Navnaděn prvním ME, jsem byl nucen velice rychle ke startu druhého dílu. Už počátek, nekompromisně naznačil , že tento díl bude jiný. Samotná hra pak byla jedním velkým šokem. Plně mi to připomnělo situaci u prvního Zaklínače, kterého jsem si jednoduše zamiloval. Druhý extrémně odlišný díl, pak na mě působil cize.
Počáteční problém jsem měl s novinkami. Hra se tak radikálně proměnila, že jsem prvních pár hodin, nedokázal s novým ovládáním sjednotit. Opravdu mě štvalo, že jedna klávesa je sjednocená pro užití, sprint, přeskočení a krytí (alespoň je už sprint ovladatelný) . Normální pak bylo, že si to sprintuji po místnosti, namísto toho abych doběhl však náhle zakleknu. Takové studio jako je BioWare by si mohlo pojistit, že když si změníte klávesy ovládání, tak se v nápovědě nezobrazuje výchozí nastavení - po dlouhém držení klávesy "F", jsem si konečně vzpomněl, kterou klávesou jsem ji nahradil .
Přítomnost munice, to byla taky docela nečekaná změna, přes prvotní problémy se ale ukázala jako docela pozitivní - zvláště fakt, že jednotlivé typy třeba odstřelovací pušky se liší kapacitou zásobníku, či silou střely. Ale opět to rolování mezi zbraněmi, je zbytečně nešikovné.
Co se týká skillů, je efektivní ale po "jedničce" působí velice ochuzeně. Další možnosti vylepšování výstroje aspoň vyřešilo přeplněný inventář a složité rozhodování.
Příběh přináší velice akční podívanou, u které jsem opět ocenil, že všechno nedopadá vždy dobře. A ačkoli opět nalezneme pěknou sbírku klišé, události hry jsou prostě fajn. Nová hrozba působí správně depresivně. Fakt, že je to pozůstatek indoktrinovaných Protheanů. Dále, že Reapeři se rozmnoží pohlcením milionů obětí, z kterých vzejde nový typ Reapera.
Průzkum planet nahradili kratší ale zato efektivnější mise. Potěší také, že do týmu lze vybírat z více postav, hlavně pak mají propracovanější charaktery. Mise, při kterých si hráč získává jejich loajalitu, a dále odhaluje jejich minulost, patřily k nejlepším.
ME 2 je zkrátka úplně jiná hra, která ale po překonání prvních dojmů, nabídne velice zajímavou akci. Zhruba po pěti hodinách, jsem i já docenil všechny změny, a kompletně si ji užil. Možnost těžby čtyř prvků, a komplexnější průzkum galaxie, mě zabavil na dost dlouhou dobu, ačkoli je to stereotypní. Sice tu bylo několik úplně nesmyslných vylepšení, a chyběl mi ten přehled specializace jednotlivých členů - Biotika, Boj a Technika. I tak mě ME 2 přesvědčilo o svých kvalitách.
Stejně jako u předchozího dílu - 95%
Oprava k názoru o upragdech Normandie - Na jednom velice povedeném videu - "Nejhorší možný konec ME2", jsem konečně pochopil plný dopad vylepšování Normandie.
Jedna možnost konce ME 2, nabízí smrt celého týmu (včetně Shepharda), výjma postavy Jokera. Jednotlivá vylepšení a získání loajality jednotlivých členů, nabídnou snadnější/efektivnější průnik v poslední bitvě. Př.: Normandie je rychlejší, nezasahnou ji trosky - Thana neumře.... . Co se týká mého názoru, jo je taková možnost fajn, stále si ale myslím že vylepšení lodi, by šlo důrazněji a lépe zakomponovat do vesmírného cestování. Dále pak znovu nedokáži pochopit, proč tento prvek nebyl zopakován v ME3, kde by se při honičkách s Reapery hodily třeba silnější motory.
Počáteční problém jsem měl s novinkami. Hra se tak radikálně proměnila, že jsem prvních pár hodin, nedokázal s novým ovládáním sjednotit. Opravdu mě štvalo, že jedna klávesa je sjednocená pro užití, sprint, přeskočení a krytí (alespoň je už sprint ovladatelný) . Normální pak bylo, že si to sprintuji po místnosti, namísto toho abych doběhl však náhle zakleknu. Takové studio jako je BioWare by si mohlo pojistit, že když si změníte klávesy ovládání, tak se v nápovědě nezobrazuje výchozí nastavení - po dlouhém držení klávesy "F", jsem si konečně vzpomněl, kterou klávesou jsem ji nahradil .
Přítomnost munice, to byla taky docela nečekaná změna, přes prvotní problémy se ale ukázala jako docela pozitivní - zvláště fakt, že jednotlivé typy třeba odstřelovací pušky se liší kapacitou zásobníku, či silou střely. Ale opět to rolování mezi zbraněmi, je zbytečně nešikovné.
Co se týká skillů, je efektivní ale po "jedničce" působí velice ochuzeně. Další možnosti vylepšování výstroje aspoň vyřešilo přeplněný inventář a složité rozhodování.
Příběh přináší velice akční podívanou, u které jsem opět ocenil, že všechno nedopadá vždy dobře. A ačkoli opět nalezneme pěknou sbírku klišé, události hry jsou prostě fajn. Nová hrozba působí správně depresivně. Fakt, že je to pozůstatek indoktrinovaných Protheanů. Dále, že Reapeři se rozmnoží pohlcením milionů obětí, z kterých vzejde nový typ Reapera.
Průzkum planet nahradili kratší ale zato efektivnější mise. Potěší také, že do týmu lze vybírat z více postav, hlavně pak mají propracovanější charaktery. Mise, při kterých si hráč získává jejich loajalitu, a dále odhaluje jejich minulost, patřily k nejlepším.
ME 2 je zkrátka úplně jiná hra, která ale po překonání prvních dojmů, nabídne velice zajímavou akci. Zhruba po pěti hodinách, jsem i já docenil všechny změny, a kompletně si ji užil. Možnost těžby čtyř prvků, a komplexnější průzkum galaxie, mě zabavil na dost dlouhou dobu, ačkoli je to stereotypní. Sice tu bylo několik úplně nesmyslných vylepšení, a chyběl mi ten přehled specializace jednotlivých členů - Biotika, Boj a Technika. I tak mě ME 2 přesvědčilo o svých kvalitách.
Stejně jako u předchozího dílu - 95%
Oprava k názoru o upragdech Normandie - Na jednom velice povedeném videu - "Nejhorší možný konec ME2", jsem konečně pochopil plný dopad vylepšování Normandie.
Jedna možnost konce ME 2, nabízí smrt celého týmu (včetně Shepharda), výjma postavy Jokera. Jednotlivá vylepšení a získání loajality jednotlivých členů, nabídnou snadnější/efektivnější průnik v poslední bitvě. Př.: Normandie je rychlejší, nezasahnou ji trosky - Thana neumře.... . Co se týká mého názoru, jo je taková možnost fajn, stále si ale myslím že vylepšení lodi, by šlo důrazněji a lépe zakomponovat do vesmírného cestování. Dále pak znovu nedokáži pochopit, proč tento prvek nebyl zopakován v ME3, kde by se při honičkách s Reapery hodily třeba silnější motory.
Pro: Velice návyková hra se silným příběhem, a dobrou hratelností.
Proti: Po prvním dílu, se hůře zvyká na větší změny. Některé prvky působí nedodělaně - nesmyslná vylepšení (např. štíty Normandie)