ACHTUNG, ZPOILER! Nečtěte, pokud se nechcete ochudit o herní zážitek z Life is Strange, v naší mateřtině Život je divný. Tímto jste byli slušně varováni...

"No to snad..." Tohle mi letělo hlavou jako kulka vystřelená z Mausera 98k, když jsem jako němý sledoval závěr celé série, která započala už v lednu. To, s jakým způsobem nám tvůrci na podnose naservírovali příběh plný zvratů, překvapení a napětí, mě doslova porazilo, málem jsem sletěl ze židle.

Už začátek mě samotného vyděsil i nadchl. Nikdy (tedy až na Penumbru) jsem se při hraní hry tak nebál nebo nenapnul. Ale názvem "hra" bych DONTNODu ve velkém křivdil. Pokud mluvím o Life is Strange, nemluvím o hře, nýbrž o filmu, kde sami určujete, kudy se příběh vydá. Pravda, něco takového bylo i v Until Dawn, ale zde je to o patro...co o patro, celý mrakodrap lepší a kvalitnější. A toto jen dokazuje, že Life is Strange je umění. Jako Rembrandt nebo Picasso, LiS je dílem, které nastavilo Telltale do budoucna velmi vysokou laťku a bude vířit naše emoce i dlouho po vydání.

Vizualizace a detaily jsou v této části snad nejúchvatnější z celé série. Na to, že kluci z Francie se mohou ohánět značkou "indie", se může jejich práce rovnat i s těmi nejúspěšnějšími letošními hrami např. Zaklínač nebo Metal Gear Solid, a nejen na poli grafickém.

Co bych mohl říci na závěr? Přiznání, že "můj" konec byl tak napěchován kvalitou (hudba, střih, kamera atd.), že se mi v očích vytvořily vodopády slz, nestydím se za to, dokonce jsem rád. S tím, co jsem viděl mezi Max a Chloe skrz naskrz všemi epizodami a noční můra (říkal jsem, že jsem vás varoval), kterou bude Max ke konci trpět, vás duševně rozpáře jako Freddy Krueger nebo Jack Rozparovač. Jednoduše, pokud hledáte něco, co trumfne i ty nejlepší filmy vůbec (krom Schindlerova seznamu a Impéria vrací úder, v mém případě) dneška i let minulých, našli jste, co jste hledali.

Famózní. Epické. Srdceryvné. Co říci více?