Budu znít jak zaujatej debil!
PROLOG:
Herní průmysl dohání Hollywood, aneb snaha za každou cenu vydojit ze značky všechno, co v ní ještě zbylo, jen pod vidinou tučných zisků. A tak se díla chopilo studio Hangar 13 a bez zjevných znalostí předchozích dílů, vrhlo se do pokračování legendy, která je pro nás Čechy srdeční záležitostí. A jak už to tak bývá, v každý dobrý recenzi by se mělo začínat vším, co lze zařadit mezi klady a postupně se pak plížit k záporům. Tak schválně!
Kapitola I. Kdo jsem?
Vadí mi už jenom fakt, že hraju za masovýho vraha bez špetky slitování, kterej bez jakýchkoli sympatií vraždí všechno, co mu přijde do cesty. Podřezává krky, kuchá břicha, bodá do zad a střílí ze všeho do všeho! (a to jsem to vlastně já, kdo za něj hraje). Jde mi o to, že v jedničce i dvojce šla jakákoli akce vůči nepřátelům chápat jako nutná sebeobrana (a to lze aplikovat prakticky na každou hru, kde musíte sejmout nepřítele... a je jedno, jestli hrajete za Maxe Paynea nebo Sama Fischera), ale tady i když zvolíte stealth postup a připlížíte se k nepříteli, vaše postava ho místo přidušení prostě bodne do zad (není to sice pravidlo, ale děje se to). To pak jakákoli sympatie vůči hlavní postavě padá a já mám pak nutkání zahrát si první díl, kde hlavní postava měla svědomí a do všech průserů se dostala tak nějak omylem. (Prostě když má postava jednat násilně, tak chci důvod/motivaci - i kdyby to mělo bejt odůvodněný tim, že je psychicky narušená!)
Kapitola II. OMERTA
Vražední, ale hlavně nelogičtí, jsou i parťáci, kteří střílí z auta i tehdy, když nemají na co… a tak prostě cestou – kdy honím cíl – postřílí spoustu nevinných civilistů. Nebo třeba moje debilní postava vystřelí na karnevalu do vzduchu, aby se všechno zvrtlo do brutálních sraček. Jindy zase lítám po potápějící se lodi, ze který lidi skáčou rovnou do huby krokodýlům a zatímco přede mnou hoří žena, já to hlava nehlava sypu do šmejdů okolo. Během toho lítá ze všech krve víc, než je třeba a mě jde na mysl otázka: „Jak zvrácený magoři vývojáři jsou, když mají za potřebí předhazovat tak zbytečný a úplně neopodstatněný násilí ve hře, která byla kdysi hlavně o cti, hrdosti, kodexu a šarmu italský mafie?“
Kapitola III. Běžná rutina
Tohle kurva nikdy nebylo GTA, nikdy se to tak nehrálo a nikdy to ani přes podobnost žánru GTA nepřipomínalo. Mafie měla vždycky atmosféru, svůj ksicht, strhující děj a boží náplň misí - vykrádání, infiltrování, závodění, vyzvedávání té či onoho, chránit, pomáhat, zmlátit, rozbít, pokecat si, atd. atd… Minimum tvrdý akce, a když už na ní vzhledem k okolnostem došlo, měla logický opodstatnění i vyústění. Tady je to 95% stylem "toho zabij a tohle znič"!
Kapitola IV. Je v jednoduchosti síla?
U předchozích dílů nikdy z mrtvol nevyskočil kolt s ukazatelem „to si můžeš vzít“, nikdy z nich nevyskočil zelenej balíček dolarů, nikdy jsem tam neviděl rentgenový vidění, policie po mě nikdy zbytečně nestřílela. Zato tady je to všechno, k čemuž ještě hlavní postava používá vysílačku (nebo mobil?!), aby si přivolala káru nebo munici, protože bylo prostě moc těžký implementovat systém telefonních budek!
Kapitola V. Máte na to týden!
Ano, asi tak týden trvalo upatlat hrubej nástin, bohužel se dostal na pulty obchodů. Grafika je hnusná a vlastně pomalu horší než u šest let starý dvojky. Fyzika je pak rovnou horší než u jedničky! Naprosto nulová interakce s městem, který je samo o sobě neskutečně nudný a bezcharakterní. Nulová zničitelnost čehokoliv kolem vás, přičemž ani auto nelze zdemolovat. Policajti po vás střílí už jenom z principu, že jste v šedesátých letech černej. Inteligence nepřátel i civilistů na bodu mrazu. Žádnej soubojovej systém – tady do lidí stačí strčit a je hotovo. (Ne)originální soundtrack jak z westernu. Prostě NIC!
Kapitola VI. Ta hudba má grády
Zasazení do roku 1968 chápu jenom tak, že si tam tvůrci chtěli nasrat tucty classic rockovejch songů – což je asi jedinej klad + některý cut scény (Osobně mi přijde, jakoby u 2K udělali cut scény a pak jim bylo jedno, jaký herní pojítko mezi nima stvoří u Hangar13).
Kapitola VII. Smrt umění
Tohle je víc Just Cause, tohle je víc Saboteur, je to víc GTA III, je to víc mizernej Godfather, je to víc polotovar od Ubisoftu (jen horší úplně ve všem) než MAFIA a je to jeden z důvodů, proč se od her poslední roky snažím distancovat!
EPILOG:
Kdyby hra nesla jiný jméno, asi by mě to nutilo hodnotit trochu jinak. Bohužel si ale hraje na další díl z legendární série! Vadí mi, když vznikne něco „jenom tak, protože money… a vůbec“ a zničí to všechno, co bylo kdysi nastoleno. Nechápu ty šílený youtubery, kteří střílí 8/10 – to asi vývojáři vyházeli půl rozpočtu na jejich podplacení.
A teď mi dejte DISHONORED 2 ať se uklidnim! :D
PROLOG:
Herní průmysl dohání Hollywood, aneb snaha za každou cenu vydojit ze značky všechno, co v ní ještě zbylo, jen pod vidinou tučných zisků. A tak se díla chopilo studio Hangar 13 a bez zjevných znalostí předchozích dílů, vrhlo se do pokračování legendy, která je pro nás Čechy srdeční záležitostí. A jak už to tak bývá, v každý dobrý recenzi by se mělo začínat vším, co lze zařadit mezi klady a postupně se pak plížit k záporům. Tak schválně!
Kapitola I. Kdo jsem?
Vadí mi už jenom fakt, že hraju za masovýho vraha bez špetky slitování, kterej bez jakýchkoli sympatií vraždí všechno, co mu přijde do cesty. Podřezává krky, kuchá břicha, bodá do zad a střílí ze všeho do všeho! (a to jsem to vlastně já, kdo za něj hraje). Jde mi o to, že v jedničce i dvojce šla jakákoli akce vůči nepřátelům chápat jako nutná sebeobrana (a to lze aplikovat prakticky na každou hru, kde musíte sejmout nepřítele... a je jedno, jestli hrajete za Maxe Paynea nebo Sama Fischera), ale tady i když zvolíte stealth postup a připlížíte se k nepříteli, vaše postava ho místo přidušení prostě bodne do zad (není to sice pravidlo, ale děje se to). To pak jakákoli sympatie vůči hlavní postavě padá a já mám pak nutkání zahrát si první díl, kde hlavní postava měla svědomí a do všech průserů se dostala tak nějak omylem. (Prostě když má postava jednat násilně, tak chci důvod/motivaci - i kdyby to mělo bejt odůvodněný tim, že je psychicky narušená!)
Kapitola II. OMERTA
Vražední, ale hlavně nelogičtí, jsou i parťáci, kteří střílí z auta i tehdy, když nemají na co… a tak prostě cestou – kdy honím cíl – postřílí spoustu nevinných civilistů. Nebo třeba moje debilní postava vystřelí na karnevalu do vzduchu, aby se všechno zvrtlo do brutálních sraček. Jindy zase lítám po potápějící se lodi, ze který lidi skáčou rovnou do huby krokodýlům a zatímco přede mnou hoří žena, já to hlava nehlava sypu do šmejdů okolo. Během toho lítá ze všech krve víc, než je třeba a mě jde na mysl otázka: „Jak zvrácený magoři vývojáři jsou, když mají za potřebí předhazovat tak zbytečný a úplně neopodstatněný násilí ve hře, která byla kdysi hlavně o cti, hrdosti, kodexu a šarmu italský mafie?“
Kapitola III. Běžná rutina
Tohle kurva nikdy nebylo GTA, nikdy se to tak nehrálo a nikdy to ani přes podobnost žánru GTA nepřipomínalo. Mafie měla vždycky atmosféru, svůj ksicht, strhující děj a boží náplň misí - vykrádání, infiltrování, závodění, vyzvedávání té či onoho, chránit, pomáhat, zmlátit, rozbít, pokecat si, atd. atd… Minimum tvrdý akce, a když už na ní vzhledem k okolnostem došlo, měla logický opodstatnění i vyústění. Tady je to 95% stylem "toho zabij a tohle znič"!
Kapitola IV. Je v jednoduchosti síla?
U předchozích dílů nikdy z mrtvol nevyskočil kolt s ukazatelem „to si můžeš vzít“, nikdy z nich nevyskočil zelenej balíček dolarů, nikdy jsem tam neviděl rentgenový vidění, policie po mě nikdy zbytečně nestřílela. Zato tady je to všechno, k čemuž ještě hlavní postava používá vysílačku (nebo mobil?!), aby si přivolala káru nebo munici, protože bylo prostě moc těžký implementovat systém telefonních budek!
Kapitola V. Máte na to týden!
Ano, asi tak týden trvalo upatlat hrubej nástin, bohužel se dostal na pulty obchodů. Grafika je hnusná a vlastně pomalu horší než u šest let starý dvojky. Fyzika je pak rovnou horší než u jedničky! Naprosto nulová interakce s městem, který je samo o sobě neskutečně nudný a bezcharakterní. Nulová zničitelnost čehokoliv kolem vás, přičemž ani auto nelze zdemolovat. Policajti po vás střílí už jenom z principu, že jste v šedesátých letech černej. Inteligence nepřátel i civilistů na bodu mrazu. Žádnej soubojovej systém – tady do lidí stačí strčit a je hotovo. (Ne)originální soundtrack jak z westernu. Prostě NIC!
Kapitola VI. Ta hudba má grády
Zasazení do roku 1968 chápu jenom tak, že si tam tvůrci chtěli nasrat tucty classic rockovejch songů – což je asi jedinej klad + některý cut scény (Osobně mi přijde, jakoby u 2K udělali cut scény a pak jim bylo jedno, jaký herní pojítko mezi nima stvoří u Hangar13).
Kapitola VII. Smrt umění
Tohle je víc Just Cause, tohle je víc Saboteur, je to víc GTA III, je to víc mizernej Godfather, je to víc polotovar od Ubisoftu (jen horší úplně ve všem) než MAFIA a je to jeden z důvodů, proč se od her poslední roky snažím distancovat!
EPILOG:
Kdyby hra nesla jiný jméno, asi by mě to nutilo hodnotit trochu jinak. Bohužel si ale hraje na další díl z legendární série! Vadí mi, když vznikne něco „jenom tak, protože money… a vůbec“ a zničí to všechno, co bylo kdysi nastoleno. Nechápu ty šílený youtubery, kteří střílí 8/10 – to asi vývojáři vyházeli půl rozpočtu na jejich podplacení.
A teď mi dejte DISHONORED 2 ať se uklidnim! :D
Pro: cut scény, spousta klasických songů
Proti: Na dnešní dobu skoro všechno a nikdo mi to nerozmluví - v komentáři je tak 10% toho, co se mi nelíbí