Hra Posel smrti by mohla být má nejoblíbenější a nejlepší adventura. Má parádní příběh a atmosféru (pro mě jeden z nejlepších herních příběhů), ale body ztrácí za hratelnost.

Nejdřív tedy kladné stránky, hra má správnou melancholickou atmosféru anglického venkova, a spolu s detektivním, lehce hororovým příběhem si mě hned získala. Hlavně musím pochválit český dabing a grafiku prostředí. Postavy už tak dobře nevypadají, ale nevadí.

Samotné hádanky jsou většinou logické a děj nijak zvlášť nezdržují. Co se týče používání pravého tlačítka, tak tam není co řešit, pár kliknutí navíc nikoho nezabije. Ale zbytečné je, to se musí nechat.

Čím mě hra ale neskutečně naštvala, bylo čekání. Když jsem potřeboval pomoc od nějaké herní postavy, aby pro mě něco udělala, tak jsem musel za ní přijít snad dvacetkrát. V některých případech musí hráč mezitím navštívit určitou oblast a něco zjistit, i když to udělal předtím. Jak to má ale vědet? Další věc je smrt hlavní postavy. Kdyby měla hra autosave, tak dobře, ale takhle musí hráč hrát od začátku, pokud si to neuložil.

Verdikt: Hra má obrovský potenciál ve zpracování příběhu a atmosféry, ale kazí to technické chyby