Okeeey, tákže... Ano, ano, ano! Konečně jsem Blackhole dohrál! Přestože mi bude znít hlas Auriel v hlavě asi nadosmrti, mám ze hry převážně pozitivní pocit. To, co se Fiolasoftu povedlo v Game Makeru vyrobit, je naprosto úžasné. Grafický styl hry je super, stejně tak hudba. Příběh je jednoduchý a celkem dobře stravitelný. V roli nosiče kafe musíte sesbírat selfburny, které vám pomohou opravit vaši rozbitou loď. Čím víc postupujete hrou, tím je těžší selfburny získat. V jednom místě hraní jsem si začal říkat: "Doufám, že už budu mít tuhle část příběhu dohranou! Nic těžšího přece vymyslet nemohli!" To jsem ještě nevěděl, jak moc jsme se spletl, a že budu na danou úroveň ještě s láskou vzpomínat.

Nejvíc člověku zavaří tzv. repulsory. Kdo nezažil, nepochopí. Jejich obtížnost byla ve hře dokonce několikrát měněna, protože byly prakticky nehratelné. Kromě vaší šikovnosti (nebo štěstí?), která je k úspěšnému dohrání hry nezbytná, je potřeba zapojit i mozek. To je ovšem někdy problém, protože se vše odehraje tak rychle, že nestačíte říct ani "K*rva!" a už zase začínáte od uloženého checkpointu (v tom lepším případě). Musíte se prostě rozhodnout, zda se soustředit na přežití, nebo na promýšlení situace - kdo zvládá oboje najednou, vyhrává věcnou cenu a může se mi ozvat do zpráv. Přesto se to se zatnutými zuby a spoustou umírání zvládnout dá. K umírání patří ale i vaše společnice, nahraná v PDA, Auriel! ("Zkus, já nevím, promýšlet ty skoky, ano?" "Teď jsem to málem nestihla...uff!" "Na mě se můžeš spolehnout. Nenechám tě zemřít!" "Vítej zpět mezi žívými!") Ááááááááá a to je jen trošek z jejích nejotravnějších poznámek. Už ze začátku jí budete chtít zabít a snad i právem je jednou z nejotravnějších společnic ve hrách všech dob.

Právě jednou z nejdiskutovanějších složek hry je její dabing. Hra se dočkala jak anglického (který by měl být údajně kvalitnější, ale nevím, nehrál jsem), tak i českého dabingu v podání českých a jednoho slovenského youtubera. Díky tomu, že jsem na ytbu pečený vařený, tak všechny dotyčné znám (i když je třeba nesleduji). Každý z nich má nějaké vlastnosti, nějakou osobnost. Nedovedu si ale představit, že bych nevěděl o koho se jedná. To by spousta vtípků a narážek prostě vyšuměla do ztracena. Co se týče kvality dabingu, tak jediný, kdo se mi vážně zdál, že dabing nezvládá, byl Smusa. Na druhou stranu jsem se právě s ním nasmál asi nejvíc. A to je právě ono. Hra je to sice ukecaná, ale je vtipná. Vtipy se nevyskytují jen v rozhovorech, ale i v samotné hratelnosti. Úplný konec hry "mluví" za vše :)

Pak je tu ale jedna věc, jedna hodně negativní a zvláštní věc. Předem upozorňuji, že mluvím sám za sebe! Ten samý problém jsem měl s předchozí hrou od Fiolasoftu PacIn: Nermessova pomsta. Hra hratelnostně přestane bavit. I když objevujete nové věci, prostředí se mění, je třeba využívat nové mechanismy. Z té hry se po nějaké době hraní stává nuda a člověk se do ní musí vyloženě nutit.

Byl bych nerad, aby to bylo pochopeno špatně. Hra je to originální. Moc se mi líbí. Má své kvality. Vlastně ani bez té otravné Auriel by to nebylo ono! Ale hra si mě nedokázala udržet a já jí musel hrát hrozně moc kouskovaně. Nebylo to tím, že bych se na nějaké úrovni zasekl a nemohl se pohnout dál. Prostě mě přestala rychle bavit. No a pokud vás hra nebaví, tak to celkově kazí dojem, no ne? Štve mě to, tak hrozně mě to štve, ale kvůli tomu nemůžu dát víc jak 80% a to už přimhuřuji i svoje třetí oko.

Jo a mimochodem, s tou věcnou cenou jsem kecal.