S oznámením na E3 jsem se na Watch Dogs neskutečně těšil, po vydání jsem se ale hře jenom otráveně vyhýbal. Nicméně s vysockováním klíče k druhému dílu (díky Barbare!) jsem se přeci jen odvážil střihnout si i tu kontroverzní jedničku. Dojem není úplně nejhorší, ale ke spokojenosti mi řada věcí chybí. Začněme ale tím dobrým.

Chicago. Krásné, barvité, živé. Co Ubisoft umí, je nadesignovat skvěle vypadající město. Celá vizuální stránka je i přes určitý downgrade fakt pěkná a pokud si to člověk omoduje, vypadá to luxusně. Po celou dobu hraní se mi to neokoukalo, což beru jako obrovské plus. U hry mě dokázalo udržet.

Druhá věc. Přestřelky. Docela tuhé, mírně taktické a audiovizuálně příjemně intenzivní. Krycí cover-based systém zde patří mezi vůbec ty nejlepší - je jednoduchý a přitom funkční. Stealth též fajn, ale někdy je ho až zbytečně moc, nicméně hra do něj většinou nenutí a hlučný styl netrestá.

A teď co mi vadilo. Za prvé jízdní model. Ten sice není v základu špatný, ale ta přehnaná akcelerace rychlejších vozidel mi pila krev až do konce. Nejčastěji to totiž dopadá tak, že si objednám sporťák, naskočím na něj, motor zatůruje, kára vystřelí jako kdyby Aiden neuměl pracovat se spojkou a odnese to přinejlepším nejbližší osvětlení, při nejhorším partička klábosících bab. Plynulost řízení je rázem tatam a hratelnost tím dostává pořádně na frak.

Další věc. Lajdácký design. Máme tu nějaké hlavní mise, nějaké vedlejší, přeskinované "lezení" na věže a odemykání mapy, náhodná setkání a hromadu tradičních ubisofťáckých collectibles. Collectibles jsou tentokrát docela fajn a přináší s sebou srandovní minipříběhy. Stalkování lidi skrze webkamery jasně vede. Hůř jsou na tom už vedlejší mise, které jsem s radostí ignoroval. Jedná se totiž o klasické: "Hoši, přece nemůžeme zanechat tu mapu takhle prázdnou. Támhle Jarda navrhne jednu misi, támhle Honza druhou a Pepa ještě jednu. Každou misi znásobíme v průměru na 20x, dabéra necháme ke každé říct jednu větu a rozhodíme to po mapě. Máme to skoro bez práce a radši půjdeme na pivko." Prostě ne, takhle ne! Nejvíc ovšem zamrzí, že podobným stylem jsou navrženy i mise hlavní. Příběh to samé. Není špatný, to ne, jen je jeho podání děsně nenápadité a stejně jako samotný design postrádá jakékoli zapamatování hodné momenty.

Poslední věc: Hackovací minihra. Ta je celkem fajn, ale proč na ní sakra stojí polovina celé hratelnosti?

Abych to shrnul. Je to odfláklé. Řada věcí na té hře je supr a slušně funguje. Samotné jádro hratelnosti je povedené a společně s krásným městem mě u hry udrželo až do konce. Jenže to, co tvůrci tvrdili na E3, jsou samozřejmě jen samolibé kecy. Hra to není špatná, ale avizovanou volnost neobsahuje. Což by mi zas tak nevadilo, kdyby to aspoň celé nebylo tak příběhově mdlé. Ač se jedná o příběh ryze osobní a Aidenova motivace není nic jiného, než pomsta smrti blízké osoby, celé to působí až příliš nevýrazně a chladně.