Herní výzva 2017, bod 1. "To je člen!".
Trochu mi to připadá jako Grimrock lite. Ne tedy, že by šlo o snadnou hru, je ale o dost přímočařejší. V Grimrocku každé patro byla jedna velká výzva a úspěch, když jsem se dostal do dalšího. Každé také mělo svoji osobitost. Tady je úrovní 20 a většina si je dost podobná, i když se prostředí vizuálně trochu mění. Jejich průchod, až na výjimky, také není zvlášť složitý. Když už se najde nějaký puzzle, je dost snadný na to, abych ho vyřešil i já, což znamená hodně snadný. Hlavně tu ale nemusíte řešit hlad, sbírání pochodní nebo míchání lektvarů. Žádný velký mikromanagement, ergo žádný velký tlak.
Zajímavé složení party a výrazné skilly nabízejí slušné taktické možnosti. Je potřeba dobře vyvažovat útok a obranu a hlavně si hlídat, kdo nejvíc provokuje nepřátele. Pokud se totiž zaměří třeba na léčitele, poněvadž byl příliš vidět, sejmou ho během pár vteřin. Bitek je ale tolik, že si hodně rychle vypipláte ideální systém a pak už hrajete trochu podle šablony. Běžní nepřátelé příliš nezavaří, zajímavější jsou tuhé bitky s elitními jednotkami - i když u těch taky nakonec jde hlavně o to udržet naživu tanka a postupně je utlouct. Z jiné ligy jsou ale bossové. S těmi si autoři vyhráli a kromě toho, že dobře vypadají, hlavně na žádného neplatí bezhlavá taktika. Naopak je potřeba objevit jejich silné a slabé stránky a podle toho se zachovat v boji. A někdy i jedna chybka či přehlédnutí může stát družinu život.
Naštěstí tu pomáhá možnost souboj zapauzovat, zorientovat se a rozdělit příkazy. Což je vlastnost, která hru zachraňuje, protože bez ní jsou bitvy hrozně horečnaté a nepřehledné a nikdy mi není jasné, kdo koho a za kolik vlastně trefil. Natož abych z toho mohl posoudit účinnost zbraní, skillů atd. Pauza tomu dodá jakýs takýs řád a pocit kontroly a vlastně vůbec možnost efektivně se potýkat se silnějšími nepřáteli. I tak nevím, jestli na vyšší obtížnosti (a že jich je) hra může představovat strategickou výzvu, nebo jen zběsilý šrumec.
Grimrock, ač v něčem prostší (souboje, vývoj postav), působil na mě uceleněji a dotaženěji. Nebyl tak akční, zato dokázal silněji vtáhnout do atmosféry. I tak jsem se ale většinu času slušně bavil.
Trochu mi to připadá jako Grimrock lite. Ne tedy, že by šlo o snadnou hru, je ale o dost přímočařejší. V Grimrocku každé patro byla jedna velká výzva a úspěch, když jsem se dostal do dalšího. Každé také mělo svoji osobitost. Tady je úrovní 20 a většina si je dost podobná, i když se prostředí vizuálně trochu mění. Jejich průchod, až na výjimky, také není zvlášť složitý. Když už se najde nějaký puzzle, je dost snadný na to, abych ho vyřešil i já, což znamená hodně snadný. Hlavně tu ale nemusíte řešit hlad, sbírání pochodní nebo míchání lektvarů. Žádný velký mikromanagement, ergo žádný velký tlak.
Zajímavé složení party a výrazné skilly nabízejí slušné taktické možnosti. Je potřeba dobře vyvažovat útok a obranu a hlavně si hlídat, kdo nejvíc provokuje nepřátele. Pokud se totiž zaměří třeba na léčitele, poněvadž byl příliš vidět, sejmou ho během pár vteřin. Bitek je ale tolik, že si hodně rychle vypipláte ideální systém a pak už hrajete trochu podle šablony. Běžní nepřátelé příliš nezavaří, zajímavější jsou tuhé bitky s elitními jednotkami - i když u těch taky nakonec jde hlavně o to udržet naživu tanka a postupně je utlouct. Z jiné ligy jsou ale bossové. S těmi si autoři vyhráli a kromě toho, že dobře vypadají, hlavně na žádného neplatí bezhlavá taktika. Naopak je potřeba objevit jejich silné a slabé stránky a podle toho se zachovat v boji. A někdy i jedna chybka či přehlédnutí může stát družinu život.
Naštěstí tu pomáhá možnost souboj zapauzovat, zorientovat se a rozdělit příkazy. Což je vlastnost, která hru zachraňuje, protože bez ní jsou bitvy hrozně horečnaté a nepřehledné a nikdy mi není jasné, kdo koho a za kolik vlastně trefil. Natož abych z toho mohl posoudit účinnost zbraní, skillů atd. Pauza tomu dodá jakýs takýs řád a pocit kontroly a vlastně vůbec možnost efektivně se potýkat se silnějšími nepřáteli. I tak nevím, jestli na vyšší obtížnosti (a že jich je) hra může představovat strategickou výzvu, nebo jen zběsilý šrumec.
Grimrock, ač v něčem prostší (souboje, vývoj postav), působil na mě uceleněji a dotaženěji. Nebyl tak akční, zato dokázal silněji vtáhnout do atmosféry. I tak jsem se ale většinu času slušně bavil.
Slay the Princess
Pro: složení družiny; skilly; taktizování v soubojích
Proti: souboje jsou trochu nepřehledné; místy zdlouhavé a repetitivní