Nedávno jsem si řekl, že dotáhnu COD, který mě minuly a doplním tak herní znalosti. (konkrétně ty díly, co se neodehrávaj za druhé světové války).
Ačkoliv grafika je standardně líbívá (i když občas nezdravě kulisoidní) a pocit ze střelby je jaksi realisticky působící (proč jen nešlo přepínat mód střelby?), tak zvuky mi přišly jaksi nevyvážený - v menu lze však nastavit jen obecnou hlasitost - kdeže ztlumit muziku nebo zeslabit neustálý hlášky vysílačky!
Jednotlivý mise jsou nalajnovány striktně, nevšiml jsem si jakékoli možnosti volby čehokoli kromě zbraně. Když mi tenhle koncept - nekonečnej respawn nepřátel, autoheal, přeskriptovanost - podali v hávu druhé světové, byl jsem díky historické atmosféře, skutečným předlohám bitev a teatrálnosti zobrazovaných historických scén ochoten zkousnout tento hloupý až tupý styl hry. Nyní je však vše jaksi ještě patrnější:
Hráč zde vystupuje v rolích několika hrdninů ve speciálních jednotkách a drtí tak vlny nepřátel, kteří se rodí za rohem. K úspěšnému zdolání levelu je nutno tyto hloupé panáky jaksi "přetlačit", stát na místě a přesně střílet - nefunguje. Tedy zcela nelogicky a trapně jsem se hnal neustále dopředu a hra mě za tyto taktické chyby odměňovala autosavem přesunutím pozice respawnu nepřátel někam o kus dál. Díky autohealu naštestí není problém schytat pár zásahů a po vteřině v krytu opět poklusem pokračovat vstříc ozbrojeným vřavám jako správnej americkej (britskej) patriot.
Ačkoliv levely samy o sobě ostudu nedělají, nemůžu říct, že by mi některý scény obzvlášť utkvěly v hlavě jako u předchozích dílů.
Na závěr ještě pohaním i příběh, kterej, ačkoliv si hraje na něco celistvějšího a promyšlenýho, mi přišel jak z ruky 14-ctiletýho pubertálního kluka, co rád po večerech čte Toma Clancyho - plnej klišé o atomovejch bombách a zlejch teroristech, co je rádi odpalujou.
Závěr: Řežba plná násilí obsahuje jen velmi krátkou SP kampaň. Hloupý příběh bych hře odpustil, ale naprosto nelogický ultrasprávňácký jednání hlavních postav, přeplácanost mnohdy zbytečnými skripty, nezdravá hektičnost a netaktické hrou vyžadované chování hráče hru sráží k vodám průměru. Multiplayer to možná částečně zachraňuje, já však nemám chuť jej zkoušet (příliš mě MP nebral ani u předchozích dílů) - možná tedy hodnotím moc přísně, ale nemůžu si pomoct - tohle už se prostě nepovedlo - jenom med kolem huby - a já se tak trochu hrozím, co mě čeká dál (Modern Warfare 2).
65%
Ačkoliv grafika je standardně líbívá (i když občas nezdravě kulisoidní) a pocit ze střelby je jaksi realisticky působící (proč jen nešlo přepínat mód střelby?), tak zvuky mi přišly jaksi nevyvážený - v menu lze však nastavit jen obecnou hlasitost - kdeže ztlumit muziku nebo zeslabit neustálý hlášky vysílačky!
Jednotlivý mise jsou nalajnovány striktně, nevšiml jsem si jakékoli možnosti volby čehokoli kromě zbraně. Když mi tenhle koncept - nekonečnej respawn nepřátel, autoheal, přeskriptovanost - podali v hávu druhé světové, byl jsem díky historické atmosféře, skutečným předlohám bitev a teatrálnosti zobrazovaných historických scén ochoten zkousnout tento hloupý až tupý styl hry. Nyní je však vše jaksi ještě patrnější:
Hráč zde vystupuje v rolích několika hrdninů ve speciálních jednotkách a drtí tak vlny nepřátel, kteří se rodí za rohem. K úspěšnému zdolání levelu je nutno tyto hloupé panáky jaksi "přetlačit", stát na místě a přesně střílet - nefunguje. Tedy zcela nelogicky a trapně jsem se hnal neustále dopředu a hra mě za tyto taktické chyby odměňovala autosavem přesunutím pozice respawnu nepřátel někam o kus dál. Díky autohealu naštestí není problém schytat pár zásahů a po vteřině v krytu opět poklusem pokračovat vstříc ozbrojeným vřavám jako správnej americkej (britskej) patriot.
Ačkoliv levely samy o sobě ostudu nedělají, nemůžu říct, že by mi některý scény obzvlášť utkvěly v hlavě jako u předchozích dílů.
Na závěr ještě pohaním i příběh, kterej, ačkoliv si hraje na něco celistvějšího a promyšlenýho, mi přišel jak z ruky 14-ctiletýho pubertálního kluka, co rád po večerech čte Toma Clancyho - plnej klišé o atomovejch bombách a zlejch teroristech, co je rádi odpalujou.
Závěr: Řežba plná násilí obsahuje jen velmi krátkou SP kampaň. Hloupý příběh bych hře odpustil, ale naprosto nelogický ultrasprávňácký jednání hlavních postav, přeplácanost mnohdy zbytečnými skripty, nezdravá hektičnost a netaktické hrou vyžadované chování hráče hru sráží k vodám průměru. Multiplayer to možná částečně zachraňuje, já však nemám chuť jej zkoušet (příliš mě MP nebral ani u předchozích dílů) - možná tedy hodnotím moc přísně, ale nemůžu si pomoct - tohle už se prostě nepovedlo - jenom med kolem huby - a já se tak trochu hrozím, co mě čeká dál (Modern Warfare 2).
65%
Pro: Grafika, zbraně, zaměření optikou, možnost vyklánění a skrýt zaměřovací kříž
Proti: AUTORESPAWN s velkym A, hektičnost, přeskriptovanost, přeplácanost, příběh, tupej koncept