Spíše než na sbírku kratších povídek Umineko no Naku Koro ni Hane se v krátkém komentáři zaměřím na retrospektivní vidění Umineka. Ono také Hane je typický fandisc, který je určený jen skalním fanouškům a tomu odpovídá i výsledná kvalita, často humorně, laděných mini příběhů. Ovšem proč ne, já si to zahrál, přečetl, vcelku rád.
I po třech letech od dokončení ve mě titul vzbuzuje velké emoce, a stále vidím příběh Umineka jako to nejlepší vně prostoru počítačových her. Během minulých let jsem měl možnost vyzkoušet některé epizody, nebo fragmenty z nich, a ten pocit přetrvává. Vůbec se nedivím, když se koukám i jen na komentáře na Steamu, že často padají spojení typu "nejlepší příběh co znám" nebo "jak Umineko kulturně změnilo pohled na určité věci".
Více by se však hodilo znát důvody, proč si to myslím a v jakém kontextu na Umineko nahlížím. Pokud opomenu vizuální zpracování společně s hudbou, zvuky a dabingem (zcela rozhodující prvek pro větší užití si hry – tedy steam verzi jistě nezkoušet) tak příběh založený na jistém opakování je tím něčím, co je zde dotaženo do dokonalosti a každou další epizodou se váš vztah k Umineko prohlubuje. Mimo toho, na samotný děj lze nahlížet z mnoha perspektiv a úhlů, a přesto není dopuštěno aby vznikl nesourodý celek, ale naopak velmi konzistentní dílo které dává pocit promyšlenosti každého zvoleného slova. Mimo toho tolik témat které Umineko nakousává se u jiných titulů vidí jen stěží, navíc i rozsah žánrových zaměření je mnohdy ohromující. Detektivní příběh, horor, fantasy, mystery... dokonce i některé méně zajímavé jako romance určitých postav. To vše ale je na svém místě a tvoří dokonalý celek. Ovšem je třeba zdůraznit celek, zcela rozhodující je pro váš finální vjem Chiru a právě to převrácené vidění událostí z mnoha jiných úhlů, než je nabídnuto hráči, čtenáři, zprvu. Podobně jako u jRPG, které pracují často na systému odměny skrze překonání častého a monotónní bojování, je i u Umineko toto do jisté míry zastoupeno některými scény menší důležitosti - mají své místo v příběhu a jsou důležité, ale řadu čtenářů mohou odradit. Jde o určitou formu síta. která však těm co vytrvají nabídne něco neopakovatelné.
Z mého pohledu je málo her, které opravdu stojí za to vyzkoušet a dokončit. Obvykle jde o takové, ze kterých ve vás něco zůstane – může jít o příběh, vjemovou estetiku, postavy... a právě do této kategorie patří, podobně jako například fantastické tituly Planescape, Okami, Lost Crown, Chrono Trigger, Majora's Mask, Xenogears či Final Fantasy VII i právě Umineko no Naku Koro Ni.
I po třech letech od dokončení ve mě titul vzbuzuje velké emoce, a stále vidím příběh Umineka jako to nejlepší vně prostoru počítačových her. Během minulých let jsem měl možnost vyzkoušet některé epizody, nebo fragmenty z nich, a ten pocit přetrvává. Vůbec se nedivím, když se koukám i jen na komentáře na Steamu, že často padají spojení typu "nejlepší příběh co znám" nebo "jak Umineko kulturně změnilo pohled na určité věci".
Více by se však hodilo znát důvody, proč si to myslím a v jakém kontextu na Umineko nahlížím. Pokud opomenu vizuální zpracování společně s hudbou, zvuky a dabingem (zcela rozhodující prvek pro větší užití si hry – tedy steam verzi jistě nezkoušet) tak příběh založený na jistém opakování je tím něčím, co je zde dotaženo do dokonalosti a každou další epizodou se váš vztah k Umineko prohlubuje. Mimo toho, na samotný děj lze nahlížet z mnoha perspektiv a úhlů, a přesto není dopuštěno aby vznikl nesourodý celek, ale naopak velmi konzistentní dílo které dává pocit promyšlenosti každého zvoleného slova. Mimo toho tolik témat které Umineko nakousává se u jiných titulů vidí jen stěží, navíc i rozsah žánrových zaměření je mnohdy ohromující. Detektivní příběh, horor, fantasy, mystery... dokonce i některé méně zajímavé jako romance určitých postav. To vše ale je na svém místě a tvoří dokonalý celek. Ovšem je třeba zdůraznit celek, zcela rozhodující je pro váš finální vjem Chiru a právě to převrácené vidění událostí z mnoha jiných úhlů, než je nabídnuto hráči, čtenáři, zprvu. Podobně jako u jRPG, které pracují často na systému odměny skrze překonání častého a monotónní bojování, je i u Umineko toto do jisté míry zastoupeno některými scény menší důležitosti - mají své místo v příběhu a jsou důležité, ale řadu čtenářů mohou odradit. Jde o určitou formu síta. která však těm co vytrvají nabídne něco neopakovatelné.
Z mého pohledu je málo her, které opravdu stojí za to vyzkoušet a dokončit. Obvykle jde o takové, ze kterých ve vás něco zůstane – může jít o příběh, vjemovou estetiku, postavy... a právě do této kategorie patří, podobně jako například fantastické tituly Planescape, Okami, Lost Crown, Chrono Trigger, Majora's Mask, Xenogears či Final Fantasy VII i právě Umineko no Naku Koro Ni.
