Tuhle hru jsem si koupil natěšen po dohrání Dragon Age: Origins před pár měsíci, bohůmžel, čas dohrát ji jsem si našel až teď.
Po zapnutí hry je na výběr mezi předdefinovaným Shepardem, který vypadá docela divně, nebo se z něj pomocí editoru může stát i Shepardová. Editor je vcelku povedený a možností mnoho. Poté následuje výběr původu a "pozadí", takže Shepard může být třeba válečný hrdina, nebo i něco jiného, v každém případě, podle volby hráče s ním budou NPC jednat.
Poté následuje výběr povolání, které se zde dělí na 3 hlavní větve a jejich kombinace. Voják je zaměřený na boj a výdrž, Adept na Biotiku (místní obdoba magie) a Inženýr (hackování a poškozování štítů), popřípadě jejich kombinace.
Hra začíná jednou klasickou misí, která má být naprostá banalitka, ale něco nasvědčuje, že tomu tak úplně není. A opravdu, mise se zvrtne, a začne se rozvíjet parádní příběh, kterému takřka nic nechybí, nicméně hlavní se opravdu na první pohled nezdá (nevím, co bych měl napsat, abych nespoiloval).
Po téhle misi se hráč dostane na Citadelu, což je takové centrum známého vesmíru a vzhledem k tomu, že lidé jsou ve vesmíru novinkou (lidstvo prodělalo skokový technický vývoj po nalezení určitého artefaktu na Marsu), tak se k nim ostatní obyvatelé vesmíru chovají nedůvěřivě, popřípadě kritizují "mladost" rasy.
Ras je vůbec ve zdejším vesmíru plno, Kroganové, kteří mají omezenou možnost se rozmnožovat, Salariané, kteří žijí 40 let a jsou hrozně zrychlení, Quariané, kteří cestují ve své flotile a díky tomu nemají imunitu, takže nesundávají svůj ochranný skafandr, Asariky, které jsou jen ženy a množí se "myšlenkovým spojením"....ras je tu opravdu mnoho, a mají specifické názory a chování, a to nejen v rámci rasy, ale i jednotlivce.
Uvěřitelnost světa zvyšuje i Kodex, což je soupis informací, který svět dotváří. V DA měli tvůrci přeci jen jednodušší situaci, protože fantasy setting zná snad každý, takže ho stačilo jen trošku doupravit a vybrousit k dokonalosti, kdešto v Mass Effect museli vymyslet uvěřitelně celý vesmír.
Živost a uvěřitelnost je podržena prvními zajímavými úkoly v Citadele a procházkou po jejich čtvrtích.
Poté se rozproudí onen vychvalovaný vesmírný příběh, během něhož procestujeme celý vesmír a vyhubíme bezpočet Gethů (rasa robotů) a posluhovačů hlavního zlouna.
Cestování vesmírem se zpřístupní zanedlouho po návštěvě citadely a tak se hlavní hrdina, kapitán Shepard/kapitánka Shepard vydává na cestu plnou dobrodružství. Během ní hráč získá nové členy posádky, kteří ho doprovázejí jeho cestou. Tito členové mají své povolání (víceméně upravené povolání, co si vybírá hráč), a svou identitu. A pochopitelně rasu. Rasa ovlivňuje nejen pohled postavy na svět, ale i to, jakou zbroj může nosit, protože Quarian by v lidské zbroji umřel a Krogana byste do ní nenacpali. Osobnost těchto společníků je opravdu dotažená do nejmenších detailů, což spolu s dobře vyladěnými výrazy tváře a dabingem opravdu dělá VELICE uvěřitelný dojem, a to dokonce tak, že i postavy, se kterou jsem se moc nesblížil, mi bylo v určité chvíli -poslal jsem ji na smrt, ale bohůmžel jsem si do poslední chvíle myslel, že ji zachránil. Neexistují ale šťastné konce. líto. Mass Effect si tímto ničím nezadá s Dragon Age: Origins od stejného studia. Navíc, společníci se mohou do Sheparda i zamilovat a překvapivě dojde na decentně zpracované milování I když s Asarijkou..no nevím.
Společníci mohou s hráčem do boje vyrážet zároveň pouze 2, přičemž stiskem mezerníku se hra zastaví do taktického rozhraní a lze jim takto rozdávat příkazy.
Tento bojový doprovod získává úrovně i s hráčem (VŠICHNI, to znamená, že i ti, co sedí na lodi). Pochopitelně si lze vzít na každou misi jiný doprovod, nebo tahat svou oblíbenou dvojici. Hráč je ovšem musí vybavovat a vyzbrojovat, jinak jsou v boji slabí a nevyplatí se vyzbrojovat všechny společníky.
Vybraní členové posádky se v boji chovají opravdu inteligentně a své schopnosti používají s rozmyslem, takže neustálý dohled není nutný. Navíc se občas zapojí do rozhovorů, nebo i něco poznamenají. A to většinou stojí za to.
Po cestě vesmírem hráč získává lepší a lepší vybavení, skládající se s pistolí, útočných pušek, brokovnic, brnění a jejich vylepšení (například zápalné náboje, nebo dodatečné štíty na brnění). Toto vybavení se nejsnáze získá plněním úkolů, některé kousky lze koupit u mnoha (asi 4) obchodníků po celém vesmíru. Jeden je dokonce v hráčově lodi -tento maník nabízí zhruba ve třech čtvrtinách hry verze zbraní pro spektry, které jsou o dost lepší, než to, co běžně najdete a do konce hry se mi nepodařilo nají lepší.
Při sběru předmětů narazíte na inventář, který je klasického scrollovacího seznamového typu, což je trošku otravné. Výhoda naopak je, že každou věc, co najdete můžete rozložit na gel, využitelný k opravám vozidla Mako a otevírání krabic s vybavením. Toto se velmi hodí u těch největších krámů, co najdete, protože kromě prodeje dojdou i jiného využití.
Když už jsem naťukl, že vybavení se získává z úkolů, musím to dopovědět.
Úkoly bych rozdělil do těchto skupin. Hlavní úkoly, neboli příběhové, ty jsou opravdu skvělé, nemálo dělají rozhovory, ke kterým se dostaneme později. Poté jsou úkoly v Citadele, které jsou trošku horší, než příběhové, ale pořád dostatečně originální. Poslední skupina jsou úkoly ve vesmíru. Ty jsou sice zajímavě podané -často Vám někdo zavolá, že potřebuje pomoc tam a tam, popřípadě si něco přečtete v počítači, nebo uslyšíte ve výtahu v rozhlase. Bohůmžel, jejich průběh tak originální není. Většinou to znamená letět na planetu X v systému Y. Takže si otevřete nádhernou mapku a začnete prozkoumávat. Ta jediná planeta v soustavě, na které se dá přistát, je cílové místo. Tam většinou máte něco zabít.
Takže vezmete Mako (vozidlo) a vypravíte se na planetu. Planety jsou ale docela nepovedené, většinou je to hornatina s pár otazníky-většinou věci, které lze sebrat, sestřelené sondy, nebo doly rud. Projíždět je se fakt vyplatí, ale planety vypadají tak, jak vypadají. Žádné osídlení, zvířata, nebo rostliny. NIC. Dokonce ani žádná cesta, jen hornatina, a to fakt divná (mluvím jen o planetách, kde se nekoná příběh, příběhové planety mají normální přístav a zázemí), kterou naštěstí zdolá skvělé vozítko Mako, proti kterému se může jít kůň ze Skyrimu bugnout, protože Mako vyjede i téměř kolmý svah a navíc ho nejde převrátit. Jo a skáče. K tomu se ovládá nestandardně-W a S je dopředu/dozadu, ale A a D nezatočí jen kola do požadovaného směru, ale i přidá plyn, ale po chvíli se na to dá zvyknout. Tohle se dá svést na různou gravitaci na planetách. Stejně jako to řízení.
Po výletu na planetě následuje typické vystřílení různorodých potvor v laboratořích, případně stanicích, kterých jsou asi 3 druhy, takže je za chvíli budete procházet i poslepu. Tady se tvůrci mohli více vytáhnout, takhle ale je nutné brát tento typ úkolů jako nutné a repetitivní zlo.
Nicméně, tyto úkoly slouží dobře svému účelu. Zisku zkušeností pro Sheparda a jeho posádku, a jako zdroj vybavení, protože i na normální obtížnost je hra zpočátku VELMI tuhá, často nemáte ani možnost úkol optimálně splnit, protože je například vyžadováno řečnictví, což hráč neovládá v použitelné míře. Jakmile se hra přehoupne přes určitou hranici, tak není třeba tak zoufale shánět vybavení, protože je najednou všechno snazší. Na konci jsem se na normální obtížnost ani nemusel moc snažit. Nevím, zdali moje skupina (Shepard-Voják, Kaidan+Wrex) byla tak skvělá, nebo jestli byla obtížnost trošku nevyvážená. V každém případě, na začátku to byla řehole a na konci nůž máslem. Možná to bylo taky proto, že jsem si ke konci hry mohl koupit v obchodem téměř vše, protože peníze dostáváte skoro za vše, takže ke konci hry máte 4 miliony k dobru a není je za co utratit.
Tohle vše se ale utopí ve zmíněných kladech. A to jsem ještě nevytáhl jeden z hlavních trumfů hry-rozhovory.
Rozhovory jsou opravdu skvělé. Díky mimice a nadabování postav vyniknou i emoce, navíc dialogy působí velice filmově a skutečně. V hlase postavy opravdu slyšíte například odhodlání. Tato interakce s postavami neprobíhá úplně standardně-místo toho, že si vyberete větu a hlavní hrdina ji "přečte", vyberete spíše vyznění toho, co řeknete. Což je super a osvěžuje to hratelnost, protože nemusím "čekat, až se postava vykecá". Rozhovory tady probíhají tak nějak nenuceně, plynule. Členů posádky se můžete zeptat na jejich dojmy z poslední mise, popřípadě si Vám "vylijou" srdíčko, což většinou končí úkolem, který zadají. Spolu s tím, jak jsou postavy dobře napsané je to opravdu skvělá kombinace.
Rozhovory mohou vést k různým rozuzlením, ke kterým většinou dojdete náhodou. Během komunikace s NPC se také můžete chovat jako odpadlík, nebo jako ochránce. Tím se zpřístupní buď šarm pro ochránce, nebo vyhrožování pro odpadlíka. Není to dobro/zlo, takže můžete mít část toho, část onoho. Místo tohoto tradičního černobílého pojetí je to spíš-ochránce-dává důraz na zájmy ostatních, neprosazuje jen sebe, a odpadlík, který jde ke svému cíli doslova přes mrtvoly. Rozhodování má prostě v této hře zásadní roli, takže si musíte dávat pozor, co děláte a co komu říkáte. Některá rozhodnutí mají opravdu zásadní dopady, tak pozor na to.
Grafika je více než dostačující i dnes, hra dokonce neprozrazuje tak snadno svůj věk. Toto je dílem UE3 enginu, stejně jako optimalizace.
Hry od BioWare na Aurora enginu trpí tím, že místo skoku se pauzne hra a přijde čas taktiky. Tudíž postava neumí skákat, nebo přelézat zdi. V Dragon Age: Origins to vůbec nevadí, protože situací, kdy to bije do očí, je opravdu málo. Na stejném enginu běžící Witcher 1 trpí tímto nedostatkem opravdu dost. Geralt nepřeskočí 20cm plot, a navíc mezerník hru pauzne, ale k ničemu to moc není. Tam to CDP trošku pokazili. Ale zpět k ME. Hra tímto také trpí, nicméně, není to téměř vůbec vidět, a přelézání překážek, nebo vylézání z krytu při střelbě se děje zmáčknutím E.
Na závěr hudba-není tak epická, jako u DA:O, ale svou práci odvádí dobře.
Tuhle hru jsem koupil asi za 58 Kč na Steamu, což jsou zhruba 2 piva. U hry jsem se opravdu dobře bavil 28 hodin, čekal jsem sice trošku delší herní dobu, ale rozhodně jsou to lépe investované peníze, než ty pivka. I přes všechny zápory typu Mako nebo vedlejší úkoly se chystám vrátit do tohoto vesmíru, třeba s jinou partou spolubojovníků. V každém případě, BioWare se opět povedlo skvělé RPG. Jako obvykle. Oni snad špatné hry dělat ani neumějí.
Po zapnutí hry je na výběr mezi předdefinovaným Shepardem, který vypadá docela divně, nebo se z něj pomocí editoru může stát i Shepardová. Editor je vcelku povedený a možností mnoho. Poté následuje výběr původu a "pozadí", takže Shepard může být třeba válečný hrdina, nebo i něco jiného, v každém případě, podle volby hráče s ním budou NPC jednat.
Poté následuje výběr povolání, které se zde dělí na 3 hlavní větve a jejich kombinace. Voják je zaměřený na boj a výdrž, Adept na Biotiku (místní obdoba magie) a Inženýr (hackování a poškozování štítů), popřípadě jejich kombinace.
Hra začíná jednou klasickou misí, která má být naprostá banalitka, ale něco nasvědčuje, že tomu tak úplně není. A opravdu, mise se zvrtne, a začne se rozvíjet parádní příběh, kterému takřka nic nechybí, nicméně hlavní se opravdu na první pohled nezdá (nevím, co bych měl napsat, abych nespoiloval).
Po téhle misi se hráč dostane na Citadelu, což je takové centrum známého vesmíru a vzhledem k tomu, že lidé jsou ve vesmíru novinkou (lidstvo prodělalo skokový technický vývoj po nalezení určitého artefaktu na Marsu), tak se k nim ostatní obyvatelé vesmíru chovají nedůvěřivě, popřípadě kritizují "mladost" rasy.
Ras je vůbec ve zdejším vesmíru plno, Kroganové, kteří mají omezenou možnost se rozmnožovat, Salariané, kteří žijí 40 let a jsou hrozně zrychlení, Quariané, kteří cestují ve své flotile a díky tomu nemají imunitu, takže nesundávají svůj ochranný skafandr, Asariky, které jsou jen ženy a množí se "myšlenkovým spojením"....ras je tu opravdu mnoho, a mají specifické názory a chování, a to nejen v rámci rasy, ale i jednotlivce.
Uvěřitelnost světa zvyšuje i Kodex, což je soupis informací, který svět dotváří. V DA měli tvůrci přeci jen jednodušší situaci, protože fantasy setting zná snad každý, takže ho stačilo jen trošku doupravit a vybrousit k dokonalosti, kdešto v Mass Effect museli vymyslet uvěřitelně celý vesmír.
Živost a uvěřitelnost je podržena prvními zajímavými úkoly v Citadele a procházkou po jejich čtvrtích.
Poté se rozproudí onen vychvalovaný vesmírný příběh, během něhož procestujeme celý vesmír a vyhubíme bezpočet Gethů (rasa robotů) a posluhovačů hlavního zlouna.
Cestování vesmírem se zpřístupní zanedlouho po návštěvě citadely a tak se hlavní hrdina, kapitán Shepard/kapitánka Shepard vydává na cestu plnou dobrodružství. Během ní hráč získá nové členy posádky, kteří ho doprovázejí jeho cestou. Tito členové mají své povolání (víceméně upravené povolání, co si vybírá hráč), a svou identitu. A pochopitelně rasu. Rasa ovlivňuje nejen pohled postavy na svět, ale i to, jakou zbroj může nosit, protože Quarian by v lidské zbroji umřel a Krogana byste do ní nenacpali. Osobnost těchto společníků je opravdu dotažená do nejmenších detailů, což spolu s dobře vyladěnými výrazy tváře a dabingem opravdu dělá VELICE uvěřitelný dojem, a to dokonce tak, že i postavy, se kterou jsem se moc nesblížil, mi bylo v určité chvíli -poslal jsem ji na smrt, ale bohůmžel jsem si do poslední chvíle myslel, že ji zachránil. Neexistují ale šťastné konce. líto. Mass Effect si tímto ničím nezadá s Dragon Age: Origins od stejného studia. Navíc, společníci se mohou do Sheparda i zamilovat a překvapivě dojde na decentně zpracované milování I když s Asarijkou..no nevím.
Společníci mohou s hráčem do boje vyrážet zároveň pouze 2, přičemž stiskem mezerníku se hra zastaví do taktického rozhraní a lze jim takto rozdávat příkazy.
Tento bojový doprovod získává úrovně i s hráčem (VŠICHNI, to znamená, že i ti, co sedí na lodi). Pochopitelně si lze vzít na každou misi jiný doprovod, nebo tahat svou oblíbenou dvojici. Hráč je ovšem musí vybavovat a vyzbrojovat, jinak jsou v boji slabí a nevyplatí se vyzbrojovat všechny společníky.
Vybraní členové posádky se v boji chovají opravdu inteligentně a své schopnosti používají s rozmyslem, takže neustálý dohled není nutný. Navíc se občas zapojí do rozhovorů, nebo i něco poznamenají. A to většinou stojí za to.
Po cestě vesmírem hráč získává lepší a lepší vybavení, skládající se s pistolí, útočných pušek, brokovnic, brnění a jejich vylepšení (například zápalné náboje, nebo dodatečné štíty na brnění). Toto vybavení se nejsnáze získá plněním úkolů, některé kousky lze koupit u mnoha (asi 4) obchodníků po celém vesmíru. Jeden je dokonce v hráčově lodi -tento maník nabízí zhruba ve třech čtvrtinách hry verze zbraní pro spektry, které jsou o dost lepší, než to, co běžně najdete a do konce hry se mi nepodařilo nají lepší.
Při sběru předmětů narazíte na inventář, který je klasického scrollovacího seznamového typu, což je trošku otravné. Výhoda naopak je, že každou věc, co najdete můžete rozložit na gel, využitelný k opravám vozidla Mako a otevírání krabic s vybavením. Toto se velmi hodí u těch největších krámů, co najdete, protože kromě prodeje dojdou i jiného využití.
Když už jsem naťukl, že vybavení se získává z úkolů, musím to dopovědět.
Úkoly bych rozdělil do těchto skupin. Hlavní úkoly, neboli příběhové, ty jsou opravdu skvělé, nemálo dělají rozhovory, ke kterým se dostaneme později. Poté jsou úkoly v Citadele, které jsou trošku horší, než příběhové, ale pořád dostatečně originální. Poslední skupina jsou úkoly ve vesmíru. Ty jsou sice zajímavě podané -často Vám někdo zavolá, že potřebuje pomoc tam a tam, popřípadě si něco přečtete v počítači, nebo uslyšíte ve výtahu v rozhlase. Bohůmžel, jejich průběh tak originální není. Většinou to znamená letět na planetu X v systému Y. Takže si otevřete nádhernou mapku a začnete prozkoumávat. Ta jediná planeta v soustavě, na které se dá přistát, je cílové místo. Tam většinou máte něco zabít.
Takže vezmete Mako (vozidlo) a vypravíte se na planetu. Planety jsou ale docela nepovedené, většinou je to hornatina s pár otazníky-většinou věci, které lze sebrat, sestřelené sondy, nebo doly rud. Projíždět je se fakt vyplatí, ale planety vypadají tak, jak vypadají. Žádné osídlení, zvířata, nebo rostliny. NIC. Dokonce ani žádná cesta, jen hornatina, a to fakt divná (mluvím jen o planetách, kde se nekoná příběh, příběhové planety mají normální přístav a zázemí), kterou naštěstí zdolá skvělé vozítko Mako, proti kterému se může jít kůň ze Skyrimu bugnout, protože Mako vyjede i téměř kolmý svah a navíc ho nejde převrátit. Jo a skáče. K tomu se ovládá nestandardně-W a S je dopředu/dozadu, ale A a D nezatočí jen kola do požadovaného směru, ale i přidá plyn, ale po chvíli se na to dá zvyknout. Tohle se dá svést na různou gravitaci na planetách. Stejně jako to řízení.
Po výletu na planetě následuje typické vystřílení různorodých potvor v laboratořích, případně stanicích, kterých jsou asi 3 druhy, takže je za chvíli budete procházet i poslepu. Tady se tvůrci mohli více vytáhnout, takhle ale je nutné brát tento typ úkolů jako nutné a repetitivní zlo.
Nicméně, tyto úkoly slouží dobře svému účelu. Zisku zkušeností pro Sheparda a jeho posádku, a jako zdroj vybavení, protože i na normální obtížnost je hra zpočátku VELMI tuhá, často nemáte ani možnost úkol optimálně splnit, protože je například vyžadováno řečnictví, což hráč neovládá v použitelné míře. Jakmile se hra přehoupne přes určitou hranici, tak není třeba tak zoufale shánět vybavení, protože je najednou všechno snazší. Na konci jsem se na normální obtížnost ani nemusel moc snažit. Nevím, zdali moje skupina (Shepard-Voják, Kaidan+Wrex) byla tak skvělá, nebo jestli byla obtížnost trošku nevyvážená. V každém případě, na začátku to byla řehole a na konci nůž máslem. Možná to bylo taky proto, že jsem si ke konci hry mohl koupit v obchodem téměř vše, protože peníze dostáváte skoro za vše, takže ke konci hry máte 4 miliony k dobru a není je za co utratit.
Tohle vše se ale utopí ve zmíněných kladech. A to jsem ještě nevytáhl jeden z hlavních trumfů hry-rozhovory.
Rozhovory jsou opravdu skvělé. Díky mimice a nadabování postav vyniknou i emoce, navíc dialogy působí velice filmově a skutečně. V hlase postavy opravdu slyšíte například odhodlání. Tato interakce s postavami neprobíhá úplně standardně-místo toho, že si vyberete větu a hlavní hrdina ji "přečte", vyberete spíše vyznění toho, co řeknete. Což je super a osvěžuje to hratelnost, protože nemusím "čekat, až se postava vykecá". Rozhovory tady probíhají tak nějak nenuceně, plynule. Členů posádky se můžete zeptat na jejich dojmy z poslední mise, popřípadě si Vám "vylijou" srdíčko, což většinou končí úkolem, který zadají. Spolu s tím, jak jsou postavy dobře napsané je to opravdu skvělá kombinace.
Rozhovory mohou vést k různým rozuzlením, ke kterým většinou dojdete náhodou. Během komunikace s NPC se také můžete chovat jako odpadlík, nebo jako ochránce. Tím se zpřístupní buď šarm pro ochránce, nebo vyhrožování pro odpadlíka. Není to dobro/zlo, takže můžete mít část toho, část onoho. Místo tohoto tradičního černobílého pojetí je to spíš-ochránce-dává důraz na zájmy ostatních, neprosazuje jen sebe, a odpadlík, který jde ke svému cíli doslova přes mrtvoly. Rozhodování má prostě v této hře zásadní roli, takže si musíte dávat pozor, co děláte a co komu říkáte. Některá rozhodnutí mají opravdu zásadní dopady, tak pozor na to.
Grafika je více než dostačující i dnes, hra dokonce neprozrazuje tak snadno svůj věk. Toto je dílem UE3 enginu, stejně jako optimalizace.
Hry od BioWare na Aurora enginu trpí tím, že místo skoku se pauzne hra a přijde čas taktiky. Tudíž postava neumí skákat, nebo přelézat zdi. V Dragon Age: Origins to vůbec nevadí, protože situací, kdy to bije do očí, je opravdu málo. Na stejném enginu běžící Witcher 1 trpí tímto nedostatkem opravdu dost. Geralt nepřeskočí 20cm plot, a navíc mezerník hru pauzne, ale k ničemu to moc není. Tam to CDP trošku pokazili. Ale zpět k ME. Hra tímto také trpí, nicméně, není to téměř vůbec vidět, a přelézání překážek, nebo vylézání z krytu při střelbě se děje zmáčknutím E.
Na závěr hudba-není tak epická, jako u DA:O, ale svou práci odvádí dobře.
Tuhle hru jsem koupil asi za 58 Kč na Steamu, což jsou zhruba 2 piva. U hry jsem se opravdu dobře bavil 28 hodin, čekal jsem sice trošku delší herní dobu, ale rozhodně jsou to lépe investované peníze, než ty pivka. I přes všechny zápory typu Mako nebo vedlejší úkoly se chystám vrátit do tohoto vesmíru, třeba s jinou partou spolubojovníků. V každém případě, BioWare se opět povedlo skvělé RPG. Jako obvykle. Oni snad špatné hry dělat ani neumějí.
4Story: Three Kingdoms & One Hero
Pro: Uvěřitelnost světa, dialogy a hlášky postav, NPC, příběh, grafika běžící na UE 3 enginu
Proti: Mako, vedlejší úkoly, divně vybalancovaná obtížnost