Pokud bych měl jmenovat jednu hru, u které mě opravdu mrzí, že nevyjde pokračování tak je to právě Spec Ops: The Line. Jen málo her ve mě nechalo takový dojem, jako právě tento počin od Yagera. Pro mě osobně na poli stříleček absolutně nejlepší příběh s morálním poselstvím, které vám zanechává nepříjemnou pachuť v ústech.

Ano, na první pohled to vypadá jako klasická prostoduchá akční rubačka bez špetky nápadu. Hloupá koridorovka, která chce okopírovat COD nebo Battlefieldem. Čím dále ale člověk hrou postupuje, pozná, že tohle není obyčejná střílečka. Jelikož akční model není to, co má Spec Ops táhnout vpřed, ale příběh...to je ta nosná esence. A tady to funguje opravdu bravurně. Nebudu se pouštět do spoilerů, nicméně dějová linka i se závěrečným "rozzuzením" je dechberoucí a závěrečnou kapitolu [spoiler]u Konrada ve věži[spoiler], jsem si užíval, zatímco jsem měl srdce až v krku. Vše navíc podtrhuje nádherná hudební vložka.

Vývojáři za důvod nepokračování v sérii označili zjištění, že trh není dostatečně velký na to, aby se tituly s morálním poselstvím uživili. To mě přijde jako obrovská škoda. Ano každý se chce odreagovat a vysypat zásobník do nepřítele, zatímco akce plyne jako blázen. Ale pak to jsou díla jako je Spec Ops: The Line...díla, která pořádají MindFucky na vaší osobu tak velké, že po dohrání sedíte a koukáte do zdi. A ty ve vás zanechají daleko větší zážitky a vzpomínky, než další vydání "Modern Warfare".