KLADY:
+ Perfektní taktické orgie
+ Zábava na dlouhé týdny (popřípadě měsíce: Jednou z nej. předností RomeTW je slušná znovuhratelnost)
+ Historie "vykládaná" zábavnou formou (je přeci jen záživnější přímo se jí zúčastnit a třeba ji i změnit, než se "nudit" v hodinách dějepisu) - a ne, hnidopichové se obtěžovat nemusí, vím, že to není žádná virtuální exkurze do antického světa ve vší přesnosti... leč rozhodně si z toho něco odnesete a leckdy to může být i více, než z hodin dějáku - smutné, ale faktické:)
+ Velké množství nastavení, měl by to zvládnout legionář, centurión i Caesar:)... I když, pravda, zas tak těžké to ani na "těžké" není. Vlastně, je to spíš mínus.
+ Proslovy generálů (minimálně první dva tři dny vás to bude bavit.. pak budete spíše čekat na nějakou novou větičku)
+ Správní/vládní složka hry na velmi slušné úrovni, třebaže se jedná o primárně bojově zaměřenou gamesu
+ Zvuk a Hudba
+ Vlastnosti generálů!
ZÁPORY:
- Občas trošku stereotypní
- Nízká rozmanitost senátních misí
- Diplomacie mohla být propracovanější - všechny národy se zde chovají úplně stejně a často i nesmyslně - proč vás proboha napadne usmolená hrstka nepřítele i přesto, že: 1. Má dvě tři zabraná území a vy 20, 2. Nemá žádného spojence a vy jich máte několik, 3. Nejste na jeho území ani na území blízkém jeho, 4. Útočníci jsou i podle počítačové projekce sil armád slabší.. Na nejvyšší obtížnosti:((.. proč raději nejednají skrze diplomacii a nepokusí se vás, třeba za finance nebo území, přemluvit ke spojenectví.. škoda
- Pro někoho možná stárnutí generálů, které je sice realistické, ale moc nepotěší, když vám pojde dlouho šlechtěný bomber.. mně to ale nijak zvlášť nevadilo. Vysokou obtížnost mám rád a pokud vám desetihvězdičkový vojevůdce exnul na nepřátelském území před rozhodující bitvou, užil jsem si oné náročnosti dost a dost :)
- Obtížnost i při nejtěžším nastavení stále nedosahuje úrovně, která by po několika bitvách a zjištěních, jak se počítač (stále stejně, stejně hloupě) chová, představovala výzvu. Jste pak vlastně rádi, když vaše malé, slabé vojsko s neschopným vojevůdcem napadne z několika stran početně mnohem silnější nepřítel.. Podle mě byste si na "very hardu" měli v takové situaci povzdechnout, pokřižovat se a prohlásit, že "jste v prdeli".. a pak možná, při slušné dávce štěstí a především díky bezchybné strategii vyjít vítězně se zbytečkem armády... V Rome:TW jsou však tyto momenty po pár dnech hraní skoro jediné (mluvím stále o nejvyšší obtížnosti), jež vám rozproudí krev a donutí vás se trochu snažit.
CELKOVÉ HODNOCENÍ:
Jedna z nejlepších her daného žánru. Chyb si příliš nevšimnete, dokud vás bude Rome bavit (což bude jistě velmi dlouhá doba), štvát vás začnou až potom:) Od dob Shogunu velký skok kupředu, přesto je co zlepšovat - ne že by někdy nebylo...
+ Perfektní taktické orgie
+ Zábava na dlouhé týdny (popřípadě měsíce: Jednou z nej. předností RomeTW je slušná znovuhratelnost)
+ Historie "vykládaná" zábavnou formou (je přeci jen záživnější přímo se jí zúčastnit a třeba ji i změnit, než se "nudit" v hodinách dějepisu) - a ne, hnidopichové se obtěžovat nemusí, vím, že to není žádná virtuální exkurze do antického světa ve vší přesnosti... leč rozhodně si z toho něco odnesete a leckdy to může být i více, než z hodin dějáku - smutné, ale faktické:)
+ Velké množství nastavení, měl by to zvládnout legionář, centurión i Caesar:)... I když, pravda, zas tak těžké to ani na "těžké" není. Vlastně, je to spíš mínus.
+ Proslovy generálů (minimálně první dva tři dny vás to bude bavit.. pak budete spíše čekat na nějakou novou větičku)
+ Správní/vládní složka hry na velmi slušné úrovni, třebaže se jedná o primárně bojově zaměřenou gamesu
+ Zvuk a Hudba
+ Vlastnosti generálů!
ZÁPORY:
- Občas trošku stereotypní
- Nízká rozmanitost senátních misí
- Diplomacie mohla být propracovanější - všechny národy se zde chovají úplně stejně a často i nesmyslně - proč vás proboha napadne usmolená hrstka nepřítele i přesto, že: 1. Má dvě tři zabraná území a vy 20, 2. Nemá žádného spojence a vy jich máte několik, 3. Nejste na jeho území ani na území blízkém jeho, 4. Útočníci jsou i podle počítačové projekce sil armád slabší.. Na nejvyšší obtížnosti:((.. proč raději nejednají skrze diplomacii a nepokusí se vás, třeba za finance nebo území, přemluvit ke spojenectví.. škoda
- Pro někoho možná stárnutí generálů, které je sice realistické, ale moc nepotěší, když vám pojde dlouho šlechtěný bomber.. mně to ale nijak zvlášť nevadilo. Vysokou obtížnost mám rád a pokud vám desetihvězdičkový vojevůdce exnul na nepřátelském území před rozhodující bitvou, užil jsem si oné náročnosti dost a dost :)
- Obtížnost i při nejtěžším nastavení stále nedosahuje úrovně, která by po několika bitvách a zjištěních, jak se počítač (stále stejně, stejně hloupě) chová, představovala výzvu. Jste pak vlastně rádi, když vaše malé, slabé vojsko s neschopným vojevůdcem napadne z několika stran početně mnohem silnější nepřítel.. Podle mě byste si na "very hardu" měli v takové situaci povzdechnout, pokřižovat se a prohlásit, že "jste v prdeli".. a pak možná, při slušné dávce štěstí a především díky bezchybné strategii vyjít vítězně se zbytečkem armády... V Rome:TW jsou však tyto momenty po pár dnech hraní skoro jediné (mluvím stále o nejvyšší obtížnosti), jež vám rozproudí krev a donutí vás se trochu snažit.
CELKOVÉ HODNOCENÍ:
Jedna z nejlepších her daného žánru. Chyb si příliš nevšimnete, dokud vás bude Rome bavit (což bude jistě velmi dlouhá doba), štvát vás začnou až potom:) Od dob Shogunu velký skok kupředu, přesto je co zlepšovat - ne že by někdy nebylo...
Pillars of Eternity II: Deadfire