Pro pochopení mých pocitů z konce této hry sepíšu v tomto experimentálním komentu jako přirovnání mou fan-fiction z prostředí Hvězdných Válek.
Luke Skywalker po svém neúspěšném souboji s Darth Vaderem v Cloud City visí pouze jednou rukou za vystouplou plošinu. Darth Vader se blíží pomalými kroky. Film se schyluje ke konci
[Darth Vader]: Luku, ještě než půjdeš, musím ti něco říct. Jsem tvůj otec!
[Luke S.]: Nééééé.... To není možné.
[Obi-wan Kenobi]: Ne, není to možné.
[Darth V.]: Cože? Co ty tady děláš? Vždyť jsem tě přepůlil!
[Obi-wan]: Ano, podcenil jsem tvé schopnosti, naštěstí zranění nebylo tak vážné, aby to trochu Síly nespravilo. Luku, Darth Vader není tvým otcem. To jen rada chtěla, aby si to myslel, protože potřebovali skrýt fakt, že byla královna Amidala původně muž. Nemohla mít tedy děti. Tohle by na Naboo způsobilo chaos.
[Luke S.]: Kdo je tedy mým otcem?
[Han Solo]: Ahoj synku. Jsem to já.
[Dart V.]: A jak to, že on děti mít mohl, hm?
[Han Solo]: Já jsem byl zase původně žena. Tím se to vyrovnalo.
[Luke S]: A Princezna Leia? Je to vůbec má sestra?
[Han Solo]: Byla... /ukápne slza/ než zemřela při porodu.
[Luke S.]: A s kým jsem to tedy cestoval?
[P. Leia]: Zdravím bratře, nebo bych měla říct... /strhne ze sebe masku a pod ní se objeví hlava C-3PO/ můj pane?
[Darth V.] Co se tady hergot děje?
[Obi-wan]: Rebelové potřebovali vůdce. Potřebovali princeznu. Proto jsme C-3PO přeprogramovali, aby se chovala jako princezna. Díky tomu mohlo vzniknout povstání.
[Han Solo]: Obi-wane, jak je možné, že toho tolik víš?
[Obi-wan]: Jsem totiž členem tajného spolku, které si klade za cíl zachovat rovnováhu mezi Sílou dobra a Zla, protože rovnováha... /patnácti minutové filozofování na téma: Rovnováha a proč ji máme rádi/... je prostě boží. Víte, kdysi jsem vše, co jsem miloval, ztratil ve válce... /další patnácti minutové bolestivé vzpomínání na časy dávno minulé/ ... a proto nemám rád žáby.
[Darth V.]: Počkejte, chcete říct, že jsem se miloval s bývalým mužem?
[Tajemný hlas]: Haha... Obi-wane, ty naivní hlupáku. Ty jsi tomu opravdu věřil? Celá ta šaráda sloužila pouze k odvedení pozornosti.
[Obi-wan]: Od čeho? A když se mnou někdo mluví, rád se mu dívám do očí.
[Chewbaca]: Od toho, že galaxii ve skutečnosti vládne jen jediná bytost. Rebelové, Imperium... vše existuje jenom proto, protože on chce. Dokonce i vaše pověstná Síla je jeho výmysl, díky které může ovládat masy.
[Han Solo]: Příteli, ty umíš mluvit?
[Chewbaca]: Vždy jsem uměl, ty ignorante. Vše bylo ale součástí krytí. Jsem agentem našeho Všehopána a dohlížím na to, aby byla jeho vůle vykonána. Teď zemřete!... /hrudí mu projede světelný měč, Chewbaca se ohlíží a za ním stojí R2DT s mečem/ ... Můj pane, proč...? Vždy jsem věrně sloužil?
[R2DT]: Píp Píp...
[Chewbaca]: Aha... /a zemře/
[Obi-wan]: Ty jsi ten všehovládce o kterém Chewbaca mluvil? Doufám, že vše řádně vysvětlíš!
[R2DT]: Píp píp, pipi píp píp pi pi píp,píp. Pipipipíp pi pi.
[Han Solo] Tak teď už vše dává naprostý smysl.
[Obi-wan] My ale odvrátíme tvoji Pomstu surfujících sexy vampů v bikinách. Všichni společně. C-3PO - Transformuj!
[Darth V]: Co se to děje? Zvedá se hrozný vítr!
[Obi-wan]: To je proslulý vichr z hor. Dědeček mi o něm vyprávěl. Vrací se každých sto let...
A vše odlétá v dálavy.
Doufám, že jsem alespoň částečně zrekonstruoval pocit zmatení, jaký jsem měl na konci MGS 2. Asi jako tenhle. Ano, přiznávám, dost přeháním, ale konec mi přišel opravdu hodně komický. Tím nemyslím, že je nějak blbý, ale kadence 3 zvraty za minutu je vážně moc. Navíc mi některé ty zvraty přišly trochu násilně naroubované na základní strukturu příběhu. Jinak ale valná část děje funguje skvěle a určitě mě udržela u počítače. Zlom pro mě nastal v pasáži, kde mučí Raidena. Pak už je to spíš divné.
Ano, zaměřil jsem se jen na jednu stránku hry. Pravda však je, že příběh je zde asi to nejdůležitější, jelikož min. takových 50 % hry (a to si myslím, že jsem dost podsadil) jsou příběhové cutscény. Musí tedy vše klapat.
Shrnutí:
Vím, že to tak nevyznělo, ale až na ten konec jsem si hru moc užil. Jednoduše jsem ji "musel" dohrát a skončil jsem někdy ve tři ráno. Pro mě tedy určitě nadprůměr. 1. díl mi však přišel ucelenější a v mých očích je na stupínku trochu výš.
Vůbec jsem ve svém komentáři neobsáhl všechno a ani to nebyl účel. Nabízím jen trochu jiný pohled na určitý aspekt toho kvalitního díla. Neumínujskujte mě :D
Luke Skywalker po svém neúspěšném souboji s Darth Vaderem v Cloud City visí pouze jednou rukou za vystouplou plošinu. Darth Vader se blíží pomalými kroky. Film se schyluje ke konci
[Darth Vader]: Luku, ještě než půjdeš, musím ti něco říct. Jsem tvůj otec!
[Luke S.]: Nééééé.... To není možné.
[Obi-wan Kenobi]: Ne, není to možné.
[Darth V.]: Cože? Co ty tady děláš? Vždyť jsem tě přepůlil!
[Obi-wan]: Ano, podcenil jsem tvé schopnosti, naštěstí zranění nebylo tak vážné, aby to trochu Síly nespravilo. Luku, Darth Vader není tvým otcem. To jen rada chtěla, aby si to myslel, protože potřebovali skrýt fakt, že byla královna Amidala původně muž. Nemohla mít tedy děti. Tohle by na Naboo způsobilo chaos.
[Luke S.]: Kdo je tedy mým otcem?
[Han Solo]: Ahoj synku. Jsem to já.
[Dart V.]: A jak to, že on děti mít mohl, hm?
[Han Solo]: Já jsem byl zase původně žena. Tím se to vyrovnalo.
[Luke S]: A Princezna Leia? Je to vůbec má sestra?
[Han Solo]: Byla... /ukápne slza/ než zemřela při porodu.
[Luke S.]: A s kým jsem to tedy cestoval?
[P. Leia]: Zdravím bratře, nebo bych měla říct... /strhne ze sebe masku a pod ní se objeví hlava C-3PO/ můj pane?
[Darth V.] Co se tady hergot děje?
[Obi-wan]: Rebelové potřebovali vůdce. Potřebovali princeznu. Proto jsme C-3PO přeprogramovali, aby se chovala jako princezna. Díky tomu mohlo vzniknout povstání.
[Han Solo]: Obi-wane, jak je možné, že toho tolik víš?
[Obi-wan]: Jsem totiž členem tajného spolku, které si klade za cíl zachovat rovnováhu mezi Sílou dobra a Zla, protože rovnováha... /patnácti minutové filozofování na téma: Rovnováha a proč ji máme rádi/... je prostě boží. Víte, kdysi jsem vše, co jsem miloval, ztratil ve válce... /další patnácti minutové bolestivé vzpomínání na časy dávno minulé/ ... a proto nemám rád žáby.
[Darth V.]: Počkejte, chcete říct, že jsem se miloval s bývalým mužem?
[Tajemný hlas]: Haha... Obi-wane, ty naivní hlupáku. Ty jsi tomu opravdu věřil? Celá ta šaráda sloužila pouze k odvedení pozornosti.
[Obi-wan]: Od čeho? A když se mnou někdo mluví, rád se mu dívám do očí.
[Chewbaca]: Od toho, že galaxii ve skutečnosti vládne jen jediná bytost. Rebelové, Imperium... vše existuje jenom proto, protože on chce. Dokonce i vaše pověstná Síla je jeho výmysl, díky které může ovládat masy.
[Han Solo]: Příteli, ty umíš mluvit?
[Chewbaca]: Vždy jsem uměl, ty ignorante. Vše bylo ale součástí krytí. Jsem agentem našeho Všehopána a dohlížím na to, aby byla jeho vůle vykonána. Teď zemřete!... /hrudí mu projede světelný měč, Chewbaca se ohlíží a za ním stojí R2DT s mečem/ ... Můj pane, proč...? Vždy jsem věrně sloužil?
[R2DT]: Píp Píp...
[Chewbaca]: Aha... /a zemře/
[Obi-wan]: Ty jsi ten všehovládce o kterém Chewbaca mluvil? Doufám, že vše řádně vysvětlíš!
[R2DT]: Píp píp, pipi píp píp pi pi píp,píp. Pipipipíp pi pi.
[Han Solo] Tak teď už vše dává naprostý smysl.
[Obi-wan] My ale odvrátíme tvoji Pomstu surfujících sexy vampů v bikinách. Všichni společně. C-3PO - Transformuj!
[Darth V]: Co se to děje? Zvedá se hrozný vítr!
[Obi-wan]: To je proslulý vichr z hor. Dědeček mi o něm vyprávěl. Vrací se každých sto let...
A vše odlétá v dálavy.
Doufám, že jsem alespoň částečně zrekonstruoval pocit zmatení, jaký jsem měl na konci MGS 2. Asi jako tenhle. Ano, přiznávám, dost přeháním, ale konec mi přišel opravdu hodně komický. Tím nemyslím, že je nějak blbý, ale kadence 3 zvraty za minutu je vážně moc. Navíc mi některé ty zvraty přišly trochu násilně naroubované na základní strukturu příběhu. Jinak ale valná část děje funguje skvěle a určitě mě udržela u počítače. Zlom pro mě nastal v pasáži, kde mučí Raidena. Pak už je to spíš divné.
Ano, zaměřil jsem se jen na jednu stránku hry. Pravda však je, že příběh je zde asi to nejdůležitější, jelikož min. takových 50 % hry (a to si myslím, že jsem dost podsadil) jsou příběhové cutscény. Musí tedy vše klapat.
Shrnutí:
Vím, že to tak nevyznělo, ale až na ten konec jsem si hru moc užil. Jednoduše jsem ji "musel" dohrát a skončil jsem někdy ve tři ráno. Pro mě tedy určitě nadprůměr. 1. díl mi však přišel ucelenější a v mých očích je na stupínku trochu výš.
Vůbec jsem ve svém komentáři neobsáhl všechno a ani to nebyl účel. Nabízím jen trochu jiný pohled na určitý aspekt toho kvalitního díla. Neumínujskujte mě :D
