AoD je krásná hra. A nemyslím tím grafikou, která je spíše nevzhledná a nenabídne žádné dechberoucí scenérie ani bohaté palety barev (převažuje pouštní hnědožluť). V doslovném smyslu to neplatí ani o příběhu, protože svět hry je v rozkladu a postavy, které ho obývají, do jednoho větší či menší hajzlové. Liší se v podstatě jen tím, za jakým cílem si ten či onen jde. Nějaké ohledy? Ty nebere nikdo na nikoho. Přesto je to svět, který mne do sebe dokonale vtáhnul a u kterého jsem rád, že jsem mohl na sebe vzít roli podílníka na jeho osudu.

A tady se objevilo klíčové slovo "role", které hře dodává největší část její krásy. V tomto světě totiž musíte dobře vědět kdo jste a co chcete, jinak zhebnete. Nedá se tu jen tak toulat, tuhle píchnout do toho, tamhle do onoho. Tak se nikam nedostanete. Chcete zkoumat tajemné pozůstatky z bájných vrcholných let civilizace? Dělat vojenskou kariéru a účastnit se epických bitev? Bouchat kačky jako prohnaný obchodník? Nebo by vám sedělo něco jiného? Vyberte si co chcete, ale ujistěte se, že na to fakt máte a jděte si za tím tvrdě. Já si na první průchod hrou vybral vojáka v naivní představě, že bojem to půjde projít snáz. Jenže se mi nechtělo úplně obětovat inteligenci a sociální schopnosti, tak jsem stvořil tak trošku hybrida. Ouvej, svět je zlý, bitky těžké a ty body ušetřené na bojových schopnostech prostě chyběly... Ale i to dlouhé hledání životaschopné postavy mě bavilo! Jednak je příjemná výzva objevovat a učit se ovládat zručně vystavěné mechanismy hry, jednak jsem se hrozně chtěl dostat dál, protože mě zajímalo, jak se co v ději vyvrbí. AoD je totiž hodně dobře napsaná hra - s živými a osobitými postavami, zajímavou historií, přehršlem záhad k objevení a silnou atmosférou světa na pokraji definitivního zmaru.

Ve hře je spousta zajímavých situací, do kterých se můžete dostat a většinou i dost způsobů, jak je řešit. A hodně se mi líbí, že obojí je závislé na tom, jakou postavu si nadesignujete. Zatím jsem AoD dohrál jednou a do dalších možných cest jen nahlédl. Už z toho je ale zřejmé, jak citelně se různé průchody mohou lišit nejen v obsahu a ději, ale hlavně v pocitu ze hry. Hry ve smyslu hraní si. Protože s Age of Decadence si člověk může vyhrát vážně skvěle.