Undertale je jedna z těch her, jejichž genialitu poznáte až ke konci. Zpočátku jsem byl otráven intrem, kde malá holčička, asi protože se doma nudila, vyrazila úplně sama na túru na horu Ebott, o níž legenda praví, že "kdokoliv se tam vydá, už se nikdy nevrátí". Tam, i když jí "babka pod kořenem" (TV Nova joke) varovala, zakopla (o ten kořen) a spadla do 150 m hlubokého kráteru rovnou na držku. Naštěstí si jenom zlomila nehet a zhostila se jí jakási pedofilní teta, která jí odvedla do svého domečku.
Začátek tedy dost pochybný, prvotní kroky vypadají jako že se jedná o klasickou jRPG nudu, kde chodíte po malých obrazovkách, odklikáváte nekonečně ukecaná NPC a účastníte se náhodných soubojů. Jenže naštěstí pak zjistíte, že 1) soubojový systém je svěží a zajímavý (kde jinde můžete flirtovat s potvorami) 2) obtížnost je dobře vyvážená (možná až moc lehká) a hra hezky plyne bez nějakých velkých záseků 3) časté puzzle a vtipné cutscény hru příjemně obohacují.
Oceňuji, že se dá hra dohrát do 7mi hodin a má více konců podle vašich rozhodnutí, takže koho nadchne, může si jí dát znova a hrát jiným stylem, aby se mu odemklo jiné zakončení. Pokud si myslíte, že to za to nestojí, tak vězte, že jiný konec = třeba hodina odlišného gameplaye. Mě stačil ten můj, který byl hodně psychadelický (takže se mi líbil :D) a hra se mi po jednom zvratu sama vypnula a hodila mě na plochu - nejdřív jsem chtěl jít nadávat, co to je za blbost a že to takhle přece nemůže skončit, ale pak mi došlo, že jí musím znovu zapnout a opravdový konec mě teprve čeká. Takovéhle mindfucky mám rád.
Je vidět, že udělat Undertale dalo obrovské množství práce, zvlášť tedy když to dělal v podstatě jeden člověk, a hra je tak cute a promyšlená, že ty stovkové hodnocení v záplavě hypu chápu. Ale popravdě... na stovečku to není ani zdaleka. Ale za zahrání to rozhodně stojí. Jedna z nejzajímavějších her tohoto roku.
Začátek tedy dost pochybný, prvotní kroky vypadají jako že se jedná o klasickou jRPG nudu, kde chodíte po malých obrazovkách, odklikáváte nekonečně ukecaná NPC a účastníte se náhodných soubojů. Jenže naštěstí pak zjistíte, že 1) soubojový systém je svěží a zajímavý (kde jinde můžete flirtovat s potvorami) 2) obtížnost je dobře vyvážená (možná až moc lehká) a hra hezky plyne bez nějakých velkých záseků 3) časté puzzle a vtipné cutscény hru příjemně obohacují.
Oceňuji, že se dá hra dohrát do 7mi hodin a má více konců podle vašich rozhodnutí, takže koho nadchne, může si jí dát znova a hrát jiným stylem, aby se mu odemklo jiné zakončení. Pokud si myslíte, že to za to nestojí, tak vězte, že jiný konec = třeba hodina odlišného gameplaye. Mě stačil ten můj, který byl hodně psychadelický (takže se mi líbil :D) a hra se mi po jednom zvratu sama vypnula a hodila mě na plochu - nejdřív jsem chtěl jít nadávat, co to je za blbost a že to takhle přece nemůže skončit, ale pak mi došlo, že jí musím znovu zapnout a opravdový konec mě teprve čeká. Takovéhle mindfucky mám rád.
Je vidět, že udělat Undertale dalo obrovské množství práce, zvlášť tedy když to dělal v podstatě jeden člověk, a hra je tak cute a promyšlená, že ty stovkové hodnocení v záplavě hypu chápu. Ale popravdě... na stovečku to není ani zdaleka. Ale za zahrání to rozhodně stojí. Jedna z nejzajímavějších her tohoto roku.
