Musím říct, že bych si raději dal trojku sadomaso s Banshee z Mass Effectu a s Hagraven ze Skyrimu, než abych se musel střetnout s panem Gluskinem. Egh...

Tentokrát dohráno za střízliva. A dobře jsem udělal. Datadisk rozhodně nedělá originálu špatné jméno. Atmosféra je stále perfektní, lekačky ještě horší (chjo) a příběh samotnej taky nabral větší grády. Oceňuji i velice pěknou návaznost na původní hru, propojili to fakt hezky. Datadisk však dělá jednu zásadní chybu. Podstata horroru je, aby v člověku vzbudil strach. Nebo aspoň neklid, to se datadisku i celkem daří, nicméně se více snaží člověka spíše znechutit. Tvůrci do hry naházeli tolik opravdu nechutných a odporných aspektů, ze kterých jsem byl sice dost zhnusenej, ale faktor strachu u mě tolik nevyvolal. Ženich je jedna z nejodpornějších a nejzvrácenějších postav, jakou jsem kdy během svého herního života viděl, nicméně při jeho pasážích jsem se moc nebál. Byl jsem nesmírně znechucenej, ale strach to ve mně nevyvolalo. Jestli bych měl zmínit pasáž, kterou považuji za fakt hrůznou, byly to venkovní prostory zahalené v mlze. Brrr.... Taktéž při zvuku kotoučkové pily mi občas přeběhl mráz po zádech. A hudba stále skvělá.

Celkově se mi ale datadisk líbil. Furt se u toho dobře bálo, trošku to polevilo na nadpřirozenosti, což jsem jedině uvítal, a opět to mnohdy byla fakt groteskní podívaná. Jsem velice zvědavý na tu dvojku, vesnický kult pro mě zní mnohem strašlivěji než experimenty v psychiatrické léčebně... asi ale zas nakoupím zásoby vína. Hej, nesuďte mě!