Assassin's Creed II jsem si dal vice jak dva roky po dohrani jednicky, cimz se mi neumyslne podarilo dodrzet odstup mezi vydanim obou titulu. Jak dlouho jsem hral jednicku, to uz nevim, kazdopadne ACII jsem dorazil za dva tydny. Nehral jsem sice kazdy den a ani cely den, vetsinou hodinku, dve, o vikendu pet i sest... A bavilo me to, na rozdil od jednicky, opravdu od zacatku az do konce, nebyt nekolika misi...
Delal jsem vlastne jen to, co me bavilo - krome samotne pribehove linky to bylo predevsim upgradovani vily (max), nakupovani obrazu (mam vsechny), lezeni na veze (vsechny), templarska doupata (vsechna), hrobky (vsechny, ale obcas to bylo k vzteku). Truhly jsem vybral vsechny do mrte krome sekretu v hrobkach a v Benatkach, tam uz me to nebavilo. Pericek jsem sesbiral vsehovsudy tricet nebo tak. The Truth video jsem videl ve hre taky.
Pribeh a zpracovani me chytilo od prvni minuty, od prvniho Eziova kopnuti jako mimina, pres aj dabing pepreny italskymi vyrazy (mel jsem kolegyni z Italie, ta nejcasteji pouzivala vyrazy jako "Cazzo" ci "porca putana"). Nebal bych se ani moznosti hrat v italstine s aj titulky. Trochu jsem musel zapasit s ovladanim, o nejakem ladnem splhani v tutorialu se rozhodne neda mluvit. Nakonec jsem to ale prece jen hral a dohral v kombinaci klavesnice+mys. Tam, kde bylo nutne spojit presnost akrobatickeho provedeni s rychlosti, tam jsem se nechytal do konce hry a vetsi cast hrobek jsem prozuril a opakoval do zblbnuti, kdykoli si autori vymysleli nejaky novy debilni typ skoku. Hrobku rodiny Auditore jsem nakonec pokoril az po samotnem konci hlavni dejove linie.
Jestli jsem si nekoho zamiloval, tak Catarinu Sforzu. Narez. "I have an instrument to make more" :-P. Krome toho se mi libi, jak se v pribehovem pozadi misi elementy historie s konspiracnimi teoriemi - prijemne se to posloucha, je to dobre napsane, byt samotne elementy nejsou nijak originalni. Co se pocita, je vysledny mix.
A ted jeste co me nebavilo:
- mise, kde vas do samotneho zabiti nesmi nikdo videt (a kralem je pak mise s kupcem na lodi v ramci Bonfire of Vanities)
- akrobaticke rychliky v hrobkach. Jezis. Tohle mi fakt nejde.
- free running na cas. Zkusil jsem nekolikrat, nakonec jsem horko tezko dokoncil tu misi v Benatkach za ucelem ziskani zlate masky
- cas od casu technicke problemy, i kdyz nic strasneho - hra mi spadla jednou jedinkrat a nekolikrat naskocilo jen logo Ubisoftu a pak nebyl zadny obraz.
- dost me taky stvala nemoznost vlastniho ukladani pozice. Jasne, bla bla konzole, bla bla checkpointu je prece dost... kdyz uz me hra obcas nuti hrat stylem Commandos, tak chci vedle quick-blade taky quick save-load. No a kdyz uz hra v misi milostive ulozi checkpoint, taky bych uvital jednodussi zpusob nez vypnuti rozehrane hry do menu.
Delal jsem vlastne jen to, co me bavilo - krome samotne pribehove linky to bylo predevsim upgradovani vily (max), nakupovani obrazu (mam vsechny), lezeni na veze (vsechny), templarska doupata (vsechna), hrobky (vsechny, ale obcas to bylo k vzteku). Truhly jsem vybral vsechny do mrte krome sekretu v hrobkach a v Benatkach, tam uz me to nebavilo. Pericek jsem sesbiral vsehovsudy tricet nebo tak. The Truth video jsem videl ve hre taky.
Pribeh a zpracovani me chytilo od prvni minuty, od prvniho Eziova kopnuti jako mimina, pres aj dabing pepreny italskymi vyrazy (mel jsem kolegyni z Italie, ta nejcasteji pouzivala vyrazy jako "Cazzo" ci "porca putana"). Nebal bych se ani moznosti hrat v italstine s aj titulky. Trochu jsem musel zapasit s ovladanim, o nejakem ladnem splhani v tutorialu se rozhodne neda mluvit. Nakonec jsem to ale prece jen hral a dohral v kombinaci klavesnice+mys. Tam, kde bylo nutne spojit presnost akrobatickeho provedeni s rychlosti, tam jsem se nechytal do konce hry a vetsi cast hrobek jsem prozuril a opakoval do zblbnuti, kdykoli si autori vymysleli nejaky novy debilni typ skoku. Hrobku rodiny Auditore jsem nakonec pokoril az po samotnem konci hlavni dejove linie.
Jestli jsem si nekoho zamiloval, tak Catarinu Sforzu. Narez. "I have an instrument to make more" :-P. Krome toho se mi libi, jak se v pribehovem pozadi misi elementy historie s konspiracnimi teoriemi - prijemne se to posloucha, je to dobre napsane, byt samotne elementy nejsou nijak originalni. Co se pocita, je vysledny mix.
A ted jeste co me nebavilo:
- mise, kde vas do samotneho zabiti nesmi nikdo videt (a kralem je pak mise s kupcem na lodi v ramci Bonfire of Vanities)
- akrobaticke rychliky v hrobkach. Jezis. Tohle mi fakt nejde.
- free running na cas. Zkusil jsem nekolikrat, nakonec jsem horko tezko dokoncil tu misi v Benatkach za ucelem ziskani zlate masky
- cas od casu technicke problemy, i kdyz nic strasneho - hra mi spadla jednou jedinkrat a nekolikrat naskocilo jen logo Ubisoftu a pak nebyl zadny obraz.
- dost me taky stvala nemoznost vlastniho ukladani pozice. Jasne, bla bla konzole, bla bla checkpointu je prece dost... kdyz uz me hra obcas nuti hrat stylem Commandos, tak chci vedle quick-blade taky quick save-load. No a kdyz uz hra v misi milostive ulozi checkpoint, taky bych uvital jednodussi zpusob nez vypnuti rozehrane hry do menu.
XING: The Land Beyond