Vím, že nejspíš zde budu za kacíře a spousta lidí mě bude chtít ukamenovat, protože RtCW je pro spoustu lidí modla. Předem bych chtěl upozornit, že se jedná pouze o můj názor, který nikomu nevnucuji a který stejně nikoho nezajímá :). Kdyby se někdo podobně navážel do Dooma, který je pro mě něco, jako pro křesťany Bible, tak bych taky nebyl nadšený, ale každý názor respektuji.
Pravděpodobná příčina, mého ne až tak kladného postoje k tomuto Wolfovi je pravděpodobně to, že jsem ho naprosto minul, z neznámého důvodu v době jeho největší slávy. Tím chci říct, že jsem ho poprvé hrál až v roce 2015, tedy až 14(sakra, už nejsme tak mladí) let po jeho vzniku. Takže jákakoliv nostalgie a vzpomínky na propařené mládí s touhle hrou na mě bohužel nemají žádný vliv.
Nedřív to co je fajn. Samožřejmě somotný nápad, se kterým přišel už původní Wolfenstein 3D. Skloubit drouhou světovou válku s mystičnem a Hitlerouvou paranormální divizí, která tuším skutečně existovala.
Začátek je naprosto parádní, hrad a druhá mise v horské vesničce, prostě parádní, hutná komorní atmosféra, žádné rozmáhlé akce, ale jen férové přestřelky jak ze špionážního románu. Dále katakomby a kostel, to samé, parádní atmosféra. Další mise(Forest Compoud) se mi taky moc líbila, hlavně pro to zaměření na stealth.
Ale potom jakoby se to zlomilo a otačilo o 180°, raketová základna, letiště, Kugelstadt, bomb facory, norsko, x-labs, přehrada. Stále dokola se prochází šedivé a stejné interiery. Potom následuje vrchol celé hry a tím je eliminace pěti důstojníku SS, jakoby malý sandbox se zaměřením hlavně na stelth, kde procházíte noční horskou vesničkou a postupně likvidujete jednoho za druhým, prostě pecka. A samotný závěr me bavil asi ze všeho nejméně, graficky nejslabší, jakýsi hřbitov a vrt a samotný závěr s bossem byl už jen utrpení.
Samotný gameplay mi přišel takový nemastný neslaný, hlavně gunplay se mi vůbec nelíbil, nedokážu říct proč, ale byl poměrně odlišný od ostatních her, zbraně meli takový zvláštní zpětný ráz, dost mi vadilo, přehřívání zbraní, hlavně tedy u stenu, i když rozumím tomu, že by byl jink asi hodně op, ale přišla mi to jako zbytečnost, zrovna u hry jako je Wolf. Hazení, granátů bylo naprosto nepoužitelné a několikrát se mi odrazil pod nohy a já ochotně zhebnul.
Hrál jsem na prostření obtížnost a musím řít, že nepřátele byli šlušní ostrosřelci, snažit se krýt bylo naprosto k ničemu, takže jsem používal technniku z původního Wolfa, tzn. štráfonání spoza zdi, palba a opět štráfonání za zeď.
Hru jsem stihl dohrát za nějakých 14 h.
Metascore: 88
Pravděpodobná příčina, mého ne až tak kladného postoje k tomuto Wolfovi je pravděpodobně to, že jsem ho naprosto minul, z neznámého důvodu v době jeho největší slávy. Tím chci říct, že jsem ho poprvé hrál až v roce 2015, tedy až 14(sakra, už nejsme tak mladí) let po jeho vzniku. Takže jákakoliv nostalgie a vzpomínky na propařené mládí s touhle hrou na mě bohužel nemají žádný vliv.
Nedřív to co je fajn. Samožřejmě somotný nápad, se kterým přišel už původní Wolfenstein 3D. Skloubit drouhou světovou válku s mystičnem a Hitlerouvou paranormální divizí, která tuším skutečně existovala.
Začátek je naprosto parádní, hrad a druhá mise v horské vesničce, prostě parádní, hutná komorní atmosféra, žádné rozmáhlé akce, ale jen férové přestřelky jak ze špionážního románu. Dále katakomby a kostel, to samé, parádní atmosféra. Další mise(Forest Compoud) se mi taky moc líbila, hlavně pro to zaměření na stealth.
Ale potom jakoby se to zlomilo a otačilo o 180°, raketová základna, letiště, Kugelstadt, bomb facory, norsko, x-labs, přehrada. Stále dokola se prochází šedivé a stejné interiery. Potom následuje vrchol celé hry a tím je eliminace pěti důstojníku SS, jakoby malý sandbox se zaměřením hlavně na stelth, kde procházíte noční horskou vesničkou a postupně likvidujete jednoho za druhým, prostě pecka. A samotný závěr me bavil asi ze všeho nejméně, graficky nejslabší, jakýsi hřbitov a vrt a samotný závěr s bossem byl už jen utrpení.
Samotný gameplay mi přišel takový nemastný neslaný, hlavně gunplay se mi vůbec nelíbil, nedokážu říct proč, ale byl poměrně odlišný od ostatních her, zbraně meli takový zvláštní zpětný ráz, dost mi vadilo, přehřívání zbraní, hlavně tedy u stenu, i když rozumím tomu, že by byl jink asi hodně op, ale přišla mi to jako zbytečnost, zrovna u hry jako je Wolf. Hazení, granátů bylo naprosto nepoužitelné a několikrát se mi odrazil pod nohy a já ochotně zhebnul.
Hrál jsem na prostření obtížnost a musím řít, že nepřátele byli šlušní ostrosřelci, snažit se krýt bylo naprosto k ničemu, takže jsem používal technniku z původního Wolfa, tzn. štráfonání spoza zdi, palba a opět štráfonání za zeď.
Hru jsem stihl dohrát za nějakých 14 h.
Metascore: 88
Pro: Atmosféra v některých misích, nápad, někdy grafika.
Proti: Grafika, většina misí mě nebavila, gunplay.