Po dohrání první epizody této hry mám celkem rozporuplný pocit. Na jedné straně pro mě selhává ve dvou hlavních bodech, které jsou pro tento typ hry nejdůležitější. Hlavní postava a hlavní dějový příběh. Hlavní postava je uťápnutá hipsterka, žijící nudným životem na americké střední škole (což je samo o sobě prostředí, ze kterého nejde vymyslet nic kvalitního), která náhle objeví nadpřirozenou schopnost vracet se časem a díky tomu se dostává do "vážných" morálních dilemat. Hlavní děj se točí okolo této nové schopnosti a jejímu vlivu na vztah hlavní protagoničky se svým okolím. Něco jako obtížnost zde neexistuje. No prostě jako vystřižené z Hollyúdského scénáře pro nevyvinuté ufony.

Už jen po tomto shrnutí mám sto chutí hodit hru do podprůměru, ale neudělám to. Hra totiž přes tyto zásadní nedostatky dokáže navodit něco jako příjemnou herní pohodu. Může za to bezproblémové ovládání, příjemné grafické prostředí a velmi dobře zvolený soundtrack.

Suma sumarum jde v zásadě o pohodovou jednohubku, zatím však bojuji s tím, zda si vzít i druhou nebo ne.