Pineview Drive je ten typ hry, ke které vás přivede možná "klišoidní", ale přesto působivá synopse. Roky opuštěný statek a vy coby hráč ztvárňujete postavu muže, který se vrací na místo, na které by radši zapomenul. Přesto všechno chcete objasnit záhadné zmizení vaší drahé polovičky a rozhodnete se nechat stranou povídačky, které kolem tohoto roky opuštěného sídla kolují. Začátek tedy vcelku slušný.
První minuty hraní jsou vcelku působivé, hledáte klíč ke vstupním dveřím a posléze se dostáváte do rozlehlé lobby. Tiché, opuštěné, přesto tajemně vyhlížející místo. V tuto chvíli mě napadlo, že by to nemuselo být tak špatné a za pravdu mi dávalo zhruba pár dalších desítek minut hraní.
Jen co hráč stačí sladit svou herní náladu během pozdní letní noci s atmosférou ve hře, vše je najednou a rychle fuč. Hra je členěna do jakýchsi herní "dní", přičemž většina onoho herního dne je noc. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby naprostá většina hráčovy činnosti nespočívala v tom, že bude hledat klíč k těm či oněm dveřím. To samo o sobě také nemusí znít špatně, ale celý dům (nebo spíše statek) čítá desítky a desítky dveří a vy neděláte nic jiného, než že hledáte klíč, se kterým pak běháte po celém statku a hledáte ty dveře, do kterých pasuje.
Když už opadne ona naštvanost nad proplýtvaným časem, vrháte se do dalšího dne (herní kapitoly), kde vás překvapivě čeká... to samé. V tomto případě se akorát jedná o jiný klíč k jiným dveřím. Čím více dveří a křídel budovy otevřete, tím déle trvá hledání nového klíče a těch dveří, které k němu pasují. A toto vše se opakuje znovu a znovu.
Je pravda, že se v této hře vyskytují sem tam nějaké zajímavé (sotva postřehnutelné) stíny, jedné noci bouřka způsobí poruchu elektrického vedení a zbytek už tak trochu nepřekvapivě trávíte ve tmě s baterkou. Odpustil bych jednotvárnost hry, kdyby mě něčím překvapila, vyděsila nebo měla něco alespoň trochu originálního, přes veškeré úsilí po x hodinách jsem byl nucen hraní vzdát, protože ona hranice času, který jsem ochoten věnovat ne úplně smysluplné činnosti překročila únosnou hranici.
Pineview Drive jsem nedohrál, přestože jsem se o to opakovaně snažil. Zpravidla si nečtu komentáře ani ohlasy, nicméně když už jsem toto udělal, nepřekvapilo mě, že obdobný postoj ke hře má vícero lidí. Netvrdím, že jde o vyloženě špatnou hru, pokud člověk nebude mít co dělat a hra bude za babku, netvrdím, aby do toho člověk nešel. Nicméně pokud očekáváte zážitek, herní zážitek nebo alespoň klasicky průměrně prožitý herní čas, sáhněte spíše po jiné hře.
První minuty hraní jsou vcelku působivé, hledáte klíč ke vstupním dveřím a posléze se dostáváte do rozlehlé lobby. Tiché, opuštěné, přesto tajemně vyhlížející místo. V tuto chvíli mě napadlo, že by to nemuselo být tak špatné a za pravdu mi dávalo zhruba pár dalších desítek minut hraní.
Jen co hráč stačí sladit svou herní náladu během pozdní letní noci s atmosférou ve hře, vše je najednou a rychle fuč. Hra je členěna do jakýchsi herní "dní", přičemž většina onoho herního dne je noc. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby naprostá většina hráčovy činnosti nespočívala v tom, že bude hledat klíč k těm či oněm dveřím. To samo o sobě také nemusí znít špatně, ale celý dům (nebo spíše statek) čítá desítky a desítky dveří a vy neděláte nic jiného, než že hledáte klíč, se kterým pak běháte po celém statku a hledáte ty dveře, do kterých pasuje.
Když už opadne ona naštvanost nad proplýtvaným časem, vrháte se do dalšího dne (herní kapitoly), kde vás překvapivě čeká... to samé. V tomto případě se akorát jedná o jiný klíč k jiným dveřím. Čím více dveří a křídel budovy otevřete, tím déle trvá hledání nového klíče a těch dveří, které k němu pasují. A toto vše se opakuje znovu a znovu.
Je pravda, že se v této hře vyskytují sem tam nějaké zajímavé (sotva postřehnutelné) stíny, jedné noci bouřka způsobí poruchu elektrického vedení a zbytek už tak trochu nepřekvapivě trávíte ve tmě s baterkou. Odpustil bych jednotvárnost hry, kdyby mě něčím překvapila, vyděsila nebo měla něco alespoň trochu originálního, přes veškeré úsilí po x hodinách jsem byl nucen hraní vzdát, protože ona hranice času, který jsem ochoten věnovat ne úplně smysluplné činnosti překročila únosnou hranici.
Pineview Drive jsem nedohrál, přestože jsem se o to opakovaně snažil. Zpravidla si nečtu komentáře ani ohlasy, nicméně když už jsem toto udělal, nepřekvapilo mě, že obdobný postoj ke hře má vícero lidí. Netvrdím, že jde o vyloženě špatnou hru, pokud člověk nebude mít co dělat a hra bude za babku, netvrdím, aby do toho člověk nešel. Nicméně pokud očekáváte zážitek, herní zážitek nebo alespoň klasicky průměrně prožitý herní čas, sáhněte spíše po jiné hře.
