Bioshock Infinite mě zaujal už před několika lety svou pěknou grafikou a prostředím, ovšem po zklamání stereotypní a nudné jedničky (a taky omezení slabého PC) jsem Infinite nevěnoval nějak velkou pozornost. Překvapilo mě ale že hra je na databázi v top stovce a tak jsem přišel k této opravdu překrásné hře.

Když jsem napsal překrásné, tak tím myslím opravdu překrásné... Hra mě naprosto ohromila svým grafickým zpracováním jež působí kresleně ale přesto reálně, to je ale jen jedna třetina překvapení tou druhou je naprosto magické steampunkové prostředí létajícího města v oblacích. Ta třetí věc jsou zvuky a hudba, hra zní přesně tak jako kdyby byla z onoho roku kde se hra odehrává. Hudební skladby jsou profesionální a dabing také, jdete po ulici rádoby idylického města a v dálce hrají průvody a jásají lidé a z obchůdku hraje z gramofonu hudba. V akci je hudba a atmosféra naopak velice pochmurná a matná.

Příběh... příběh se nedá ani moc dobře slovy popsat, musíte si to zkrátka zahrát. Je vyprávěn poněkud kouskovaně podobně jako v Half-Life a je stejně tak geniální, na začátku nevíte nic a hlavní postava je vám nesympatická. postupem hrou získáváte další nenápadné skládačky příběhu který si musíte v hlavě složit sami, musím se přiznat že až závěrečné rozuzlení mi docvakalo spojitosti a tak jsem si při utopení hrdiny doslova přehrál celou hru znovu v hlavě a spojil jsem si vše ze začátku do konce, tohle se opravdu povedlo i přesto že konec je strašně smutný a trochu mě zklamal, opravdu jsem čekal šťastný konec v podobě Paříže :´( .... Dokonce i ta slza ukápla, zkrátka v kombinaci se zpracováním dokonalé!

Akční část mi přišla trochu překážejíc a uměle natahovaná, tedy to samé co v jedničce. Ovšem změna prostředí a geniální příběh sebemenší nedodělky zakryli, obzvlášť zábavné to bylo v arénových přestřelkách kde jsou nebeské koleje jež jdou použít jako zbraň, střelné zbraně můžete nosit jen dvě a tak si musíte pečlivě vybrat ty správné nebo sbírat ty které se válejí po nepřátelích. Elizabeth je vynikající společnice a tak vám pomáhá jak to jen jde a nepřekáží. Dokonce vám občas hodí léky, zbraň nebo s její pomocí můžete změnit vzhled bojiště. Plasmidy jež připomínají kouzla jsou zajímavým zpestřením, ze začátku mi přišly zbytečné ovšem v polovině hry se stali dobrým pánem.

Rozhodně doporučuji, toto umělecké dílo stojí za to i pokud FPS nehovíte, o FPS zde totiž vůbec nejde (přesto je akce více než výborná). Jde zde především o geniální příběh a umělecké zpracování, tak běžte a zahrajte si to sakra!

Oblíbené zbraně:
Odstřelovací puška
Magnum
Hák

Oblíbené Plasmidy:
Elektrošok
Okouzlení

Dohráno na nejtěžší obtížnost.