Jak je u mě u této série zvykem, opět hlavně na dojmy zaměřený a hru vyzdvihující komentář. Důkladný rozbor hledej jinde. :)
Poslední dávku zaklínačského dobrodružství jsem netrpělivě očekával dlouhé měsíce. Zkouškové nezkouškové, do hry jsem se ponořil a opustil ji po více jak 30 nahraných hodinách a ještě plný dojmů se vrhám do sepsání komentáře.
Bez okolků řeknu, že i poslední etapa Geraltova putování se nadmíru povedla. Knížectví Toussaint je bezesporu jedna z nejkrásnějších a nejdetailnějších lokací, co jsem kdy ve hrách viděl a Beauclair je jedno z nejhezčích herních měst. Ráj na zemi (i když jak se to vezme, že...), kde by každý jistě rád strávil dlouhou dovolenou. Lokace je to vskutku rozlehlá a nabízí řádnou porci luxusně napsaných questů, ve kterých hráč stráví mnoho hodin. Zaklínačská série se vždy snažila vyvarovat laciných tzv. "fetch" questů a až na dva menší úkoly se to daří i tady. Naštěstí tyto dva questy nejsou nikterak otravné a donutí alespoň hráče procestovat mapu, která se mi jinak ale přeci jen zdála na některých místech trošičku nevyužitá. Některá místa jsem projel jednou, maximálně dvakrát a to i přestože by si zasloužila velmi důkladné prozkoumání. Smysl pro detail je tu neskutečný.
Ačkoli to přiznávám nerad, hlavní dějová linie mě v jistém ohledu drobně zklamala. Je totiž nečekaně dost krátká a nakonec jsem byl rád, že jsem si ji nechal až na konec. Na jednu stranu je příjemně nepřekombinovaná, dává smysl a jak je u zaklínačské série zvykem, její vyznění je ryze lidské, ale po stránce gameplaye mi v určitých místech přišla až přehnaně osekaná. S ohledem na jinak maniakální detailnost všeho okolo je to přeci jen trochu krok zpátky. Zrcadelníkův příběh z minulého DLC měl už od začátku o dost jistější tah na branku. Dějová linka je zpočátku spíše vlažná, ale grády rozhodně nabere a závěrečná třetina hry opět ukazuje, proč tuhle sérii tolik adoruji. Rozhodně nemám v plánu spoilerovat, jen bych rád podotkl, že všechny ty tituly pyšnící se nelineárním příběhem, kdy všechny volby mají údajně mít vliv na závěrečné rozuzlení, se můžou jít zahrabat. Novým králem se stává právě tento datadisk.
Kdo by ovšem čekal, že po porážce závěrečného bosse uvidí titulky, ten se spletl. Líbí se mi, že CD Projekt RED přesně ví, jak ve hráči vyvolat pocit zadostiučinění. Nechybí dlouhá lehce sentimentální rozprava a ani drobné zakončující questy fungující jako dopointování a řádné zakončení celého Geraltova putování. Závěrečný moment, kdy po dlouhém rozjímání nad právě proběhnuvšími událostmi Geralt usoudí, že je na čase si odpočinout, přičemž se na rozloučení s lehkým úsměvem na tváří podívá "do kamery" přímo hráči do očí, je pro mě jeden z nejsilnějších momentů, co jsem za ty roky při hraní zažil. Po více jak 300 hodinách (počítám-li i první dva díly) strávených v tomto nevšedním světě, je to pro hráče taková sladká tečka na konec. Jak už bylo kdesi zmíněno, jedná se o decentní, ale velmi účinné probourání "čtvrté stěny", tzn. stěny mezi realitou a hrou.
Rovněž nesmím zapomenout na překrásný soundtrack a luxusní český překlad prostý jakýchkoli chyb.
Co dodat? Žádný z dílů této série není rozhodně technicky dokonalou hrou. Dala by se vytýkat třeba nevyvážená obtížnost, chaotický skill tree, pomalý inventář (byť po novém updatu hodně překopaný) atd. Jenže pořád je třetí Zaklínač kvalitativně někde jinde, než drtivá většina současné videoherní produkce a ukázkovým příkladem, jak by měla vypadat moderní počítačová hra. Hra, která poskytuje dobrodružství na desítky hodin, sympatické postavy, kvalitně napsaný děj se silným příběhovým pozadím a funkčními emocemi a to vše s absencí úmorné vaty v podobě sběratelských nesmyslů a opakujících se miniúkolů. A za tohle si O víně a krvi plnou palbu rozhodně zaslouží.
"Něco končí, něco začíná..."
Poslední dávku zaklínačského dobrodružství jsem netrpělivě očekával dlouhé měsíce. Zkouškové nezkouškové, do hry jsem se ponořil a opustil ji po více jak 30 nahraných hodinách a ještě plný dojmů se vrhám do sepsání komentáře.
Bez okolků řeknu, že i poslední etapa Geraltova putování se nadmíru povedla. Knížectví Toussaint je bezesporu jedna z nejkrásnějších a nejdetailnějších lokací, co jsem kdy ve hrách viděl a Beauclair je jedno z nejhezčích herních měst. Ráj na zemi (i když jak se to vezme, že...), kde by každý jistě rád strávil dlouhou dovolenou. Lokace je to vskutku rozlehlá a nabízí řádnou porci luxusně napsaných questů, ve kterých hráč stráví mnoho hodin. Zaklínačská série se vždy snažila vyvarovat laciných tzv. "fetch" questů a až na dva menší úkoly se to daří i tady. Naštěstí tyto dva questy nejsou nikterak otravné a donutí alespoň hráče procestovat mapu, která se mi jinak ale přeci jen zdála na některých místech trošičku nevyužitá. Některá místa jsem projel jednou, maximálně dvakrát a to i přestože by si zasloužila velmi důkladné prozkoumání. Smysl pro detail je tu neskutečný.
Ačkoli to přiznávám nerad, hlavní dějová linie mě v jistém ohledu drobně zklamala. Je totiž nečekaně dost krátká a nakonec jsem byl rád, že jsem si ji nechal až na konec. Na jednu stranu je příjemně nepřekombinovaná, dává smysl a jak je u zaklínačské série zvykem, její vyznění je ryze lidské, ale po stránce gameplaye mi v určitých místech přišla až přehnaně osekaná. S ohledem na jinak maniakální detailnost všeho okolo je to přeci jen trochu krok zpátky. Zrcadelníkův příběh z minulého DLC měl už od začátku o dost jistější tah na branku. Dějová linka je zpočátku spíše vlažná, ale grády rozhodně nabere a závěrečná třetina hry opět ukazuje, proč tuhle sérii tolik adoruji. Rozhodně nemám v plánu spoilerovat, jen bych rád podotkl, že všechny ty tituly pyšnící se nelineárním příběhem, kdy všechny volby mají údajně mít vliv na závěrečné rozuzlení, se můžou jít zahrabat. Novým králem se stává právě tento datadisk.
Kdo by ovšem čekal, že po porážce závěrečného bosse uvidí titulky, ten se spletl. Líbí se mi, že CD Projekt RED přesně ví, jak ve hráči vyvolat pocit zadostiučinění. Nechybí dlouhá lehce sentimentální rozprava a ani drobné zakončující questy fungující jako dopointování a řádné zakončení celého Geraltova putování. Závěrečný moment, kdy po dlouhém rozjímání nad právě proběhnuvšími událostmi Geralt usoudí, že je na čase si odpočinout, přičemž se na rozloučení s lehkým úsměvem na tváří podívá "do kamery" přímo hráči do očí, je pro mě jeden z nejsilnějších momentů, co jsem za ty roky při hraní zažil. Po více jak 300 hodinách (počítám-li i první dva díly) strávených v tomto nevšedním světě, je to pro hráče taková sladká tečka na konec. Jak už bylo kdesi zmíněno, jedná se o decentní, ale velmi účinné probourání "čtvrté stěny", tzn. stěny mezi realitou a hrou.
Rovněž nesmím zapomenout na překrásný soundtrack a luxusní český překlad prostý jakýchkoli chyb.
Co dodat? Žádný z dílů této série není rozhodně technicky dokonalou hrou. Dala by se vytýkat třeba nevyvážená obtížnost, chaotický skill tree, pomalý inventář (byť po novém updatu hodně překopaný) atd. Jenže pořád je třetí Zaklínač kvalitativně někde jinde, než drtivá většina současné videoherní produkce a ukázkovým příkladem, jak by měla vypadat moderní počítačová hra. Hra, která poskytuje dobrodružství na desítky hodin, sympatické postavy, kvalitně napsaný děj se silným příběhovým pozadím a funkčními emocemi a to vše s absencí úmorné vaty v podobě sběratelských nesmyslů a opakujících se miniúkolů. A za tohle si O víně a krvi plnou palbu rozhodně zaslouží.
"Něco končí, něco začíná..."
Pro: krásná, atmosferická a nesmírně detailní nová lokace, vysoce kvalitní příběh (od námětu až po writing) a množství voleb, parádní questy, dlouhá herní doba, soundtrack, bravurní český překlad, nový qwintový balíček
Proti: snad jen velmi krátká hlavní dějová linka a pár nepodstatných drobností technického rázu