Transistor je hra pro hipstery, což by asi samo o sobě mohlo stačit jako hodnocení, ale pro jistotu to trochu rozvedu.

Hlavní hrdinka je umělkyně, zpěvačka, co z nějakého důvodu přišla o hlas.

Hlavní záporáci jsou skupinka privilegovaných blbečků v retro hadrech, kterým přišlo jako super nápad vyrobit vynález zkázy. Tento nápad se pak zcela nečekaně zvrtne.

Zápletka je tak rafinovaně vágní a metafyzická, že si musíte po dohrání skočit na wiki přečíst, o čem že to sakra bylo.

Schopnosti se zde nazývají funkce, včetně závorek na konci, a abyste ji mohli použít, musíte mít dostatek volné paměti.

Ve hře vás pronásleduje obří chapadlo.

Co je Transistor ve hře není vysvětleno, ačkoliv je pravděpodobné, že to nemá souvislost se součástkou složenou z polovodičů.

Je to vlastně romantická tragedie o jednom dějství, kdy se heroina příběhu po dokonané pomstě zasebevraždí ve jménu lásky. Je to velmi romantické, když si odmyslíte to, že své schopnosti vycucáváte z mrtvol.

Pokud máte alergii na cokoliv, co i jen lehce zavání hipsterstvím, hře se raději vyhněte. Pokud vám to však zas až tolik nevadí, doporučuji hru vyzkoušet, třeba až bude na Steamu zlevněná.