První polovinu minulého roku jsem strávil v této bizarní podobě Japonska, ve společnosti Ranceho a jaho kumpanie. A proč právě zde, v Sengoku Rance? Sedmý díl série o které jsem do té doby nikdy neslyšel, přeloženo je jen pár již antických dílů a tento více strategický spin off by mě asi za běžných okolností minul. O to větší bylo překvapení, že jednoduchá, ale o to zábavnější hratelnost tu je dovedena do absolutní podoby "ještě jeden tah a končím" a obsah byl často tak humorný a absurdní, že o motivaci pokračovat bylo postaráno prakticky neustále. Sengoku Rance je manifestací toho jak má vypadat kvalitní titul, a i proto se u mě stal tím nejlepším jaký jsem minulý rok hrál. Ač takto nepravděpodobného, osobního, vítěze nepamatuji.
A pokud jsem to nezmínil, tak jsou tu i erotické scény. Hodně erotických scén. Prakticky to je hlavní náplní titulu, ale zde, většinou s notnou dávkou nadsázky, utváří dokonalou parodii na mocenské nesváry klanů v Japonsku. Boj a nadvláda nad klanem je jen záminkou pro to, aby Rance získal princeznu dané prefektury. Zde ani tak nešlo o to, co se odehrává na obrazovce, ale o to, jak to je podáno. Úsměv na tváři je při hraní Sengoku Rance prakticky garantován, lepší a svižnější dialogy či monology jsem u příliš her neviděl. Takže velká pochvala autorům i překladatelskému týmu.
Jen ale obsah a zábavná hratelnost nezaručují kvalitní titul. Musí být v něm i určitá nadhodnota, díky které se hra posunu mezi ty vaše nejoblíbenější. A takového materiálu je v Sengoku Rance spousta, už je v hlavním menu lze nahlédnout do sekce bonusů kde se nachází některé komentáře autorů nebo vystřižené scény ze hry. Obvykle značně vtipný materiál. A takových detailů je plná i hra samotná, a to jsou věci, které u mě zvedají dojem z titulu násobně. A přes to, jak jednoduše hra zprvu působí, její komplexnost je obrovská. A obtížnost soubojů v některých momentech až příliš velká. Ale to jsou důvody, proč u hraní zůstavat. Zvláště když následný obsah, scény, jsou tak kvalitně zpracované.
Nicméně určitý pozitivní postoj k Japonsku, a jeho (pop)kultuře, je zde více jak žádaný.
A pokud jsem to nezmínil, tak jsou tu i erotické scény. Hodně erotických scén. Prakticky to je hlavní náplní titulu, ale zde, většinou s notnou dávkou nadsázky, utváří dokonalou parodii na mocenské nesváry klanů v Japonsku. Boj a nadvláda nad klanem je jen záminkou pro to, aby Rance získal princeznu dané prefektury. Zde ani tak nešlo o to, co se odehrává na obrazovce, ale o to, jak to je podáno. Úsměv na tváři je při hraní Sengoku Rance prakticky garantován, lepší a svižnější dialogy či monology jsem u příliš her neviděl. Takže velká pochvala autorům i překladatelskému týmu.
Jen ale obsah a zábavná hratelnost nezaručují kvalitní titul. Musí být v něm i určitá nadhodnota, díky které se hra posunu mezi ty vaše nejoblíbenější. A takového materiálu je v Sengoku Rance spousta, už je v hlavním menu lze nahlédnout do sekce bonusů kde se nachází některé komentáře autorů nebo vystřižené scény ze hry. Obvykle značně vtipný materiál. A takových detailů je plná i hra samotná, a to jsou věci, které u mě zvedají dojem z titulu násobně. A přes to, jak jednoduše hra zprvu působí, její komplexnost je obrovská. A obtížnost soubojů v některých momentech až příliš velká. Ale to jsou důvody, proč u hraní zůstavat. Zvláště když následný obsah, scény, jsou tak kvalitně zpracované.
Nicméně určitý pozitivní postoj k Japonsku, a jeho (pop)kultuře, je zde více jak žádaný.
Pro: zpracování, hratelnost, dialogy, humor, gigantický rozsah, hudba
Proti: někdy obtížnost