Herní výzva #6, dohráno s Restored Content modem
KotOR 2 si bohužel, částečně oprávněně, dodnes nese stigma nedodělané hry. Oproti prvnímu dílu je daleko ošklivější, level design je plný šedivých, nezajímavých chodeb plných soubojů sloužících jen k natáhnutí herní doby a čím více se blížíte ke konci, tím více se příběh rozpadá a některé dějové linky zůstanou prostě nedokončeny, protože Obsidian Entertainment dostali od LucasArts šibeniční lhůtu na dodělání hry. Takové byly moje dojmy, když jsem KotOR 2 hrál poprvé nedlouho po vydání. Jako velkého fanouška prvního dílu mě ani nepotěšil posun k temnější atmosféře, kde na nějaké klasické Star Wars hrdinství nebylo místo a přišlo mi to prostě takové celé divné. Pořád to byla dobrá hra, ale na vrcholy prvního dílu nikdy nedosáhla.
Naštěstí dnes máme k dispozici částečné řešení mých problémů, Restored Content mod. Nebudu lhát a říkat, že si přesně pamatuju všechny rozdíly mezi původní verzí a tou modovanou, důležité ale je, že s modem KotOR 2 konečně působí jako kompletní hra. Až na jednu část (nekonečné vlny bounty hunterů na Nar Shaddaa) není poznat, že hrajete fanouškovskou modifikaci - pokud uvažujete o jeho hraní, je Restored Content mod v podstatě povinnost, který hru udělá takovou, jaká by měla být. A co se týče příběhu, tak jsem teď při druhém hraní, "ostřílený" ostatními hrami Obsidianu, už nečekal první díl přes kopírák a víc jsem ocenil, o co se Obsidian snažil.
Pořád je to hrozně ošklivá hra, na tom žádný mod nic nezmění. I planety vracející se z prvního dílu (Dantooine a Korriban) jsou graficky nudné a depresivní, prvních patnáct hodin vás hra nechá pobíhat v podzemních koridorech a ani potom, co vás pustí na vzduch, to není velká paráda. První KotOR má nad druhým dílem bezpochyby jednu obrovskou výhodu - BioWare se v jedničce povedlo převést klasickou Star Wars atmosféru do herní podoby. Všechno bylo takové, jaké byste to čekali - navštívili jste známé planety z filmů jako Tatooine a Kashyyyk, ale i z nových jako Taris dýchala parádní atmosféra. Příběh byla klasická pohádka o záchraně galaxie, přesně taková, jakou byste od Star Wars čekali. Pokud jste chtěli být Jedi Ježíš a pomáhat všem slabým a utlačovaným, dostali jste prostor a hra vás za to náležitě pochválila, pokud jste ale chtěli být pořádný drsný Sith, tak vás nechala pořádně se v tom vyžít. Byl to prostě takový splněný sen Star Wars fanoušků s pořádnou dávkou fanservice. Na čemž není nic špatného!
Naproti tomu v KotOR 2 převládá šedá barva, a to nejen v již zmíněném level designu, ale i v celkové atmosféře, ve které si hrdinských okamžiků užijete pomálu. Řád Jedi je na pokraji vyhlazení. Žádná morální volba, kterou dostanete na výběr, není úplně správná a hra neustále zpochybňuje vaše rozhodnutí. Společníci se sice nejdříve tváří jako klišé vystřižené z BioWare učebnice, ale pokud si dáte tu práci je pořádně poznat, zjistíte, že nikdo není takový, jaký se na první pohled zdá. Ani vracející se droidí vrah HK-47 z prvního dílu už není jen automat na vtipné hlášky a historky, ale debatuje s vámi o morálním a politickém dopadu Revanovy válečné kampaně a jeho pravých pohnutkách. Dialogy s vašimi společníky celkově jsou to nejzajímavější, co vás v KotORu 2 čeká, hlavně ty s Kreiou, která je jednou z vůbec nejzajímavějších postav ve Star Wars univerzu a postupné odhalování její motivace a filozofie je bez diskuze jedním z vrcholů hry. Ale i ostatní společníci mají své nezaměnitelné místo v příběhu a jsou charaktery s velkým Ch, až na Bao-Dura, který víceméně slouží jen jako připomínka minulosti vaší postavy a za celou hru z něj jeho monotónním hlasem nevypadne nic zajímavého. General.
Odvážným příběhovým krokem je (víceméně) absence klasických záporáků. Jistě, jsou tu titulární Sith Lords, ale ti jsou víc než klasičtí Sithové jako Malak z prvního dílu nebo Palpatine z filmů spíš přírodní síla, která s vaší postavou sice smýká, ale než jako konstantní zdroj nebezpečí spíš slouží jako ilustrace lekcí, které se vám hra (a Kreia) snaží předat. Ani finální boss vlastně není záporák, ale jen posledním cvičením na završení vašeho tréninku. I příběhy jednotlivých planet nemají většinou jasného záporáka a u obou stran konfliktů, mezi kterými se musíte rozhodnout, se dá argumentovat v jejich prospěch. Jedinou vysloveně klasickou zápornou postavou může tedy být jen hráčův avatar, pokud se naplno obrátíte na temnou stranu Síly.
Celkově je příběh vítaným oživením někdy až příliš černobílého světa Star Wars, které se po odkoupením značky Disneym už pravděpodobně nikdy nebude opakovat. Na hře je vidět, že ji nepsali úplní skalní fanoušci Star Wars, ale lidé, kteří se na ten svět dívali kritičtějším pohledem, než je obvyklé - na rozdíl od prvního dílu, který je prostě klasickým Star Wars příběhem dotaženým k dokonalosti. To jistá část fanoušků Star Wars (mezi které patřil i sám George Lucas, který KotOR 2 údajně nesnášel) hře dodnes nemůže odpustit, ale řekl bych, že s odstupem času začíná být KotOR 2 konečně pořádně doceněný. Mě si letos konečně získal taky.
O samotném gameplayi jen krátce - docela mě překvapilo, jak moc jednoduché je udělat ze soubojů úplný vtip. Když jsem oba KotORy hrál poprvé, tak se mi asi povedlo ignorovat ty nejsilnější schopnosti a skilloval jsem v podstatě náhodně, ale tentokrát jsem věnoval trochu času rozvržení buildů a minmaxování a díky kombinaci Force Storm/Power Attack byly za Jedi Consulara/Sith Maraudera všechny souboje otázkou několika sekund. Nemyslím ale, že by zrovna tuhle sérii někdo hrál kvůli komplexním a náročným soubojům a jelikož už bylo zmíněno, že hra na vás s oblibou chrlí zbytečné davy nepřátel, tak jsem jen uvítal možnost to trochu urychlit.
Je škoda, že se nikdy nedočkáme další Star Wars hry od Obsidianu, natož třetího KotORu. Dokud neexistovalo MMO The Old Republic a Lucasfilm byl nezávislý, tak jistá šance pořád byla, ale dnes je už jasné, že jediným dokončením příběhu bude přinejlepším rozpačitá kniha Revan a již zmiňované MMO. Co mohlo být se už nikdy nedozvíme.
KotOR 2 si bohužel, částečně oprávněně, dodnes nese stigma nedodělané hry. Oproti prvnímu dílu je daleko ošklivější, level design je plný šedivých, nezajímavých chodeb plných soubojů sloužících jen k natáhnutí herní doby a čím více se blížíte ke konci, tím více se příběh rozpadá a některé dějové linky zůstanou prostě nedokončeny, protože Obsidian Entertainment dostali od LucasArts šibeniční lhůtu na dodělání hry. Takové byly moje dojmy, když jsem KotOR 2 hrál poprvé nedlouho po vydání. Jako velkého fanouška prvního dílu mě ani nepotěšil posun k temnější atmosféře, kde na nějaké klasické Star Wars hrdinství nebylo místo a přišlo mi to prostě takové celé divné. Pořád to byla dobrá hra, ale na vrcholy prvního dílu nikdy nedosáhla.
Naštěstí dnes máme k dispozici částečné řešení mých problémů, Restored Content mod. Nebudu lhát a říkat, že si přesně pamatuju všechny rozdíly mezi původní verzí a tou modovanou, důležité ale je, že s modem KotOR 2 konečně působí jako kompletní hra. Až na jednu část (nekonečné vlny bounty hunterů na Nar Shaddaa) není poznat, že hrajete fanouškovskou modifikaci - pokud uvažujete o jeho hraní, je Restored Content mod v podstatě povinnost, který hru udělá takovou, jaká by měla být. A co se týče příběhu, tak jsem teď při druhém hraní, "ostřílený" ostatními hrami Obsidianu, už nečekal první díl přes kopírák a víc jsem ocenil, o co se Obsidian snažil.
Pořád je to hrozně ošklivá hra, na tom žádný mod nic nezmění. I planety vracející se z prvního dílu (Dantooine a Korriban) jsou graficky nudné a depresivní, prvních patnáct hodin vás hra nechá pobíhat v podzemních koridorech a ani potom, co vás pustí na vzduch, to není velká paráda. První KotOR má nad druhým dílem bezpochyby jednu obrovskou výhodu - BioWare se v jedničce povedlo převést klasickou Star Wars atmosféru do herní podoby. Všechno bylo takové, jaké byste to čekali - navštívili jste známé planety z filmů jako Tatooine a Kashyyyk, ale i z nových jako Taris dýchala parádní atmosféra. Příběh byla klasická pohádka o záchraně galaxie, přesně taková, jakou byste od Star Wars čekali. Pokud jste chtěli být Jedi Ježíš a pomáhat všem slabým a utlačovaným, dostali jste prostor a hra vás za to náležitě pochválila, pokud jste ale chtěli být pořádný drsný Sith, tak vás nechala pořádně se v tom vyžít. Byl to prostě takový splněný sen Star Wars fanoušků s pořádnou dávkou fanservice. Na čemž není nic špatného!
Naproti tomu v KotOR 2 převládá šedá barva, a to nejen v již zmíněném level designu, ale i v celkové atmosféře, ve které si hrdinských okamžiků užijete pomálu. Řád Jedi je na pokraji vyhlazení. Žádná morální volba, kterou dostanete na výběr, není úplně správná a hra neustále zpochybňuje vaše rozhodnutí. Společníci se sice nejdříve tváří jako klišé vystřižené z BioWare učebnice, ale pokud si dáte tu práci je pořádně poznat, zjistíte, že nikdo není takový, jaký se na první pohled zdá. Ani vracející se droidí vrah HK-47 z prvního dílu už není jen automat na vtipné hlášky a historky, ale debatuje s vámi o morálním a politickém dopadu Revanovy válečné kampaně a jeho pravých pohnutkách. Dialogy s vašimi společníky celkově jsou to nejzajímavější, co vás v KotORu 2 čeká, hlavně ty s Kreiou, která je jednou z vůbec nejzajímavějších postav ve Star Wars univerzu a postupné odhalování její motivace a filozofie je bez diskuze jedním z vrcholů hry. Ale i ostatní společníci mají své nezaměnitelné místo v příběhu a jsou charaktery s velkým Ch, až na Bao-Dura, který víceméně slouží jen jako připomínka minulosti vaší postavy a za celou hru z něj jeho monotónním hlasem nevypadne nic zajímavého. General.
Odvážným příběhovým krokem je (víceméně) absence klasických záporáků. Jistě, jsou tu titulární Sith Lords, ale ti jsou víc než klasičtí Sithové jako Malak z prvního dílu nebo Palpatine z filmů spíš přírodní síla, která s vaší postavou sice smýká, ale než jako konstantní zdroj nebezpečí spíš slouží jako ilustrace lekcí, které se vám hra (a Kreia) snaží předat. Ani finální boss vlastně není záporák, ale jen posledním cvičením na završení vašeho tréninku. I příběhy jednotlivých planet nemají většinou jasného záporáka a u obou stran konfliktů, mezi kterými se musíte rozhodnout, se dá argumentovat v jejich prospěch. Jedinou vysloveně klasickou zápornou postavou může tedy být jen hráčův avatar, pokud se naplno obrátíte na temnou stranu Síly.
Celkově je příběh vítaným oživením někdy až příliš černobílého světa Star Wars, které se po odkoupením značky Disneym už pravděpodobně nikdy nebude opakovat. Na hře je vidět, že ji nepsali úplní skalní fanoušci Star Wars, ale lidé, kteří se na ten svět dívali kritičtějším pohledem, než je obvyklé - na rozdíl od prvního dílu, který je prostě klasickým Star Wars příběhem dotaženým k dokonalosti. To jistá část fanoušků Star Wars (mezi které patřil i sám George Lucas, který KotOR 2 údajně nesnášel) hře dodnes nemůže odpustit, ale řekl bych, že s odstupem času začíná být KotOR 2 konečně pořádně doceněný. Mě si letos konečně získal taky.
O samotném gameplayi jen krátce - docela mě překvapilo, jak moc jednoduché je udělat ze soubojů úplný vtip. Když jsem oba KotORy hrál poprvé, tak se mi asi povedlo ignorovat ty nejsilnější schopnosti a skilloval jsem v podstatě náhodně, ale tentokrát jsem věnoval trochu času rozvržení buildů a minmaxování a díky kombinaci Force Storm/Power Attack byly za Jedi Consulara/Sith Maraudera všechny souboje otázkou několika sekund. Nemyslím ale, že by zrovna tuhle sérii někdo hrál kvůli komplexním a náročným soubojům a jelikož už bylo zmíněno, že hra na vás s oblibou chrlí zbytečné davy nepřátel, tak jsem jen uvítal možnost to trochu urychlit.
Je škoda, že se nikdy nedočkáme další Star Wars hry od Obsidianu, natož třetího KotORu. Dokud neexistovalo MMO The Old Republic a Lucasfilm byl nezávislý, tak jistá šance pořád byla, ale dnes je už jasné, že jediným dokončením příběhu bude přinejlepším rozpačitá kniha Revan a již zmiňované MMO. Co mohlo být se už nikdy nedozvíme.
