Je to typický příběh takové té lásky na první pohled: Už od 1. traileru na E3 2015 jsem si hru zamiloval a přestože se o ní moc nemluvilo, na každé další podobné akci jsem jsem měl oči jen pro ni. Jakmile vyšla mezi lidi, těšil jsem se, až ji konečně poznám blíže, až budeme sdílet své intimní chvíle, ale ostatní o ní začali mluvit jako přinejlepším o průměrné. Trochu jsem zpozorněl. Může být opravdu taková? Přesto jsem pořád věřil, že ostatní nevidí, co já, že nevidí tu krásu, kterou vidím já. Že je ta hra stvořená snad jen pro mě... a proto jsem nakonec bez ostychu udělal první krok, poznal ji a zjistil pravdu...

Je to čubka!
Prostoduchá, zlá, zabugovaná čubka!

Přitom to začíná, jak to ostatně u podobných lásek bývá, docela slibně. Hra baví, působí zajímavě a nemůžete se na ni vynadívat. Jenomže po čase vás začne otravovat jedno debilní vývojářské rozhodnutí za druhým. Předně sebou můžete tahat jen dva roboty ze čtyř. Pravda, pes je po nalezení opičáka k ničemu, ale pořád musíte pro postup hrou roboty obměňovat na tvrdě daných stanovištích, což nemá ve hře jediné rozumné opodstatnění a věřte mi, nic vás nenasere víc, než že se někam pracně proskáčete, abyste zjistili, že máte špatně zvoleného robůtka. Aha, takže zpátky a pak znovu... Fuck off! Jo, musel jsem kvůli tomu párkrát opakovat misi. Stejně jako kvůli bugům.

Ty jsou většinou jen otravného charakteru, jakože vám občas nepřestane bzučet po výstřelu zbraň, nebo nezmizí tutoriálové okno. To se ale stačí přesunout na jinou mapu a většinou je to v suchu. Samozřejmě jsou horší ty bugy znepříjemňující průchod hrou. Pár misí jsem musel opakovat, dva dungy nebyly ani po restartu dohratelné, několikrát mi to spadlo a finální boss se mi i na podruhé na konci sekl tak, že jsem ho nemohl dorazit... Není toho málo, co?

K tomu debilní gamedesign, kdy musíte pro další postup hrou sbírat a získávat prismatické jádra v "dobrovolných" dungeonech, kde "dobrovolně" strávíte půlku hrací doby, nebo hledáním v poušti. A ne, nehledají se zrovna snadno. A takový traveling je kvůli častému respawnu nepřátel taky velká osina v zadku. Všechno to slouží jen k umělému a nezáživnému prodloužení hrací doby, která by bez toho byla vlastně docela krátká, protože příběhových misí hra moc nenabízí.

A pak je tady poslední mise. Místo, kde se má konat velké finále a má vám poskytnout pocit zadostiučinění. Tak to má přece být, ne? Větší designerský fail jsem už dlouho nezažil. Jakoby by si vývojáři řekli, že to hráči ani tak daleko nedotáhnou a úplně na to hodili bobek. Odehrává se ve věži, které má 5 pater. Každé patro vypadá stejně unyle a frigidně (asi zrovna vyhodili grafika, páč si jinak tuhle línou práci nedovedu vysvětlit) a má pokaždé stejný mustr. Přeskočit pár plošinek - aréna - přeskočit pár plošinek - aréna - přeskočit pár plošinek - východ. Zkoušel tam tu hru vůbec někdo? A to jim fakt nepřišlo blbé? A samozřejmě má taky každé patro své nároky na prismatické jádra, a pokud jich nemáte dost, i když Joule prohlašuje, že se bouře zhoršuje a musí proto rychle opravit hlavní jádro, hurá zpátky do světa, aby se ten čas zase natáhl.

Další mínusové body má hra za příběh a hudbu, respektive jejich absenci. Jo, něco se tam odehrává, ale je to podané tak minimalisticky, že by se beze srandy všechny dialogy vešly na dvě A4. To myslím smrtelně vážně. Většinu času jdete tedy jen za ukazatelem, aniž byste kolikrát věděli, proč vlastně. Žádné zvraty, nic vás nechytne, příběh tam ani nevnímáte. A pak je tady hudba. Z díry leze pomalu obrovské monstrum, náhle se postaví, na obrazovce se nám objeví její jméno a čeká nás boss fight. Já nevím, člověk by čekal trochu dynamičtější hudbu, zrychlení, cokoliv. Tady ale dostanete jen... ticho. Po celou dobu nezahraje jediná melodie a slyšíte jen cvakání a to tedy taky nezní nějak extra. Řeknu oxymorón, ale to ticho v takových chvílích působilo až rušivě. A taková je celá hra. Pár skladeb tam zazní, ale drtivou většinu je jen ticho a to i ve chvílích, kdy se to moc nehodí. Až jsem si kolikrát říkal, jestli to není taky bug, což by mě ani nepřekvapovalo.

Shrnutí: Tahle hra mi zlomila srdce. Nezaslouží si vás čas, ani peníze. V jádru není asi úplně špatná, ale na dno jí sráží nepochopitelné a otravné mechaniky a neustále bugy. Ze začátku se jeví jako docela fajn, ale po čase vás udrží permanentně ve stavu pokročilé nasranosti. Téhle hře by mnohem víc slušela linearita než pseudo open-world.