Po úžasných zkušenostech s prvním a druhým Falloutem, avšak po neblahých zkušenostech s Bethesdí trojkou, jsem byl k New Vegas trochu nedůvěřivý. Na jednu stranu byl zárukou kvality samotný Obsidian, jenž má na palubě velkou část původních Black Isle s takovými matadory jako třeba Chris Avellone nebo Josh Sawyer. Na druhou stranu mě děsilo, že má hra základ na FO3. Jak to nakonec dopadlo, se zde pokusím shrnout.

Nejdřív se sluší začít s mou postavou. SPECIAL 5,6,5,7,7,5. Dovednosti zaměření na řečnictví, lehké zbraně, vědu a otevírání zámků. Žádné traity. Ještě by se slušelo dodat že jsem v Mohavské pustině strávil okolo 102 hodin. A teď již hurá do pustiny.

Příběh začíná celkem pozvolna a ze začátku to na žádné epické dobrodružství nevypadá, ale brzy se přimotáte do mnohem větší hry, kde vítěz bere vše. Když hře odpustím, že hlavní postava na začátku hry přežije kulku v hlavě, není v příběhu moc nelogických míst. Jediné co bych hlavní příběhové lince vytknul je její krátkost.
Atmosféru hry bych nejlépe charakterizoval jako takový post-apo western. Na hlavě máte klobouk za opaskem šesti raňák a putujete nekonečnou pouští.
Hlavní questy zaberou zhruba čtvrtinu hrací doby, což není moc, ale nijak zásadně to nevadí. Celkem jsem jich splnil 15, protože jsem balancoval na hraně mezi NCR a Yes Manem.
Tím se dostávám k vedlejším questům. Těch jsem ve hře splnil 54 s tím, že to jsou pouze ty uvedené v quest logu, protože ve hře jsou desítky dalších neoznačených. Vedlejší questy jsou rozhodně pestré a najdete zde úkoly od úplných prkotin typu zjistit, kdo farmáři v noci zabíjí brahmíny přes likvidování různé zmutované havěti, konkurenčních bojů mezi firmami, lovení hlav, po zjišťování tajemství vaultů až po prosazování zájmů jednotlivých frakcí. Nudit se tedy rozhodně nebudete. Opět se nabízí řešení úkolů mnoha styly a to nejen díky vašim dovednostem ale i reputaci.
Reputace slaví svůj návrat a velmi brzy zjistíte, jak je jednoduché si proti sobě někoho poštvat, ale získat něčí důvěru mnohonásobně je těžší. Dobrá reputace vám samozřejmě zajistí různé výhody jako třeba slevy na nákupy, výbava zdarma apod. U špatné reputace se s vámi v lepší případě nebudou lidé vůbec bavit, v horším na vás na potkání začnou střílet a v tom nejhorším na vás bude frakce posílat nájemné zabijáky. Dobře si vyberte, na čí stranu se přidáte.
Zbraně a bojový systém jsou další nedílnou součástí hry. Můžu jenom děkovat bohu, že jsou ve hře na rozdíl od trojky mířidla. Další novinkou je možnost úpravy zbraní. Můžete na zbraně montovat optiky, tlumiče lepší vratné pružiny atd. Celkově povedený systém, jehož jedinou nevýhodou je nemožnost vrátit změny na zbrani. Další novinkou jsou unikátní zbraně, jež jsou variací na nějakou zbraň už vyskytující se ve hře avšak s lepšíma statistikami. Jinak je bojový systém téměř totožný s trojkou. Boj není úplně nejhladší, ale jde to překousnout.
A teď už k negativům. Co bohužel zůstalo a iritovalo mě celou hru je fakt nerealistické odlétávání končetin. Nevím jak vám, ale mně nepřijde moc reálné, že po střele devítkou do hlavy uletí ona hlava deset metrů od těla. A to se děje i bez Bloody Mess!!!
Dalším zklamáním byl VATS. Celkově vzato nepoužitelná věc, jelikož na takových 20 metrů už nemáte žádnou přesnost, a aby se postava vůbec trefila, musíte být skoro vždy až v bezprostřední blízkosti nepřítele. Mnohem jednodušší je si zacílit sám a vždy se trefíte.
K výčtu negativ můžu připočíst i omezení na pouze jednoho lidského společníka a jednoho psa nebo robota u sebe. Samotní společníci nemají nijak valnou UI. Naštěstí UI protivníků je stejně pitomá, takže se to vzájemně vyrovná. Výhodou však je, že vám tito společníci vždy propůjčí nějaký perk.
Další otravnou záležitostí byly neviditelné bariéry u různých kopců a svahů na které by šly v pohodě vylézt, ale hra vám to zkrátka nedovolí a vy musíte kolikrát celý kopec obcházet.
Rozhraní zůstalo stejné, takže vše řešíte skrz Pip Boye. Ze začátku budete jeho neprakričnost proklínat, avšak nakonec si zvyknete a budete se bez problému orientovat.
Hudbu ve hře tvoří pár originálních skladeb, avšak mnoho z nich je přejatých z FO1 a 2. Huba není nijak špatná a pěkně dokresluje atmosféru. Alternativou je zapnout jedno ze tří rádií, avšak na všech hrají ty samé dobové písničky, které se velmi rychle oposlouchají.

Co říct závěrem? Lidem z Obsidianu se povedlo na základech FO3 udělat hru důstojnou jména Fallout. Ano hra má své mouchy, ale většinu z nich jí buď odpustíte, nebo napravíte mody. I tak se ale jedná o velmi nadprůměrný počin, který můžu fanouškům původních her doporučit