O Machinariu jsem napsal, že je to laskavá hra. Botanicula se asi také snaží být takovou milou a laskavou vizuální odpočinkovkou, ale na mě působila spíše infantilně.

Ovládáme tu partičku podivuhodných tvorů. Přičemž potkáváte jiné podivuhodné tvory a bojujete (nebo spíš bráníte se před) jinými podivuhodnými tvory. Někdy je to trochu i nechutné, ale to je spíš plus.

Pobíháte po poměrně velkých lokacích, ve kterých logika prostě neexistuje. Stačí ťukat na vše okolo. Je tam spoustu rozptýlení, někteří tvorečkové jen skákají nebo pískají a nijak vám v postupu hrou nepomůžou, což je někdy dost matoucí.

Ale čert to vem, nakonec se člověk někam prokliká a nemusí u toho ani moc přemýšlet, jen je třeba dávat pozor v jedné spletitější lokaci. Největším problémem pro mě je to, co mělo být (asi) hlavní dominantou - vizuál a audio.

Animace nejsou nic moc. Představoval bych si plynulejší, zábavnější, zajímavější atd. O audiu ani netřeba mluvit. Pokud mě sluch nešálil, veškeré zvuky jsou dělané pusou, což působí jako nápaditý školní projekt, ale na tohle jsem fakt už moc starej. Hudba je ale pěkná.

Podtrženo sečteno, Botanicula je infantilní a nepříliš zábavné hra, kterou si užijí asi hlavně indie nadšenci, protože ano, tahle hra je skutečně jiná.

#Herní výzva 2016 - bod č. 4