Na tretim dile je jasne patrne, ze jej netvorili finsti Remedy. Hra uz nema atmosferu puvodnich dilu, ale stale se jedna o nadprumerny titul. Max po dlouholetem uzivani prasku konci u NYPD a potlouka se po barech v New Jersey, kam se prestehoval pote, co mu ve druhem dile uklizeci vyhodili byt do vzduchu. V jednom z baru v Hobokenu se vsak dostane do konfliktu s nafoukanym mafianskym synackem a... Max se ocita v Sao Paolu, kde dela ochranku mistni bohate rodine. Dej nabere pomerne rychle spad a jste vtazeni do viru strelby, zabijeni, osvobozovani, uteku a dalsiho. Hra si zachovala svuj old school styl predchozich dilu. Jedna se o koridorovku, ale bez jakychkoliv navodu. U musite obcas i premyslet co a jak udelat. Nemate zadny autoheal (s vyjimkou situace, kdy vam dojdou painkillery a vy mate par sekund dostat nepritele, ktery vas naslednym vystrelem definitivne zabije) a musite pekne setrit paikillery. Zejmena na posledni ze ctyr obtiznosti vas hra notne proveri a bez kryti v kombinaci s bullet time ji prakticky nemate sanci dokoncit. Atmosfera puvodnich dvou dilu je ale pryc. Z Maxe se stal po letech trapeni nedobrovolny drsnak zavisly na lecich a alkoholu. A zejmena od druhe poloviny hry mi prislo, ze hraji uplne jinou hru. Maxovo puvodni charisma je uplne fuc. Rovnez nepotesi fakt, ze nelze hrat offline a nutnost zaregistrovat se do Social clubu u Rockstar games. Max Payne dostal premierove moznost hrat ve vice hracich, ktera se ale prilis nepovedla.