Bacha! Dlouhý! Vypsat se z toho musím, hlavou se mi toho prohání dost. K novému datadisku jsem přistupoval poněkud chladně. Po totálně otřesnému “vylepšenému“ IWD jsem neměl téměř žádné naděje, že by tohle mohlo být dobré. A čoveče... ono to vlastně je docela dobré... ale jen dobré. Chvalitebně tomu nedám ani náhodou.
Nejprve zmíním, co se mi na hře velice líbilo... Designově vypadá datadisk opravdu senzačně. Konečně po třech hrách jsem měl pocit, že hraju opravdu něco vylepšeného. Hezké stínování předmětů a postav, vylepšená mapa, kterou bylo mnohdy radost si prohlížet, healthbar, který jsem velice uvítal, a také velice pěkné, barevné či tajemně temné lokace a prostředí. Krása. Mimo jiné má i editor tvorby postavy určité vychytávky, které jsem pouze uvítal. Dále jsem byl spokojený z návratu některých původních dabérů určitých postav, jako byl například hlas Minsca, Viconie, Imoen a dalších. Dodalo to na uvěřitelnosti našich starých známých charakterů, které tvůrci přejali z původních her. O příběhu ještě psát budu, nicméně musím říct, že samotný námět se mi celkem zamlouval... Vy a vaši spojenci se snažíte zastavit armádu, ne však krvežíznivých padouchů, nýbrž celkem slušných a milosrdných lidí, kteří se však, díky klasickému motivu zfanatizovaného zákonného dobra, řídí pravidlem „účel světí prostředky“ a dělají na Mečovém pobřeží docela bordel. Samotné podání příběhu... to je už něco jiného. A hudba pod palcem Sama Hullicka mi přišla fakt vynikající. (Však je to jeden ze skladatelů OSTu k Mass Effectu, to přece nemůže bejt na prd!) Ale věc, která se mi opravdu nesmírně líbila, byla určitá efektní podívaná. Například Baldurovo brána naprosto narvaná uprchlíky, nebo speech vůdkyně nepřátelské armády ke svým věrným … a jakmile dojde na opravdu doslovné siege of Dragonspear... paráda! Takhle mohutnou bitvu Infinity engine jaktěživ neviděl. A na závěr bych chtěl ještě zmínit fajn odkazy na jinačí hry ze světa Forgotten Realms, je tu quest od určitého individua ze Sigilu, nový parťák z Desetiměstí a dokonce je zde zmíněn i Shadow King z NWN 2. Jo, a docela slušně si tu i zabojujete.
A teď ty problémy. Zprvu bych chtěl opět vyzdvihnout výtku, kterou opakuji snad už 5000 let. STÁLE NEJDE OSLOVIT SVOJE PARŤÁKY!!! Tenhle aspekt považuji za vážný nedostatek už i u původních Baldurů. Beamdog však doteď nebyl schopnej tohle opravit. A už asi nikdy neopraví..hm... fajn. Dále musím zmínit dost otřesný a naprosto nevěrohodný dialogy. V jistých částech to bylo celkem fajn, většinou to ale byl level dialogů jak ve Star Wars prequelech. Taktéž bych chtěl zmínit i dialogové možnosti hl. postavy. Už ve vylepšené dvojce jsem si všiml, že možnosti se velice často skládají pouze ze tří možných odpovědí. První je buď střídmá nebo šlechetná, druhá buď humorná nebo “udělám to za prachy“, a třetí buď agresivní nebo zlounská. Což je téměř totožný model výběru, jako je v Dragon age 2 (jaký to “vynikající“ vzor si páni tvůrci zvolili...NOT)Když to srovnám s NEvylepšenou jedničkou, nebo, chraň bůh, s Planescape Tormentem, je to dost tragický.Mimo jiné má jedna velice podstatná postava z BG 2 cameo...nebo aspoň jsem si zprvu myslel, že to je cameo... Tou postavou je Irenicus. Samozřejmě trochu poupravený, aby nebylo okamžitě poznat, že je to on. Ve hře má naprosto parádní první scénu, kdy k vám zahalený předstoupí, začne hrát hudba velice podobné té creepy tajemné z jeho dungeonu na začátku dvojky a začne mluvit v hádankách (namluvil ho stejný dabér btw). Jako cameo by to bylo skvělý. Nicméně tvůrci se ho pokusili narvat do celistvosti příběhu a kouzlo postupně vyprchává. V průběhu hry se sem tam objeví, kecá vám o věcech, kterým “nerozumíte“ a pak zas zmizí. Plus opět se s ním vrací snové sekvence, kde opět povídá o vašem původu, vašich schopnostech a všeobecně o dost podobných věcech, jako v BG 2. Všechno je to hrozně moc vnucený a působí to blbě. Kdyby Irenicus byl pouze na zmíněném začátku a na konci, působilo by to daleko líp. Plus hlavní příběh je nesmírně předvídatelný. Stačilo pár scén po prologu a hned mi bylo jasné, jak to asi skončí. A nespletl jsem se.
A teď “TEN“ problém... na diskuzi zde a v mnoha dalších se řeší kontroverze ohledně herní scénáristky a jejímu SJW přístupu, který zde prezentuje. Osobně mi vůbec nevadí, když se někdo snaží promítnout sociální problém do určité hry. Jakožto pravdoláskař bych to i ocenil. Nicméně hra na vás těch problémů chrlí až moc. A to hlavně skrze parťáky. Například novačka Corwin a změněná Safana jsou jakousi feministickou vlnou proti sexismu (mimochodem tvrzení o tom, že BG byl sexistický je naprostý nesmysl, koukněte na Jaheiru, sakra!). Homosexualita, transgender issue, trochu je z toho cítit i uprchlická krize, to všechno je zde napatlané do takové kuličky, že to hru dělá až moc nezáživnou, nevěrohodnou a celkově neuspořádanou. V důsledku toho jsem vůbec neměl chuť přijmat nové parťáky, nakonec jsem zůstal v klasice Minsc, Dynaheir, Jaheira, Khalid, Viconia a byl jsem spokojený. Ne snad že bych byl proti těmto sociálním aspektům, boha jeho, žádný hovaďácký macho nejsem a mám i LGBT tričko, chci jen říct, milá scénáristko, že ti vznikne docela bordel, když do fantasy RPG hry budeš házet tolik SJ problémů. A taky i vznikl.
Jo.. a teď ještě k hlavnímu záporákovi. K tomu se prostě musím vyjádřit. Hlavní záporák hry, moji milí, je starý dobrý Belhifet z Icewind Dale. A to samozřejmě po událostech s ním spojených. Samotný boj s ním nebyl špatný, ale... nevím esli se mi úplně líbí dávat jako hl. záporáka někoho, kdo už hl. záporák byl v jiné IE hře. Tuze by se mi líbilo, kdyby místo Belhifeta byl Errtu z knižní série o Drizztu Do´Urdenovi. To by bylo překvápko! Navíc by to v příběhu zas až takový rozdíl nebyl. Oba mocní démoni, oba kdysi držitelé Magického crystalu... snad jen, že jeden je baatezu a druhý tanar´i, ale to je detail.
Těžko říct, jestli tento datadisk doporučit... takhle, pokud dokážete překousnout ty otřesné dialogy, přes příliš velkou nálož poukazování na sociální problémy, které se podepisují na příběhu a parťácích, a někdy poněkud otravné a nudné pasáže, dostanete celkem slušný, hezky vypadající a i zábavný přídavek, který se sice původním Baldurům nemůže rovnat ani omylem, ale nijak zvlášť velkou ostudu jim taky nedělá. A musím uznat, že propojení mezi jedničkou a dvojkou je tu zvládnuté celkem slušně. (Imoen se naučí kouzlit, Irenicovo první a poslední scéna) Hra tedy nakonec není tak špatná, jak můžete různě slyšet. Je zde mnoho aspektů, které jsou opravdu pěkné. Ale... víme...
Nejprve zmíním, co se mi na hře velice líbilo... Designově vypadá datadisk opravdu senzačně. Konečně po třech hrách jsem měl pocit, že hraju opravdu něco vylepšeného. Hezké stínování předmětů a postav, vylepšená mapa, kterou bylo mnohdy radost si prohlížet, healthbar, který jsem velice uvítal, a také velice pěkné, barevné či tajemně temné lokace a prostředí. Krása. Mimo jiné má i editor tvorby postavy určité vychytávky, které jsem pouze uvítal. Dále jsem byl spokojený z návratu některých původních dabérů určitých postav, jako byl například hlas Minsca, Viconie, Imoen a dalších. Dodalo to na uvěřitelnosti našich starých známých charakterů, které tvůrci přejali z původních her. O příběhu ještě psát budu, nicméně musím říct, že samotný námět se mi celkem zamlouval... Vy a vaši spojenci se snažíte zastavit armádu, ne však krvežíznivých padouchů, nýbrž celkem slušných a milosrdných lidí, kteří se však, díky klasickému motivu zfanatizovaného zákonného dobra, řídí pravidlem „účel světí prostředky“ a dělají na Mečovém pobřeží docela bordel. Samotné podání příběhu... to je už něco jiného. A hudba pod palcem Sama Hullicka mi přišla fakt vynikající. (Však je to jeden ze skladatelů OSTu k Mass Effectu, to přece nemůže bejt na prd!) Ale věc, která se mi opravdu nesmírně líbila, byla určitá efektní podívaná. Například Baldurovo brána naprosto narvaná uprchlíky, nebo speech vůdkyně nepřátelské armády ke svým věrným … a jakmile dojde na opravdu doslovné siege of Dragonspear... paráda! Takhle mohutnou bitvu Infinity engine jaktěživ neviděl. A na závěr bych chtěl ještě zmínit fajn odkazy na jinačí hry ze světa Forgotten Realms, je tu quest od určitého individua ze Sigilu, nový parťák z Desetiměstí a dokonce je zde zmíněn i Shadow King z NWN 2. Jo, a docela slušně si tu i zabojujete.
A teď ty problémy. Zprvu bych chtěl opět vyzdvihnout výtku, kterou opakuji snad už 5000 let. STÁLE NEJDE OSLOVIT SVOJE PARŤÁKY!!! Tenhle aspekt považuji za vážný nedostatek už i u původních Baldurů. Beamdog však doteď nebyl schopnej tohle opravit. A už asi nikdy neopraví..hm... fajn. Dále musím zmínit dost otřesný a naprosto nevěrohodný dialogy. V jistých částech to bylo celkem fajn, většinou to ale byl level dialogů jak ve Star Wars prequelech. Taktéž bych chtěl zmínit i dialogové možnosti hl. postavy. Už ve vylepšené dvojce jsem si všiml, že možnosti se velice často skládají pouze ze tří možných odpovědí. První je buď střídmá nebo šlechetná, druhá buď humorná nebo “udělám to za prachy“, a třetí buď agresivní nebo zlounská. Což je téměř totožný model výběru, jako je v Dragon age 2 (jaký to “vynikající“ vzor si páni tvůrci zvolili...NOT)Když to srovnám s NEvylepšenou jedničkou, nebo, chraň bůh, s Planescape Tormentem, je to dost tragický.Mimo jiné má jedna velice podstatná postava z BG 2 cameo...nebo aspoň jsem si zprvu myslel, že to je cameo... Tou postavou je Irenicus. Samozřejmě trochu poupravený, aby nebylo okamžitě poznat, že je to on. Ve hře má naprosto parádní první scénu, kdy k vám zahalený předstoupí, začne hrát hudba velice podobné té creepy tajemné z jeho dungeonu na začátku dvojky a začne mluvit v hádankách (namluvil ho stejný dabér btw). Jako cameo by to bylo skvělý. Nicméně tvůrci se ho pokusili narvat do celistvosti příběhu a kouzlo postupně vyprchává. V průběhu hry se sem tam objeví, kecá vám o věcech, kterým “nerozumíte“ a pak zas zmizí. Plus opět se s ním vrací snové sekvence, kde opět povídá o vašem původu, vašich schopnostech a všeobecně o dost podobných věcech, jako v BG 2. Všechno je to hrozně moc vnucený a působí to blbě. Kdyby Irenicus byl pouze na zmíněném začátku a na konci, působilo by to daleko líp. Plus hlavní příběh je nesmírně předvídatelný. Stačilo pár scén po prologu a hned mi bylo jasné, jak to asi skončí. A nespletl jsem se.
A teď “TEN“ problém... na diskuzi zde a v mnoha dalších se řeší kontroverze ohledně herní scénáristky a jejímu SJW přístupu, který zde prezentuje. Osobně mi vůbec nevadí, když se někdo snaží promítnout sociální problém do určité hry. Jakožto pravdoláskař bych to i ocenil. Nicméně hra na vás těch problémů chrlí až moc. A to hlavně skrze parťáky. Například novačka Corwin a změněná Safana jsou jakousi feministickou vlnou proti sexismu (mimochodem tvrzení o tom, že BG byl sexistický je naprostý nesmysl, koukněte na Jaheiru, sakra!). Homosexualita, transgender issue, trochu je z toho cítit i uprchlická krize, to všechno je zde napatlané do takové kuličky, že to hru dělá až moc nezáživnou, nevěrohodnou a celkově neuspořádanou. V důsledku toho jsem vůbec neměl chuť přijmat nové parťáky, nakonec jsem zůstal v klasice Minsc, Dynaheir, Jaheira, Khalid, Viconia a byl jsem spokojený. Ne snad že bych byl proti těmto sociálním aspektům, boha jeho, žádný hovaďácký macho nejsem a mám i LGBT tričko, chci jen říct, milá scénáristko, že ti vznikne docela bordel, když do fantasy RPG hry budeš házet tolik SJ problémů. A taky i vznikl.
Jo.. a teď ještě k hlavnímu záporákovi. K tomu se prostě musím vyjádřit. Hlavní záporák hry, moji milí, je starý dobrý Belhifet z Icewind Dale. A to samozřejmě po událostech s ním spojených. Samotný boj s ním nebyl špatný, ale... nevím esli se mi úplně líbí dávat jako hl. záporáka někoho, kdo už hl. záporák byl v jiné IE hře. Tuze by se mi líbilo, kdyby místo Belhifeta byl Errtu z knižní série o Drizztu Do´Urdenovi. To by bylo překvápko! Navíc by to v příběhu zas až takový rozdíl nebyl. Oba mocní démoni, oba kdysi držitelé Magického crystalu... snad jen, že jeden je baatezu a druhý tanar´i, ale to je detail.
Těžko říct, jestli tento datadisk doporučit... takhle, pokud dokážete překousnout ty otřesné dialogy, přes příliš velkou nálož poukazování na sociální problémy, které se podepisují na příběhu a parťácích, a někdy poněkud otravné a nudné pasáže, dostanete celkem slušný, hezky vypadající a i zábavný přídavek, který se sice původním Baldurům nemůže rovnat ani omylem, ale nijak zvlášť velkou ostudu jim taky nedělá. A musím uznat, že propojení mezi jedničkou a dvojkou je tu zvládnuté celkem slušně. (Imoen se naučí kouzlit, Irenicovo první a poslední scéna) Hra tedy nakonec není tak špatná, jak můžete různě slyšet. Je zde mnoho aspektů, které jsou opravdu pěkné. Ale... víme...
Pathfinder: Wrath of the Righteous
Pro: Design lokací, postav a předmětů, hezkej námět, hudba, slušný bitky, efektní podívaná
Proti: Hrozný dialogy, scénáristický bordel, stále nejde oslovit parťáky, hra někdy až moc tlačí na pilu