Herní výzva #2
Budu předpokládat, že víte, o čem je série XCOM a v tomto komentáři se zaměřím převážně na rozdíly mezi prvním a druhým dílem. Pokud ale XCOM vůbec neznáte a o dvojku se zajímáte náhodou, doporučuju vám zahrát si nejdřív Enemy Unknown (s datadiskem Enemy Within) - vesměs se jedná o velmi podobnou hru, která je ale pro nováčky v sérii určitě přístupnější a jednodušší na uchopení, dá se sehnat za velmi příznivou cenu a co je zásadní, je odladěná a obsahově kompletní. Dvojka vám nikam neuteče!
Největší rozdíl oproti prvnímu dílu je zmíněný už v popisku: role se obrací a z XCOMu se stává tajná teroristická organizace, která bojuje proti uzurpátorům Země. Místo pohodlí podpory celosvětového Koncilu se musí spokojit s jedinou létající základnou, která musí neustále létat z místa na místo, aby ji nevystopovali mimozemštané, a s podporou místních odbojářů, kteří mají do nějaké organizované a cvičené armády daleko. Naději na vítězství jim dáte až teprve vy, Commander, o kterého XCOM přišel hned na začátku první invaze a našel ho až po dvaceti letech mimozemského útlaku. Pod vaším velením má XCOM šanci zastavit tajemný Avatar Project, ale čas neúprosně tiká...
A že je to oproti jedničce změna - XCOM 2 se s vámi ze začátku vůbec nemaže. Už v druhé misi na vás hází časové limity a Sectoidy s 8HP, kteří by se od šedých neschopných chudáčků z prvního dílu nemohli víc lišit. Pak následuje terror mise, ve které na rozdíl od Enemy Unknown jdou emzáci civilistům tvrdě po krku a nutí vás do poměrně nepříjemných rozhodnutí, jestli zachránit civilistu (který ani vlastně nemusí být civilista, ale třímetrová obluda v přestrojení) a splnit tak misi, nebo raději risknout selhání za cenu života vašeho vojáka. A když si myslíte, že taktickou část máte jakžtakž pod kontrolou, zjistíte, že odpočinku se vám nedostane ani v strategické části a Avatar Project nepočká, než se doplácáte k paprskovým zbraním, ale musíte se aktivně snažit zabránit jeho konstrukci, jinak vás čeká obrazovka s nápisem Game Over.
Již zmíněné časové limity jsou mezi hráči velmi kontroverzním herním prvkem. Enemy Unknown naučil většinu hráčů hrát turtle stylem, kde jste co nejmenšími možnými krůčky pomalu objevovali mapu, abyste chraň bůh neobjevili víc skupin emzáků najednou, a bez Overwatch jste neudělali ani krok, což bylo sice bezesporu efektivní, ale až moc zneužitelné. Enemy Within se to snažil omezit Meldem, s čímž částečně uspěl, ale pokud jste chtěli, mohli jste kanystry s Meldem s čistým svědomím ignorovat a dohrát mise i tak. XCOM 2 tudíž přichází s nekompromisními časovými limity, které jsou sice (minimálně na Veteran obtížnost, nemůžu mluvit za jiné) zvládnutelné, ale rozhodně vás nenechají 10 tahů zevlovat s Overwatch. Mě tahle změna přišla jen pozitivní, hra s ní má daleko lepší spád, ale chápu, že si najde své odpůrce, protože dost zásadně naruší vaše zvyklosti z prvního dílu.
Až na tuhle "drobnost" je taktická část oproti prvnímu dílu v podstatě stejná, akorát emzáci i vy máte k dispozici víc hraček. Především jsem si užil nové snipery pistolníky a hackující specialisty, kteří tvořili nedílnou součást každého z mých týmů - není totiž nic lepšího, než když ovládnete nepřátelského sectopoda a sehrajete s emzáky inscenaci bitvy na Endoru. Emzáci zas mají ve svých řadách nové nápadité jednotky, o kterých se radši nebudu moct rozepisovat, protože půlka zábavy je v tom zjistit na vlastní kůži, co dokážou... a pak loadovat. Zajímavým novým prvkem je plížení - na začátku téměř každé mise začne vaše jednotka v utajení, čímž se můžete dostat do výhodné pozice a překvapit nepřátelské skupinky. Je to fajn změna, ale dá vám výhodu akorát do prvního souboje, rozhodně nečekejte, že byste mise mohli plnit v naprostém utajení bez bojování. Příjemné vylepšení oproti prvnímu dílu jsou náhodně generované mapy, které společně s novými typy misí zaručí, že hra bude daleko méně stereotypní.
Strategická část se ze začátku zdá podobně hektická jako taktická - ze všech stran na vás vyskakují události, které musíte včas vyřídit, nevíte co stavět a zkoumat dřív a k tomu Avatar Project postupuje kupředu a hrozí Game Overem. Subjektivně bych ale řekl, že satelitní pokrytí v Enemy Unknown a strach v jednotlivých zemích byly větší problémy, protože způsobů na zdržení Avatar Projectu je vždycky dost a i když se vám nepovede nějaká mise, můžete na rozdíl od Enemy Unknown s postiženou zemí znovu navázat kontakt. Na pořadí výzkumu taky není nic moc co vymýšlet, pokud se v patchích něco zásadně nezmění, mám do dalších průchodů hrou celkem jasno. Na druhou stranu, nový systém náhodných událostí je výbornou inovací - vždycky je na mapě co dělat a nemusíte jen znuděně čekat na další misi.
Vadou na kráse je to, že na to, že to je hra pouze pro PC, vyšla v poměrně tragickém technickém stavu. Na sestavách, které si dávají Zaklínače 3 k snídani (což teda není můj případ, aby bylo jasno), není XCOM 2 schopný udržet 60fps, nahrávací časy mezi misemi jsou několik desítek sekund, i v misích musíte mezi akcemi čekat pár sekund, než si hra všechno spočítá a k tomu se opakují klasické bugy z Enemy Unknown se zabugovanými animacemi pohybu a střelby. Další zvláštní věc technického rázu je to, že hra nepodporuje gamepady, což bylo zdůvodněno tím, že interface byl přepracovaný pro PC a nebylo by ho pohodlné ovládat gamepadem. Z mých zkušeností mi teda moc odlišný od Enemy Unknown, který šel na gamepadu ovládat v pohodě, nepřišel, ale budiž, dá se to odpustit... dokud ovšem Steam nepřišel s balíčkem XCOMu 2 se Steam Controllerem za výhodnou cenu. Mám tedy podezření, že Firaxis pěkně kecá, udělat ovládání pro ostatní gamepady by šlo a Valve jim zaplatilo, aby XCOMem 2 mohli propagovat svůj Steam Controller. Ohromnou výhodou je ale extenzivní podpora modifikací - upravovat jde téměř každý aspekt hry a na Steam Workshopu je už týden po vydání skoro 400 modů, což do budoucna slibuje velké věci a těším se, co komunita s XCOMem 2 udělá.
Nezbývá mi nic jiného, než hodnotit XCOM 2 stejně kladně jako první díl - technické problémy jsou sice nepříjemné, ale věřím, že časem je Firaxis opraví (pokud ne, půjdu s hodnocením dolů). Samotná hra je stejně chytlavá jako Enemy Unknown a syndrom "ještě jeden tah, ještě jedna mise, ještě jeden výzkum" se projevil naplno - už se těším, až si za rok nebo dva zahraju XCOM 2 zahraju znovu, tentokrát pořádně odladěný, omodovaný a třeba i s nějakým datadiskem nebo dvěma, co hru vylepší stejně jako Enemy Within vylepšil první díl.
Budu předpokládat, že víte, o čem je série XCOM a v tomto komentáři se zaměřím převážně na rozdíly mezi prvním a druhým dílem. Pokud ale XCOM vůbec neznáte a o dvojku se zajímáte náhodou, doporučuju vám zahrát si nejdřív Enemy Unknown (s datadiskem Enemy Within) - vesměs se jedná o velmi podobnou hru, která je ale pro nováčky v sérii určitě přístupnější a jednodušší na uchopení, dá se sehnat za velmi příznivou cenu a co je zásadní, je odladěná a obsahově kompletní. Dvojka vám nikam neuteče!
Největší rozdíl oproti prvnímu dílu je zmíněný už v popisku: role se obrací a z XCOMu se stává tajná teroristická organizace, která bojuje proti uzurpátorům Země. Místo pohodlí podpory celosvětového Koncilu se musí spokojit s jedinou létající základnou, která musí neustále létat z místa na místo, aby ji nevystopovali mimozemštané, a s podporou místních odbojářů, kteří mají do nějaké organizované a cvičené armády daleko. Naději na vítězství jim dáte až teprve vy, Commander, o kterého XCOM přišel hned na začátku první invaze a našel ho až po dvaceti letech mimozemského útlaku. Pod vaším velením má XCOM šanci zastavit tajemný Avatar Project, ale čas neúprosně tiká...
A že je to oproti jedničce změna - XCOM 2 se s vámi ze začátku vůbec nemaže. Už v druhé misi na vás hází časové limity a Sectoidy s 8HP, kteří by se od šedých neschopných chudáčků z prvního dílu nemohli víc lišit. Pak následuje terror mise, ve které na rozdíl od Enemy Unknown jdou emzáci civilistům tvrdě po krku a nutí vás do poměrně nepříjemných rozhodnutí, jestli zachránit civilistu (který ani vlastně nemusí být civilista, ale třímetrová obluda v přestrojení) a splnit tak misi, nebo raději risknout selhání za cenu života vašeho vojáka. A když si myslíte, že taktickou část máte jakžtakž pod kontrolou, zjistíte, že odpočinku se vám nedostane ani v strategické části a Avatar Project nepočká, než se doplácáte k paprskovým zbraním, ale musíte se aktivně snažit zabránit jeho konstrukci, jinak vás čeká obrazovka s nápisem Game Over.
Již zmíněné časové limity jsou mezi hráči velmi kontroverzním herním prvkem. Enemy Unknown naučil většinu hráčů hrát turtle stylem, kde jste co nejmenšími možnými krůčky pomalu objevovali mapu, abyste chraň bůh neobjevili víc skupin emzáků najednou, a bez Overwatch jste neudělali ani krok, což bylo sice bezesporu efektivní, ale až moc zneužitelné. Enemy Within se to snažil omezit Meldem, s čímž částečně uspěl, ale pokud jste chtěli, mohli jste kanystry s Meldem s čistým svědomím ignorovat a dohrát mise i tak. XCOM 2 tudíž přichází s nekompromisními časovými limity, které jsou sice (minimálně na Veteran obtížnost, nemůžu mluvit za jiné) zvládnutelné, ale rozhodně vás nenechají 10 tahů zevlovat s Overwatch. Mě tahle změna přišla jen pozitivní, hra s ní má daleko lepší spád, ale chápu, že si najde své odpůrce, protože dost zásadně naruší vaše zvyklosti z prvního dílu.
Až na tuhle "drobnost" je taktická část oproti prvnímu dílu v podstatě stejná, akorát emzáci i vy máte k dispozici víc hraček. Především jsem si užil nové snipery pistolníky a hackující specialisty, kteří tvořili nedílnou součást každého z mých týmů - není totiž nic lepšího, než když ovládnete nepřátelského sectopoda a sehrajete s emzáky inscenaci bitvy na Endoru. Emzáci zas mají ve svých řadách nové nápadité jednotky, o kterých se radši nebudu moct rozepisovat, protože půlka zábavy je v tom zjistit na vlastní kůži, co dokážou... a pak loadovat. Zajímavým novým prvkem je plížení - na začátku téměř každé mise začne vaše jednotka v utajení, čímž se můžete dostat do výhodné pozice a překvapit nepřátelské skupinky. Je to fajn změna, ale dá vám výhodu akorát do prvního souboje, rozhodně nečekejte, že byste mise mohli plnit v naprostém utajení bez bojování. Příjemné vylepšení oproti prvnímu dílu jsou náhodně generované mapy, které společně s novými typy misí zaručí, že hra bude daleko méně stereotypní.
Strategická část se ze začátku zdá podobně hektická jako taktická - ze všech stran na vás vyskakují události, které musíte včas vyřídit, nevíte co stavět a zkoumat dřív a k tomu Avatar Project postupuje kupředu a hrozí Game Overem. Subjektivně bych ale řekl, že satelitní pokrytí v Enemy Unknown a strach v jednotlivých zemích byly větší problémy, protože způsobů na zdržení Avatar Projectu je vždycky dost a i když se vám nepovede nějaká mise, můžete na rozdíl od Enemy Unknown s postiženou zemí znovu navázat kontakt. Na pořadí výzkumu taky není nic moc co vymýšlet, pokud se v patchích něco zásadně nezmění, mám do dalších průchodů hrou celkem jasno. Na druhou stranu, nový systém náhodných událostí je výbornou inovací - vždycky je na mapě co dělat a nemusíte jen znuděně čekat na další misi.
Vadou na kráse je to, že na to, že to je hra pouze pro PC, vyšla v poměrně tragickém technickém stavu. Na sestavách, které si dávají Zaklínače 3 k snídani (což teda není můj případ, aby bylo jasno), není XCOM 2 schopný udržet 60fps, nahrávací časy mezi misemi jsou několik desítek sekund, i v misích musíte mezi akcemi čekat pár sekund, než si hra všechno spočítá a k tomu se opakují klasické bugy z Enemy Unknown se zabugovanými animacemi pohybu a střelby. Další zvláštní věc technického rázu je to, že hra nepodporuje gamepady, což bylo zdůvodněno tím, že interface byl přepracovaný pro PC a nebylo by ho pohodlné ovládat gamepadem. Z mých zkušeností mi teda moc odlišný od Enemy Unknown, který šel na gamepadu ovládat v pohodě, nepřišel, ale budiž, dá se to odpustit... dokud ovšem Steam nepřišel s balíčkem XCOMu 2 se Steam Controllerem za výhodnou cenu. Mám tedy podezření, že Firaxis pěkně kecá, udělat ovládání pro ostatní gamepady by šlo a Valve jim zaplatilo, aby XCOMem 2 mohli propagovat svůj Steam Controller. Ohromnou výhodou je ale extenzivní podpora modifikací - upravovat jde téměř každý aspekt hry a na Steam Workshopu je už týden po vydání skoro 400 modů, což do budoucna slibuje velké věci a těším se, co komunita s XCOMem 2 udělá.
Nezbývá mi nic jiného, než hodnotit XCOM 2 stejně kladně jako první díl - technické problémy jsou sice nepříjemné, ale věřím, že časem je Firaxis opraví (pokud ne, půjdu s hodnocením dolů). Samotná hra je stejně chytlavá jako Enemy Unknown a syndrom "ještě jeden tah, ještě jedna mise, ještě jeden výzkum" se projevil naplno - už se těším, až si za rok nebo dva zahraju XCOM 2 zahraju znovu, tentokrát pořádně odladěný, omodovaný a třeba i s nějakým datadiskem nebo dvěma, co hru vylepší stejně jako Enemy Within vylepšil první díl.
