opět totální nelogičnost spawnu protivníků, které v dané situaci nebylo reálné překonat. Možná bylo, nevím, každopádně moje už natolik našponovaná trpělivost mi nedovolila v hraní při vší vůli pokračovat.
Edit: změnil jsem hodnocení směrem nahoru, Pokud opomenu absenci příběhu a zkousnu styl hry "takový, jaký je", pak je to vcelku zábava. Byl vydán update, který obsahuje nové možnosti, nové zbraně, více achievementů a celkově stávající možnosti rozšiřuje trochu víc do hloubky (přestože to na samotnou hru zásadní vliv nemá, cením snahu řešit chyby a hru udělat trochu záživnější). Ve stávající situaci není vyloučeno, že se člověk k hraní čas od času vrátí aby si jen tak zablbnul.
Vzhledem k tomu, že nad tímto bezmyšlenkovitým stylem hry jsem jako dítě strávil nějaký ten čas, tak mě Hatred jako hra v zásadě neurazila. Bylo to v podstatě to samé, co jsem si pamatoval, akorát v novém provedení s novými (relativně pěknými) lokacemi a zbraněmi.
Co mi vadilo - pokud opomenu absenci jakéhokoli příběhu, smysluplných úkolů nebo jakékoli motivace, tak mě hrozně rozčilovalo samovolné padání hry. Přestože jsem hrál na střední obtížnost, tak samotná obtížnost misí se poměrně dost lišila, zatímco některé šly dát prakticky na první nebo druhý pokus, tak jiné (Downtown) jsem musel opakovat znovu a znovu a pokud už to vypadalo na relativně slibný konec, tak se mi několikrát stalo, že hra prostě spadla. Opomíjím bugy, které jsem se snažil ignorovat a které alespoň v mém případě hru až tak nenarušovaly. Trochu mi vadil vesměs nekonečný spawn policajtů, přestože totálně zdevastujete veškeré okolí a obyvatelstvo, tak pořád a pořád po vás někdo půjde. Asi ne každá, ale některé mise mají naskriptované zvláštní chování z hlediska toho, jak se represivní složky vůči hráčovi zachovají (spawn system, intenzita protiútoku). To samo o sobě není nijak zvláštní do momentu, kdy tenhle systém v některých situacích zcela přestane dávat smysl a začne se chovat úplně nelogicky.
Abych pouze nekritizoval, líbila se mi variabilita jednotlivých map a prostředí a poměrně nezanedbatelný výběr zbraní. Mapy se od sebe poměrně odlišují a dovedou alespoň na chvíli dofouknout motivaci v dalším hraní, když už jste předchozí mapu dokončili. Zdůrazňuji, že pouze na chvíli, protože při delším hraní opět narážíte na totožný level design a totožné chování celého enginu. Navzdory tomu všemu se tvůrcům dařilo jednotlivé úrovně od sebe graficky a situačně odlišit, což může být drobným plusem.
Přestože jsem nasbíral naprostou většinu achievementů a hru dotáhl prakticky až na její konec, prakticky náhle jsem ztratil před samotným závěrem motivaci hru dokončit. Mohla za to těžko popsatelná situace a opět totální nelogičnost spawnu protivníků, které v dané situaci nebylo reálné překonat. Možná bylo, nevím, každopádně moje už natolik našponovaná trpělivost mi nedovolila v hraní při vší vůli pokračovat.
Edit: změnil jsem hodnocení směrem nahoru, Pokud opomenu absenci příběhu a zkousnu styl hry "takový, jaký je", pak je to vcelku zábava. Byl vydán update, který obsahuje nové možnosti, nové zbraně, více achievementů a celkově stávající možnosti rozšiřuje trochu víc do hloubky (přestože to na samotnou hru zásadní vliv nemá, cením snahu řešit chyby a hru udělat trochu záživnější). Ve stávající situaci není vyloučeno, že se člověk k hraní čas od času vrátí aby si jen tak zablbnul.
