Původně jsem komentář ani nechtěla psát, protože, upřímně, ať už napíšu cokoliv, nejsou slova, kterými bych zážitek z této hru mohla dostatečně popsat. Tento kousek je prostě jeden z těch, které si sami musíte zažít na vlastní kůži. A že to teda je jízda.

Velice mě překvapila hratelnost. Čekala jsem něco ve stylu hodinová ukázka a pak zmáčkni jednou tlačítko a zase se hodinu na něco dívej, ale tady je podíl interaktivity opravdu velký a hráče čeká množství opravdu těžkých, morálních rozhodnutí. Kromě nepopsatelného emocionálního příběhu a neustále houstnoucí atmosféry mě zaujala také audiovizuální stránka. Už dlouho jsem neslyšela tak skvělý, dokonale dokreslující soundtrack (ze Spanish Sahara mám husí kůži i na po sté). Rozhodně pochválit musím také propracované postavy a dabing (scéna s nalezením Rachel je neskutečná)!

Prakticky jediné co mi trochu pokazilo celkový dojem byl konec. (Zahození všech rozhodnutí a výběr z pouhých dvou možností byla hodně velká podpásovka. I když na druhou stranu to asi jinak nešlo. Pro mě osobně nebyl výběr nijak těžký. Po všech těch sračkách, kterýma jsme si prošli, je Chloe prostě jasná volba. A když už jsme u toho tak druhý konec s jejím obětováním je naprosto, ale naprosto debilní a nelogický. Za všechny argumenty jmenujme ten nejočividnější - proč teda měla Max vůbec své schopnosti když je nemohla použít a všechno co se stalo bylo úplně k ničemu když po zastřelení Chloe ztratila vzpomínky až do pohřbu a nemohla tak nic změnit?)

A ještě soukromě pod čarou, jen tak mezi námi, mě u hraní opět nezklamal ani můj vnitřní psychopat (ve scéně z alternativní reality kdy Vás Chloe požádá o eutanazii vyhulením morfia na nejvyšší stupeň nebyla moje úplně první myšlenka jestli to udělám nebo ne jako normální člověk, ale že to pak musím rychle stáhnout zpátky, aby mě nepodezírali. :DD)