Mariňák; strach tu funguje dobře, no ale samotné útoky vetřelců pak působí divně a spíš než skutečnou hrozbu po tom leknutí se představují změť polygonů - nevím jestli za to mohl fakt, že jsem chtěl mít každého rychle za sebou a neposrat se strachy nebo jestli to skutečně nebylo správně graficky řešeno. Tma tu taky nefunguje nejlíp - můžete sice baterkou procházet temnou místnost, pak se leknout a pak zabít - ale to je tak všechno a hrr, už jste zase o kousek dál. Je to takové na jedno brdo, i když svým způsobem kouzelně udělané na jedno brdo.
Vetřelec & Predátor; je především experiment a spíš než hra je to taková 'jak by to vypadalo' a splnění přání jednoho fetiš kamaráda odvedle. Predátor se mi zdál nicméně nejslabší, otravovaly mě ty oční filtry, podivné zbraně a hloupý interface - určitě to šlo líp, jinak.
Vetřelec & Predátor; je především experiment a spíš než hra je to taková 'jak by to vypadalo' a splnění přání jednoho fetiš kamaráda odvedle. Predátor se mi zdál nicméně nejslabší, otravovaly mě ty oční filtry, podivné zbraně a hloupý interface - určitě to šlo líp, jinak.
Pro: Emoce! Tedy strach, nejjednodušší na vytvoření - a naštěstí se to povedlo
Proti: Predátor, velmi často na jedno brdo vytvořené situace, diskutabilní znovuhratelnost