SOMA je přesně ten typ hry, na kterou by se dala napsat slušná esej, ale když máte napsat takovou mini-recenzi, je to tak trošku problém, protože přesně nevíte co do ní nevmáčknout bez větších spoilerů. Nepodaří se mi to, proto prosím vážně neotevírejte "spoilery" pokud jste hru nedohráli, je to pro vaše dobro a větší prožitek ze hry.
SOMA není typická horrová hra. Ano, s netypickými hrami se roztrhl pytel, ale zde zkrátka nenajdete takový intenzivní děs jako u Amnesia. Zde strach způsobuje něco jiného, a to celý příběh a filozofický podtext celé hry. Nutno říct, že já mám v otázce co je život a člověk celkem jasno, přesto mě hra dokázala dostat do velmi nepříjemných situací a donutila mě učinit pár nepříjemných rozhodnutích. SOMA je také zvláštní tím, že veškerá rozhodnutí vlastně neovlivňují nic. Kromě vás.
Ve spoustě hrách si zkusíte víc možností, a nakonec s vybere výsledek který vám nejvíc vyhovuje, ale tady je vaše první rozhodnutí nejdůležitější, protože něco vypovídá o vás a vašem charakteru.
Zřejmě bych se měl také alespoň zmínit o grafice, ovládání a hudbě. Trojce pro hry důležitou. Vše v normě. Tady se asi nic víc říct nedá. Grafika je přesně taková jak jsem očekával a vyhovující. Ovládání je snadné, trošku jsem si musel myslím pohrát s citlivostí ale potom v pořádku. Hudba mi připadala nevýrazná, ale možná to je dobře, protože jen jemně škádli vaše smysli.
Co se týče příběhu jako celku...na internetu najdete milion rozborů celé hry, které jsou vážně skvělé. Zarazil mě už jen začátek, ve kterém jste měl možnosti udělal spoustu věcí, i když jste se nakonec objevily na úplně neznámem místě kde zřejmě to co se stalou vás doma a u lékaře, kde jste byli na skenu mozku, je zcela nepodstatné. A to je to. Přemýšlet. K tomu vás tato hra prostě dokope. A pokud nemáte na přemýšlení náladu, zahrajte si raději střílečku. Nyní zmiňovaný velký spoiler, ti kteří nedohráli neotvírat.
Konec hry je naprosto nejděsivější část. Veškerý strach vypukne tady, všechno se zde spojí a vypnutí všech světel metaforicky všechno potrhává. Napadla vás také, že Simon je idiot? Přenos vědomí už zažil, ví jak to probíhá, muselo mu to snad být jasné? Ano, muselo. O to jde, Simon není hlupák, jen si to nechtěl přiznat. Nechtěl si přiznat, že v Arše neskončí vlastně on ale jeho další kopie. Ale jeho mysl si to nemohla přiznat, upnul se na svůj úkol a všechno se v něm probudilo teprve na konci. To, že nám ukázali dva konce najednou bylo geniální. Myslím, že mnoho lidí uprostřed hry nepochopilo, co lidí vidí v "kontinuitě". Považovali by ty sebevraždy za bláznivé reakce, bláznivých lidí. Já...k nim patřil jen částečně, chápal jsem to, trochu. Na konci jsem to pochopil absolutně. Možná by při skenu bylo milosrdné, aby ti kteří budou souhlasit dostali silný proud do mozku. Okamžitá smrt při skenu. Protože vy, vaše mysl, bude žít dál, přesně nezměněná. Kontinuita.
Na závěr bych chtěl poprosit o pomoc při takovém drobném průzkumu, prosím abyste mi do zpráv napsali vaše rozhodnutí ve hře, velmi by mě to zajímalo, možná i vaše vysvětlení "proč".
Kterému robotovi jste vzali čip? Prckovi nebo tomu druhému?
"Zabili" jste Simona 2?
Zničily jste WAU?
SOMA není typická horrová hra. Ano, s netypickými hrami se roztrhl pytel, ale zde zkrátka nenajdete takový intenzivní děs jako u Amnesia. Zde strach způsobuje něco jiného, a to celý příběh a filozofický podtext celé hry. Nutno říct, že já mám v otázce co je život a člověk celkem jasno, přesto mě hra dokázala dostat do velmi nepříjemných situací a donutila mě učinit pár nepříjemných rozhodnutích. SOMA je také zvláštní tím, že veškerá rozhodnutí vlastně neovlivňují nic. Kromě vás.
Ve spoustě hrách si zkusíte víc možností, a nakonec s vybere výsledek který vám nejvíc vyhovuje, ale tady je vaše první rozhodnutí nejdůležitější, protože něco vypovídá o vás a vašem charakteru.
Zřejmě bych se měl také alespoň zmínit o grafice, ovládání a hudbě. Trojce pro hry důležitou. Vše v normě. Tady se asi nic víc říct nedá. Grafika je přesně taková jak jsem očekával a vyhovující. Ovládání je snadné, trošku jsem si musel myslím pohrát s citlivostí ale potom v pořádku. Hudba mi připadala nevýrazná, ale možná to je dobře, protože jen jemně škádli vaše smysli.
Co se týče příběhu jako celku...na internetu najdete milion rozborů celé hry, které jsou vážně skvělé. Zarazil mě už jen začátek, ve kterém jste měl možnosti udělal spoustu věcí, i když jste se nakonec objevily na úplně neznámem místě kde zřejmě to co se stalou vás doma a u lékaře, kde jste byli na skenu mozku, je zcela nepodstatné. A to je to. Přemýšlet. K tomu vás tato hra prostě dokope. A pokud nemáte na přemýšlení náladu, zahrajte si raději střílečku. Nyní zmiňovaný velký spoiler, ti kteří nedohráli neotvírat.
Konec hry je naprosto nejděsivější část. Veškerý strach vypukne tady, všechno se zde spojí a vypnutí všech světel metaforicky všechno potrhává. Napadla vás také, že Simon je idiot? Přenos vědomí už zažil, ví jak to probíhá, muselo mu to snad být jasné? Ano, muselo. O to jde, Simon není hlupák, jen si to nechtěl přiznat. Nechtěl si přiznat, že v Arše neskončí vlastně on ale jeho další kopie. Ale jeho mysl si to nemohla přiznat, upnul se na svůj úkol a všechno se v něm probudilo teprve na konci. To, že nám ukázali dva konce najednou bylo geniální. Myslím, že mnoho lidí uprostřed hry nepochopilo, co lidí vidí v "kontinuitě". Považovali by ty sebevraždy za bláznivé reakce, bláznivých lidí. Já...k nim patřil jen částečně, chápal jsem to, trochu. Na konci jsem to pochopil absolutně. Možná by při skenu bylo milosrdné, aby ti kteří budou souhlasit dostali silný proud do mozku. Okamžitá smrt při skenu. Protože vy, vaše mysl, bude žít dál, přesně nezměněná. Kontinuita.
Na závěr bych chtěl poprosit o pomoc při takovém drobném průzkumu, prosím abyste mi do zpráv napsali vaše rozhodnutí ve hře, velmi by mě to zajímalo, možná i vaše vysvětlení "proč".
Kterému robotovi jste vzali čip? Prckovi nebo tomu druhému?
"Zabili" jste Simona 2?
Zničily jste WAU?
Pro: Příběh. atmosféra, dialogy, perfektní závěr hry
Proti: Už to zde bylo zmíněno, ale slabší první polovina hry, pocit mírného opakování