(PŘEKOMENTOVÁNO V R. 2012)
Znovurozehrání "Vajska" po letech mimo jiné znamenalo šanci částečně rehabilitovat jedno z mých možná amplifikovaných (pod)hodnocení zde na Databázi. Paradoxně jsem však hře nakonec ještě ubral. Povíme si, přátelé, proč.
Tato hra je trochu jako bolševické hospodaření. Klíčem k mnoha problémům je ledabylost a humpláctví. Tato a další záležitosti od RockStaru se prodávaly s mottem "jsme leet, provokujem, dlabem na grafiku a nic nás nesere". Psal se cca rok 2003, ve hrách frčela velikost & volnost, a když jste dělali a dodělali nějaký sandbox, měli jste automaticky +1. Vice City bylo proto dle očekávání přijato de facto bezkriticky (nemám vhled do recentní situace, ale řekl bych, že se v kritice mnoho nezměnilo).
Netroufám si hodnotit, jak moc nám GTA: VC "objektivně zestárlo". Výsledek na mě ale už tenkrát působil brutálně polovičatě. Ono se moc rádo říkalo "svižnej engine". Ale přitom trpí syndromem vyhořelé administrativní báby a co nemusí, to neudělá (nevykresluje). Plamenomet fraguje jako blázen - jenže i přes zděné textury. SMGčko naopak běžně "proletí hlavou a nezasáhne". Cíl na zabití / přejetí / cosi mezi tím je vidět na minimapě, ale nikoli na obrazovce. Ne, že by teda vezdejší přestřelky měly potenciál hrát se dobře a bavit; mimo křeslo káry je Vice City nůďo.
Když to přeženu, tak jediné, co jsem si ze znovurozehrání Vice City odnesl, je song Turn Up the Radio, který snad ani nemůže být osmdesátkovější (a který RockStar samozřejmě pouze licencoval, či "tiše propůjčil"). Nicméně uznávám - špetku nezbytné pohodovosti a nejrzůnějšího příjemna a fajnovna do vás hra skrze arkádové drandění v "Poršce", "Ferárku" nebo "Lambu" - na dlouhém bulváru se zapadajícím sluncem v pysku - pravděpodobně nasype...
Znovurozehrání "Vajska" po letech mimo jiné znamenalo šanci částečně rehabilitovat jedno z mých možná amplifikovaných (pod)hodnocení zde na Databázi. Paradoxně jsem však hře nakonec ještě ubral. Povíme si, přátelé, proč.
Tato hra je trochu jako bolševické hospodaření. Klíčem k mnoha problémům je ledabylost a humpláctví. Tato a další záležitosti od RockStaru se prodávaly s mottem "jsme leet, provokujem, dlabem na grafiku a nic nás nesere". Psal se cca rok 2003, ve hrách frčela velikost & volnost, a když jste dělali a dodělali nějaký sandbox, měli jste automaticky +1. Vice City bylo proto dle očekávání přijato de facto bezkriticky (nemám vhled do recentní situace, ale řekl bych, že se v kritice mnoho nezměnilo).
Netroufám si hodnotit, jak moc nám GTA: VC "objektivně zestárlo". Výsledek na mě ale už tenkrát působil brutálně polovičatě. Ono se moc rádo říkalo "svižnej engine". Ale přitom trpí syndromem vyhořelé administrativní báby a co nemusí, to neudělá (nevykresluje). Plamenomet fraguje jako blázen - jenže i přes zděné textury. SMGčko naopak běžně "proletí hlavou a nezasáhne". Cíl na zabití / přejetí / cosi mezi tím je vidět na minimapě, ale nikoli na obrazovce. Ne, že by teda vezdejší přestřelky měly potenciál hrát se dobře a bavit; mimo křeslo káry je Vice City nůďo.
Když to přeženu, tak jediné, co jsem si ze znovurozehrání Vice City odnesl, je song Turn Up the Radio, který snad ani nemůže být osmdesátkovější (a který RockStar samozřejmě pouze licencoval, či "tiše propůjčil"). Nicméně uznávám - špetku nezbytné pohodovosti a nejrzůnějšího příjemna a fajnovna do vás hra skrze arkádové drandění v "Poršce", "Ferárku" nebo "Lambu" - na dlouhém bulváru se zapadajícím sluncem v pysku - pravděpodobně nasype...
Shadow of the Tomb Raider