Fallout je dozajista herní legenda, která za ty roky dokázala nasbírat velké množství fanoušků stejně jako dokázala fanoušky ztratit s novými díly se změnou vývojářů. S klidem můžu ovšem říct, že si možná jednoho dalšího našla právě díky New Vegas, které je pro mě vstupní bránou do světa téhle série. Jsem si vědom toho, že je to obrovský rest, ale je to tak...
Nejbližší dílo, se kterým zde můžu srovnávat, je nejspíš Skyrim, díky kterému bych NV mohl shrnout legendární větou "Like Skyrim with guns", neboť jistá podobnost s TES sérii se zde nezapře. Dost ale o fantasy světě, takhle vidím NV jako samostatnou hru, nezávislou na serii.
První, na čem většina RPG stojí (a často padá), je kvalita questů a to nejen hlavních, ale především těch vedlejších, které jsou pro mě často důležitější neb tvoří atmosféru onoho světa a poskytují spoustu informací okolo. Zde NV exceluje, jelikož každá postava a většina questů je skvěle napsaných. Nestává se tedy, že by člověk musel jít 100x vyčistit sklep od krys nebo prozkoumat 50. dungeon, který čistě nahodou vypadá na chlup stejně jako ten 27. nebo 39. Na cestě tak potkáte hromadu různorodých charakterů a co víc, vaši parťáci mají taky určitou osobnost a příběh, tudíž nejsou to jen tupí panáci co se pletou pod nohy.
S množstvím postav a questů souvisí i rozlehlost světa, která sice na mapě nevypadá nijak zázračně velká, ale ve skutečnosti je možná místy rozlehlá až moc. Jelikož jsem člověk, který nenávidí pouště a všudypřítomnou oranžovou a hnědou barvu, která se táhne kilometry a nikde nečeká nic zajímavého, tak jsem po několika hodinách už trochu trpěl, ale paradoxně místo, které hýří barvami nejvíce, tedy samotné město New Vegas mi přišlo nejhorší z celé hry. Značnou vinu na tom mají pravděpodobně konzole, kvůli kterým muselo být město rozkouskováno a když jsem musel koukat na třetí loading během pěti minut, tak mi malinko tekly nervy. Navíc je špatně navržené a z nepochopitelných důvodu vyplněné budovami do kterých ani nejde vstoupit. Vůbec nejlepší jsou tak malá městečka a především vaulty.
Perky, craftění, opravy zbraní a všechny tyhle doplňkové činnosti jsou asi fajn zpestřením, které splní účel, ale na větvi jsem z nich nebyl. Dal jsem si pár modifikací na zbraně a nějak s tím uhrál celou hru aniž bych řešil crafting nebo opravy. Zbraně se tak nerozbíjí otravným způsobem každých pár desítek minut, což vidím jako plus, jelikož mě tyhle "realistické" vychytávky ve hrách spíše obtěžují než baví.
Největší vadou na kráse jsou bezesporu bugy. Lidé chodící pozpátku, poskakující ve vzduchu, propadávající se do země či problikávající textury. Hraní to celkově neovlivňuje takže jsem se zbytečně nevzrušoval dokud jsem v klidu neodehrál asi 20 hodin a hra nezačala padat. Nekonečné loadingy mi tak občas dost znepříjemňovaly požitek.
Výtky bych pak měl samozřejmě i ke grafické stránce, u které každý pozná, že je na svůj rok trochu zastaralá, a také k hudbě Ta sice k atmosféře světa dobře sedne, ale jak jsem byl v začátcích nadšený z rádia, tak velmi brzy jsem zjistil, že ony melodie jsou poněkud stereotypní a ani to vlastně nevnímám. Ale to jsou maličkosti.
New Vegas tak předčilo všechna má očekávání a děkuji Ronikovi, že mě ke hře dokopal. Určitě se v budoucnu budu trochu zajímat i o jiné díly.
Nejbližší dílo, se kterým zde můžu srovnávat, je nejspíš Skyrim, díky kterému bych NV mohl shrnout legendární větou "Like Skyrim with guns", neboť jistá podobnost s TES sérii se zde nezapře. Dost ale o fantasy světě, takhle vidím NV jako samostatnou hru, nezávislou na serii.
První, na čem většina RPG stojí (a často padá), je kvalita questů a to nejen hlavních, ale především těch vedlejších, které jsou pro mě často důležitější neb tvoří atmosféru onoho světa a poskytují spoustu informací okolo. Zde NV exceluje, jelikož každá postava a většina questů je skvěle napsaných. Nestává se tedy, že by člověk musel jít 100x vyčistit sklep od krys nebo prozkoumat 50. dungeon, který čistě nahodou vypadá na chlup stejně jako ten 27. nebo 39. Na cestě tak potkáte hromadu různorodých charakterů a co víc, vaši parťáci mají taky určitou osobnost a příběh, tudíž nejsou to jen tupí panáci co se pletou pod nohy.
S množstvím postav a questů souvisí i rozlehlost světa, která sice na mapě nevypadá nijak zázračně velká, ale ve skutečnosti je možná místy rozlehlá až moc. Jelikož jsem člověk, který nenávidí pouště a všudypřítomnou oranžovou a hnědou barvu, která se táhne kilometry a nikde nečeká nic zajímavého, tak jsem po několika hodinách už trochu trpěl, ale paradoxně místo, které hýří barvami nejvíce, tedy samotné město New Vegas mi přišlo nejhorší z celé hry. Značnou vinu na tom mají pravděpodobně konzole, kvůli kterým muselo být město rozkouskováno a když jsem musel koukat na třetí loading během pěti minut, tak mi malinko tekly nervy. Navíc je špatně navržené a z nepochopitelných důvodu vyplněné budovami do kterých ani nejde vstoupit. Vůbec nejlepší jsou tak malá městečka a především vaulty.
Perky, craftění, opravy zbraní a všechny tyhle doplňkové činnosti jsou asi fajn zpestřením, které splní účel, ale na větvi jsem z nich nebyl. Dal jsem si pár modifikací na zbraně a nějak s tím uhrál celou hru aniž bych řešil crafting nebo opravy. Zbraně se tak nerozbíjí otravným způsobem každých pár desítek minut, což vidím jako plus, jelikož mě tyhle "realistické" vychytávky ve hrách spíše obtěžují než baví.
Největší vadou na kráse jsou bezesporu bugy. Lidé chodící pozpátku, poskakující ve vzduchu, propadávající se do země či problikávající textury. Hraní to celkově neovlivňuje takže jsem se zbytečně nevzrušoval dokud jsem v klidu neodehrál asi 20 hodin a hra nezačala padat. Nekonečné loadingy mi tak občas dost znepříjemňovaly požitek.
Výtky bych pak měl samozřejmě i ke grafické stránce, u které každý pozná, že je na svůj rok trochu zastaralá, a také k hudbě Ta sice k atmosféře světa dobře sedne, ale jak jsem byl v začátcích nadšený z rádia, tak velmi brzy jsem zjistil, že ony melodie jsou poněkud stereotypní a ani to vlastně nevnímám. Ale to jsou maličkosti.
New Vegas tak předčilo všechna má očekávání a děkuji Ronikovi, že mě ke hře dokopal. Určitě se v budoucnu budu trochu zajímat i o jiné díly.
