První myšlenka, která mě napadla, když jsem se o téhle hře dozvěděla jsem považovala za velmi hloupý vtip. Sakra, jaký remake? Jak mladá Lara? Jak nezkušená, jako WTF?! Tohle všechno se mi honilo hlavou ještě dřív než jsem to stihla otestovat.
Nicméně přece jenom jsem dala tomu dala šanci a sakra dobře jsem udělala.

I když se nacházíte na úplném začátku, kdy Croft není úplně archeologický profík, má to svoje kouzlo.
V první řadě musím pochválit krásné prostředí, které je je hned na začátku po vylodění a první boj o přežití nádherně představené se západem Slunce. Také mě velmi bavilo učení s lukem a následný lov, abychom mohli přežít.
Avšak hned na začátku a potom už během hry jsem pocítila každý napnutý nerv a stoupající vztek při každém nesmyslném úmrtí a doslova zařvání, jsem myslela, že to rozmlátím na kusy a celou Laru i s posádkou vyhodím oknem.
Nicméně, čím déle jsem hrála, tím víc jsem to prožívala, jako bych já sama stála na místě Lary. Bylo to úchvatné!
Cítila jsem jak mnou emoce mávají, jak vztek narůstá při každém slovu nepřítele, jak slzy mi tečou po tváři při každé smrti člena posádky...to vše a mnohem víc.

A proto mohu říct, že remake nemusí být pokaždé naprostá katastrofa, když tomu dáme šanci!